Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

18. díl seriálu

Datum vydání: 09.08.2011 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o stavbu a vytápění nízkoenergetického bungalovu.

Dotaz na téma: Vytápění nízkoenergetického bungalovu

Dotaz: Dobrý den, rád bych se zeptal na konkrétní radu pro mou novostavbu. Příští rok začínám stavět
bungalov (zástavěná plocha 148m2), solární panel pro výhřev teplé vody přes letní období, podlahové topení po celém domě, trouba i indukční deska budou elektrické, novostavba bude v nízkoenergetickém provedení. Které volba je aktuálně nejvhodnější - ELEKTŘINA nebo PLYN pro podlahové topení a ohřev vody? Jsem laik, takže bych rád názor co k těmto dvěma možnostem budu cca potřebovat a jaká jsou úskalí (vstupní investice, náklady na provoz). Za rady a poznatky předem moc děkuji. PN


Naše odpověď: Ve Vašem případě doporučuji kombinaci zdrojů. Pro ohřev teplé vody využívat elektrickou energii společně se solárnětermickým systémem. Pro to musíte mít zažádáno u distributora elektrické energie o sazbu D 25d. V této sazbě budete mít sníženou cenu za odebranou elektrickou energii po dobu 8 hodin denně. V době snížené sazby je dobré mít připojeny blokované spotřebiče, jako je pračka a myčka.

Pro vytápění využívat plynový kondenzační kotel, který bude ve spolupráci s podlahovým topením pracovat opravdu v pásmu kondenzačního režimu. Vytápění volit jako kombinaci podlahového vytápění doplněného radiátory, např v obýváku a dětském pokoji. Radiátory musí být navrženy na tepelný spád 55/45 oC nebo nižší.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba bungalovu - skladba zdiva

Dotaz: Dobrý den, budeme stavět bungalov a na obvodové zdivo uvažujeme použít Porfix 300 PDK a zateplit 16-ti až 20-ti cm polystyrenu. Je tahle skladba možná (vhodná)? Děkuji. MB

Naše odpověď: Výstavba bungalovu z tvárnic PORFIX 300 PDK a  doplnění obvodových stěn tepelnou polystyrénovou izolací 16 – 20 cm je jednou z možností. Tepelně -  technické vlastnosti obvodových stěn by měly odpovídat současně platné normě ČSN 73 0540-2 která požaduje pro tyto stěny součinitel prostupu tepla 0,38 W/m2.K a doporučuje dosažení hodnoty 0,25 W/m2.K.

Podle údajů výrobce jsou v současné době dodávány pórobetonové tvárnice s označením PORFIX Plus PDK v následujících tloušťkách a následujícími součiniteli prostupu tepla při běžné vlhkosti zdiva 5%: 300 mm, 0,32 W/m2.K; 375 mm, 0,26 W/m2.K ; 500 mm, 0,20 W/m2.K. Z těchto údajů je patrno, že obvodová stěna z tvárnic 300 mm bez dodatečné tepelné izolace splňuje požadavek normy na požadovanou hodnotu, ale nikoliv na hodnotu doporučenou. Tvárnice 375 mm se pak blíží hodnotě doporučené. Tvárnice 500 mm splňují s dostatečnou rezervou i doporučenou hodnotu.

Rodinný dům by měl splňovat nejen současné požadované hodnoty, jejichž zpřísnění se očekává, ale měl by mít vyhovující vlastnosti po celou dobu jeho životnosti. Zvýšený náklad na stavbu, ať už na dodatečné izolace nebo na silnější stěny se projeví snížením spotřeby energie na vytápění a tím nižšími provozními náklady po celou dobu životnost stavby.

Mimo tepelně technických vlastností obvodových stěn je další důležitou vlastností propustnost stěn pro vodní páru. Tato vlastnost bude při použití polystyrénu zhoršena a při nedostatečném větrání by mohlo docházet ke kondenzaci vodní páry na chladných místech stěn a případnému vzniku plísní. Při nové výstavbě je proto vhodnější výstavba bez nutnosti dodatečných tepelných izolací, případně použití izolací z minerálních vláken ( např. Rockwool, Orsil a další).

Dalším kriteriem pro rozhodnutí, zda zvolit tvárnice 300 mm a polystyrénovou izolaci nebo tvárnice s větší tloušťkou, je výsledná cena. Tuto by měl pro obě alternativy stanovit projektant včetně nákladů na montáž tepelné izolace a prodloužení doby výstavby. Zároveň by měl pro obě alternativy vyhodnotit spotřebu energie na vytápění a to pro variantu s 16 cm izolace a pro variantu s 20 cm izolace.

Další dotazy a odpovědi na "ostatní" dotazy najdete ZDE.

