Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

6. díl seriálu

Datum vydání: 10.05.2011 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o zateplení dřevěné chaty či sanace podlah a vlhkých zdí v přízemí staršího domu.

Dotaz na téma: Zateplení dřevěné chaty

Dotaz: Dobrý den, prosím o radu. Jedná se o zateplení dřevěné chaty. Dostal jsem radu, že na stávající dřevěný obklad lze nalepit Baumit open fasádní desky. Poté dát perlinku a na to omítku od stejného výrobce. Parozábrana prý není potřeba, protože vše dýchá. Je tato možnost správná? Nebo by bylo lepší řešení? Děkuji za odpověď. S pozdravem JT.

Naše odpověď: Váš názor na zateplení obvodového pláště je správný. Pokud se rozhodnete pro zateplení polystyrénem doporučoval bych materiál Baumit open reflect. Jedná se o patentově chráněné izolační desky z perforovaného polystyrénu. Přiblížení difuzních vlastností všech komponentů (mikro = cca 10) omezuje riziko kondenzace vodních par v této systémové skladbě. Je třeba použít všechny komponenty ze systému ETICS.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb ze dřeva" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Sanace podlahy a vlhkých zdí v přízemí staršího domu

Dotaz: Dobrý den, Připravujeme rekonstrukci pronajatého prostoru ve starším cihlovém objektu, je to cca 120 m2 plocha. Od devadesátých let se tam topilo jen dvěma vafkami, takže se prostor nikdy pořádně nevytopil. Z podlahy jsme odtrhali koberce a pvc, bylo pod ním jen mírně vlhko, ale plíseň byla trochu cítit. v koutech, kde stály skříně, se do půl metru odloupla celá omítka až na cihlu. Cihla je vlhká. Povrch pod PVC je z nějakých desek, vypadá to trochu jako hobra, nebo něco jiného z pilin. Pod tím je už jen suchá hlína. Plánujeme do podlahy udělat betonové základy patra, takové patky na ocelovou konstrukci. Pod podlahou je nejspíš stará izolační papírová folie, u zdi z venku čouhá.

Plánujeme: na stávající podklad položit polystyren EPS 100 Z, tl. 5 cm, separační folie (není proti zemní vlhkosti), dilatační pás tl. 1 cm, pokládka anhydritového potěru AE 20, tl. 45-50 mm. Tato skladba nám byla navržena jako finální, pochozí.

Nicméně stále řeším, jestli nebude zlobit vlhkost ve zdech. Máme hodně omezené finanční možnosti, existuje nějaká levná varianta odvětrání podlahy? Pokud bychom pod zmiňovanou skladbu podlahy dali nopovou folii, slyšela jsem názor, že možná nesnese větší zatížení na metr čtvereční, existuje ještě jiná varianta? nebo je v našem případě lepší, nechat podlahu dýchat a nechat jí bez hydroizolace, když je jinak zem suchá? Podříznutí stavby bohužel nepřichází v úvahu. Moc děkuji. MK


Naše odpověď: Problém s vlhkostí se vybetonováním podlahy patrně neodstraní, naopak se může stav ještě zhoršit. Vlhkost obvodové zdi staršího domu v soklové části bude souviset jak se špatnou hydroizolací, tak i malou tepelně izolační schopností obvodového zdiva a soklové části domu vůbec. Je zde tepelný most, v důsledku toho zeď u podlahy více prochládá a dochází zde tedy navíc v zimním období ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na omítce.

Správné a plně funkční řešení by zahrnovalo například podříznutí zdiva, provedení nové hydroizolace i v ploše a rovněž následné (po vyschnutí zdí) zateplení fasád včetně soklové části. Chápu, že v pronajatém prostoru nemůžete řešit takovou investici, vlastník by si však mohl uvědomit, že by tím došlo k významnému zhodnocení nemovitosti a tedy zvážit finanční účast.

V případě, že budete řešit pouze podlahu, doporučuji provést některý ze systémů odvětrání spodní stavby. Varianty jsou popisovány v několika předešlých odpovědích v poradně v oddílu „Energie.Sanace spodní stavby“, pročtěte si je. Minimálně by se vyplatilo udělat provětrávaný vzduchový kanálek podél vlhkých stěn, buď vyzděný nebo z PVC děrované flexi hadice průměru 15 cm obsypané hrubým štěrkem, nebo jedné řady tvarovek IGLU apod.. Přívod a odtah vzduchu dle popsaných zásad v odpovědích, cílem je, jednoduše řečeno, dosáhnout toho, aby podél vlhké zdi pod podlahou proudil vzduch.

Použití EPS do podlahy je správné, vrchní anhydrid je potřeba oddělit od zdí pásem z EPS alespoň 2 cm, nebo více (zakryje se to podlahovou lištou). Z vlhké zdi je potřeba odstranit alespoň do výšky 1,0 m nad vlhkostní mapu omítky, nechat vyschnout a následně použít omítky sanační, nebo alespoň levnější variantu se sanačními přísadami do omítek. Bude-li provětrání dobře fungovat, měla by se vlhkost zdi pomalu snižovat a sanační omítka by mohla nějakou dobu vydržet. Před aplikací je potřeba ověřit vlhkost zdiva. Nad 10 až 12% již sanační omítka nefunguje. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Sanace spodní stavby" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení obvodových konstrukcí staršího domu - stěny, strop, podlaha, okna

Dotaz: Akým materiálom doporučujete zateplit starší r.dom bez pivnice zo škvárobetonových tvárnic, asi domáca výroba, hrúbka 40cm /polystiren, príp. Nobasil… aká hrúbka?/ zaregistroval som rôzne názory na tzv. dýchanie či nedýchanie domu, má sa význam týmto vôbec zaoberať? Dom je čiastočne podrezaný-jedna rohová miestnosť - kvoli vlhkosti - problém odstránený. Ako vyriešit zateplenie stropu z materiálu tzv. palach s vrchným cementovým poterom. Povala bude zatiaľ bez využitia na bývanie-neskôr tam bude možno jedna menšia izba. V dvoch miestnostiach sú podlahy : škvára - trámy - laty - je to dostačujúce? Postačilo by vymeniť laty novou dlážkovicou? Ostatné podlahy sú betónové.Okná sú tzv.kastlíkové _ tie planujem vymeniť za plastové 2 sklo. JM

Naše odpověď: V případě, že je zdivo suché, je možné použít na zateplení pěnový polystyrén (EPS). Vhodnou volbou materiálu je určitě důležité se zaobírat.

Minerální vata je samozřejmě o hodně víc paropropustná, ale celý systém jako celek do jisté míry prostup vlhkosti obvodovou stěnou vždy zhorší. Použít lze děrovaný polystyrén, který otvory vlhkost propouští, ale je výrazně dražší než běžné fasádní EPS. Vlastnosti materiálů (důležitý je faktor difúzního odporu µ, čím menší, tím lepší) naleznete na stránkách výrobců (děrovaný EPS např. Baumit Open (www.baumit.cz, nebo výrobky Weber, www.weber-terranova.cz a další. Tloušťka izolace by měla odpovídat tepelně technickým normám (v ČR jsou závazné) a měla by být alespoň 14 až 16 cm.

Na strop pod půdou je nejlépe použít minerální izolaci nebo kamennou vlnu, která strop neuzavře a umožňuje odvětrávaní vlhkosti (nedávat navrch žádnou fólii). Pásy nebo rohože se v případě pozdější vestavby obytných místností dají zvednout a použit mezi krokve na zateplení šikmin a podhledu. Tloušťka tepelné izolace na dřevěných stropech je zase doporučena dle norem, tloušťka by se měla stanovit výpočtem, ale vycházívá minimálně 20 cm, ale dává se 30 cm a více.

Podlaha se škvárou, trámy a laty je na terénu? Pokud ano, pak je to z hlediska tepelné izolace a normových požadavků málo. Mělo by se dávat minimálně 12 cm, ale lépe více tepelné izolace (kolem 16 až 18 cm, např. z EPS.

Kastlíková okna mají řadu výhod, je-li jejich stav dobrý, šlo by například přesklít ve vnějších křídlech jednoduché sklo na dvojsklo, nebo vyměnit jen venkovní křídla s použitím dvojskel (Ug = 1,1 W/m2.K). Při výměně oken za nová plastová je nutno dbát na dostatečnou výměnu vzduchu (využíváním mikroventilace oken) a zvolit okna již s opravdu dobrými izolačními vlastnostmi, nejlépe s trojskly. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Volba plastových oken při rekonstrukci starého domu

Dotaz: Dobrý den, rekonstruujeme cca 100 let starý rodinný dům a stojíme před rozhodnutím, jaká zvolit plastová okna. Proto bych chtěla vědět, jaká je vhodné, racionální a ekonomické zvolit( i výhledově s ohledem na možné úspory tepla). Zda běžně nabízená 5tikomorová s dvojsklem a nebo se vyplatí investovat do oken s trojsklem, větší stavební šířkou i lepšími parametry prostupu tepla. Toto s ohledem na charakter domu - cihlový, řadový, relativně suchý, počítáme se zateplením fasády. Nestane se pak to, že při výborných parametrech oken ( třívrstvé zasklení, malá prostupnost tepla atd.)sice nebude z domu unikat teplo, ale bude nutné o to víc větrat a výsledný efekt bude tudíž téměř nulový? Děkuji. RB

Naše odpověď: Při výběru oken je zapotřebí, aby hodnota Uw byla minimálně 1,2 nebo lepší. Důležitá je i orientace vůči světovým stranám. Pokud budete mít okna na jižní stranu, připravujete se instalací oken s trojsklem o přirozené solární zisky. Hodnotoa „g“ u dvojskla bude 0,67 a u trojskla 0,5. V těchto poměrech se připravujete o přirozené solární zisky. Pokud je orientace na sever, doporučuji okna s trojskly. U plastových oken je důležitý původ plastů a barva. Tmavý plast s jižní orientací bude mnohem více teplotně namáhán. Po výměně oken je důležité zateplení ostění vč. parapetu cca 3 – 4 cm styroduru.

Další dotazy a odpovědi na téma "Oken" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE