Toužíte po palmě ve své zahradě, aby vám připomínala exotické dálky, ale nemáte ji na zimu kam uklízet? Řešením je mrazuvzdorná palma zvaná Drsnoplod fortunův (Trachycarpus fortunei), jedna z nejodolnějších palem na světě.
Od Středomoří až po Skandinávii
Právě Drsnoplod fortunův (Trachycarpus fortunei) se hodí pro pěstování i do našeho mírného pásma. Tuto palmu najdeme v zahradách Středomoří, v alpských nížinách, ale dokonce i v jižních pobřežních oblastech Skandinávie. A její odolnost mrazům je opravdu ohromná. Drsnoplod ustojí teploty až -17°C, musíme ji však na zimu vhodně připravit.
Až 5 metrů za 10 let
V podmínkách mírného pásu má tato palma přírůstky cca 20 cm za rok v závislosti na konkrétních podmínkách. Za 10 let tedy může být vysoká 4 až 5 metrů. Rychleji přitom roste ve volné půdě než v mobilních nádobách. Každý rok tato palma obráží až šesti novými listy, přičemž starší rostliny tvoří více nových listů než mladé. Pokud byste však od drsnoplodu očekávali plody, dojde k tomu u nás jen zřídka.
Mrazuvzdorná palma drsnoplod fortunův
Stanoviště, půda, zálivka, hnojení
Drsnoplod fortunův bude nejlépe prosperovat na slunném až polostinném stanovišti, které je chráněno před větrem. Půda by měla být propustná, výživná a lehce kyselá (při výsadbě přidáme kyselý substrát). Daří se jí i v běžné ornici, nesnese však běžný zahradnický substrát. Drsnoplod též nesnese přemokření, v létě je ale dobré udržovat kořenový bal vlhký. V zimě tuto palmu zaléváme jen velmi opatrně, pouze po oblevě a nejvýše jednou za měsíc (obleva je sama o sobě dostatečnou zálivkou, tedy pokud mělo co roztát). Zaléváme výhradně odstátou dešťovou vodou, pokud však už je palma v zemi několik let, zalévat se nemusí. Palmu hnojíme pouze od dubna do srpna nejlépe tekutým hnojivem (NPK 9-4-5) a v žádném případě by neměla být stříhána.
Zazimování palmy
Drsnoplod můžeme zazimovat buďto v chladné, světlé místnosti (to ale vyžaduje pěstování v mobilní nádobě a dostatek místa), nebo přímo na venkovním stanovišti.
Mrazuvzdorná palma drsnoplod fortunův
Mladé rostliny je venku třeba v zimě chránit přikrytím – kmeny obložíme slámou či netkanou textilií, které dýchají, též přes korunu přetáhneme fólii, která se běžně používá k ochraně cedrů (resp. choulostivých jehličnanů). Jestliže nám takto zabezpečená rostlina přežije první tři roky (na konci zimy, resp. po zimě, ochranu samozřejmě odstraníme), další roky by už měla přežít bez potíží. Zároveň je dobré zakrýt okolí rostliny například listím (ochráníme tak kořeny), je ale třeba vrstvu listí kontrolovat a hnijící listí vždy vyměnit za suché. Rostlinu také chráníme shora před zatečením, jelikož do vrcholu rostliny (tzv. srdíčka) se voda nesmí před mrazem dostat. Lze to řešit například vybudováním jakési stříšky, kterou po zimě opět odstraníme.
Hrozí-li hodně vysoké mrazy, je dobré zabalit celé rostliny např. jutou jako kabátem. Zvýšíme tak jejich šanci přežít. Tento zábal je vhodný i jako ochrana proti studeným větrům. Pozor však, v neprodyšném obalu nesmí rostliny zůstat příliš dlouho, jelikož srážející se vlhkost by vyvolala plísně.