Dotaz na téma: Malá účinnost rekuperace v RD

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych poradit v následující situaci. Loni v polovině října jsme se s manželem nastěhovali do novostavby RD provedeného v nízkoenergetickém standardu s rekuperační jednotkou (v provozu listopad - únor). Při letošním vyúčtování elektřiny nám přišel účet na 16MWh el. energie. V domě bydlíme sami 2, využíváme standardní spotřebiče, vodu jsme od listopadu do února ohřívali elektrickou spirálou (zbytek doby nám řeší solání panely na ohřev vody). Přitápíme krbem, pokud teplo z krbu nestačí, dohříváme vzduch tepelným ohřívačem (také na el.), tento je namontovaný k rekuperační jednotce a součástí je termostat, který po dosažení požadované teploty vypíná. Není nám jasné, jak je možné, že spotřeba dosáhla 16 MWh el. energie, když prům. měsíční spotřeba za květen a červen je cca 120 kWh (tyto dva měsíce jsme si značili). Prosím, zkuste nám poradit, na koho se můžeme obrátit s prosbou o radu a o pomoc, protože jak dodavatel el. energie, tak rekuperační jednotky + systému k ní připojenému nám tvrdí, že je vše v pořádku. Já jsem sice laik, ale na 16MWh el. energie za 9 měsíců užívání bychom museli "živit" celou ulici a ne jeden rodinný domek se 2 pracovně velmi vytíženými lidmi, kteří přichází domů kolem 7 hodiny večer a v 7 ráno odchází. Děkuji Vám za radu. IJ

Naše odpověď: Celková spotřeba elektrické energie 16 000 kWh za topnou sezónu je pro nízkoenergetický dům opravdu příliš.

Otázkou je, do jaké míry je dům skutečně nízkoenergetický. Pokusíme se odhadnout, kolik by z celkové spotřeby mohl být podíl na vlastní vytápění. Průměrná česká domácnost spotřebuje dle statistik cca 5000 kWh energie na ohřev teplé vody. To by měsíčně v zimním období bylo tak 400 kWh, pokud zanedbáme přínos solárního ohřevu. V zimě není tak významný. Ostatní spotřeba elektrické energie (vaření, praní atd.) by mohla být pro průměrnou domácnost cca 3000 kWh, tedy asi 230 kWh na měsíc. U Vás je to o hodně méně, protože v letních měsících máte spotřebu 120 kWh.

Za období 6 měsíců by tedy mohla být spotřeba elektrické energie na ohřev vody max. 2400 kWh a ostatní spotřeby asi 700 kWh, celkem tedy asi 3000 kWh. Na vytápění (to je tedy patrně pouze elektrický ohřev na rekuperační jednotce) pak zbývá 13 000 kWh. Přínos krbu nezapočítáme.
Reálná účinnost rekuperace se pohybuje u běžně dostupných vzduchotechnických zařízení od 30 do 90%, přičemž účinnost nad 60% se považuje za dobrou, nad 80% za špičkovou. Pokud by Vaše jednotka dosahovala alespoň 50% účinnosti (nutnou podmínkou je dostatečná vzduchotěsnost interiéru) a podíl tepelné ztráty větráním na celkové tepelné ztrátě přepokládáme 40%, pak by rekuperace šetřila cca 2600 kWh. Bez použití rekuperace a pokud bychom zanedbali účinnost elektrického ohřívače, tak potřeba energie na komfortní vytápění odpovídá tepelné ztrátě domu kolem cca 9 kW.

Pro nízkoenergetický dům používáme srovnávací kritérium „měrnou potřebu tepla na vytápění v kWh/m2.za rok“. Ta by měla být do 50 kWh/m2. Například při vytápěné podlahové ploše 150 m2 roční potřeba energie na vytápění nízkoenergetického domu musí být do 7500 kWh. Pokud by Váš dům měl tuto podlahovou plochu, je měrná potřeba tepla na vytápění 85 kWh/m2, což je standardní dům.

Ověřte tedy výpočtové hodnoty energetického hodnocení Vašeho domu. Ty musí být součástí projektové dokumentace – části vytápění a vzduchotechnika. Rovněž příkon topné jednotky VZT a způsob nadimenzování jednotky. Pokud výpočty nebudou k dispozici, požadujte je doložit. Energetické hodnocení domu si můžete nechat zpracovat i nezávislým odborníkem. Kontakty naleznete na www.mpo-efekt.cz. Pro porovnání lze využít i službu „Energetický průkaz ECČB“, naleznete na www.eccb.cz.

Možnou příčinou může být právě nedostatečná vzduchotěsnost stavby, souvisí i s využíváním krbu. Předpokládám, že se nejedná o otevřený krb, pak by rekuperace nebyla k ničemu. Jedná se patrně o krbokamna, ale pokud nemají zcela oddělený přívod vzduchu a komín, pak by účinnost rekuperace byla minimální. Můžete si nechat udělat měření vzduchotěsnosti (Blower-door test). Jděte se rovněž poradit v rámci bezplatného energetického poradenství EKIS do poradenského střediska u Vás. Kontakty středisek EKIS najdete rovněž na www.mpo-efekt.cz. To je bezplatná služba, s sebou vezměte veškeré technické podklady k domu. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE