Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

21. díl seriálu

Datum vydání: 30.08.2011 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vysychání betonové desky pod založením dřevostavby či plísně po výměně oken.

Dotaz na téma: Vysychání betonové desky pod založením dřevostavby

Dotaz: Beton a doba jeho tuhnutí. Dobrý den. Mám jeden dotaz týkající se doby tuhnutí betonu. Pro osvetlení udávám složení vrstev konstrukce. V terénu budou vrtány základové patky, které budou vybetonovány. Na tyto přijde blok ztraceného bednění také zabetonovat s roxorovými tyčemi. Poslední vrstva ztraceného bednění bude od celé předchozí části oddělena hydroizolačním nátěrem. Tato poslední vrstva bude také zabetonována. Dotaz zní, za jak dlouho lze na první vrstvu nanášet hydroizolační nátěr. Za jak dlouho dále na poslední vrstvu betonu dřevěný rám (ještě nevysušeného stavebního řeziva). Stavba bude celá nad terénem na zmíněných patkách a izolována proti vzlínání zemní vlhkosti hydroizolačním nátěrem mezi vrstvami betonu. Děkuji za odpověď. KK

Naše odpověď: Na betonový základ bude patrně založena dřevostavba. Pokud jde o pevnosti, je to poměrně jednoduché. Beton jádra základu musí být dobře spojen se ztraceným bedněním. Minimálně 28 dní je doba nutná (daná normou) k dosažení požadovaných pevností betonu, vlastní vysychání však může probíhat mnohem déle.

Nicméně po této době lze jistě položit bezpečně hydoizolaci, Prakticky, pokud se použijí asfaltové pásy, tak bych dodržel alespoň 7 dní. U hydroizolačních nátěrů je potřeba se řídit technologickým předpisem na provádění. Nátěrů je mnoho druhů, některé jsou určené již k penetraci vlhkých podkladů. Pokud bude izolace provedená pouze nátěrem, může dojít v důsledku objemových změn povrchu při dosychání k porušení vrstvy izolace. Takže se opravu podívat na technologický postup a předepsané vlhkosti povrchu. To se pak dá i změřit vlhkoměrem.

Pod založení dřevěného rámu je jistě nutno umístit hydroizolační pás. Taktéž by se měl promyslet detail založení s ohledem na zateplení, aby zde nebyl tepelný most.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Ochrana izolace půdy proti prachu

Dotaz: Vážení přátelé, zatepluji půdní podlahu u svého RD z 50-tých let min století.Stávající podlaha je obdobná jako u většiny RD z této doby (zevnitř dolní místnosti jsou nahozená rákosová prkna přibitá na trámech,mezi trámy volné místo,na trámech prkenná souvislá vrstva na které je škráva smíchaná s dalšími sypkými materilály a celé je to uzvřené cca 5 cm betonkem).Jelikož je místnostech po půdou chladno,rozhodl jsem se provést zateplení v podstatě způsobem vámi uvádějícími. Jako izolaci je vhodnější použít paropropustné rohože z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil) volně položené na podlahu půdy shora. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci na jejím spodním líci a tím promočení izolace. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je tím umožněn volný odchod z izolace, nutno zajistit též dobré provětrání půdy. U dřevěných stropů se nedoporučuje pokládat folii ani pod izolaci, je lepší umožnit dřevu odvětrání. Mám pouze jeden dotaz,jak zabráním vsupu prachových částeček zeshora,aby nedošlo k zanesení paropropustné rohože ORSIL. Děkuji za odpověď. MN

Naše odpověď: Tomu však nelze zcela zabránit v žádné skladbě, která je provětrávaná. Jednou z možností je přece jen položit nahoru fólii s minimálními přesahy. Musí to ale být fólie vysokodifúzní, s vysokou propustností struktury pro vodní páry (porovnání najdete na technických listech různých typů fólií, udává se nečastěji v g/m2 za 24 hod).

Tyto typy fólií se používají například u provětrávaných fasád (nejčastěji dřevostavby nebo dodatečná zateplení), kde jednak chrání před větrem a prachem a zároveň fixují minerální izolaci. V každém případě je nutno kontrolovat spodní povrch fólie, zda se zde neobjeví kondenzát. Osobně bych raději provedl prkennou podlahu dle uváděných popisů, prostor lze pak i využívat.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Plísně po výměně oken

Dotaz: Vážení přátelé, po výměně starých dřevěných špaletových oken za plastová, dochází na chodbě (vytápěné jedním radiátorem),ke vzniku plísní na některých místech obvodových zdí u točících schodů do prvního patra. Chodba je vysoká v nevyšším místě odpočívadla cca 2,7 metrů. Obvodové zdi jsou 45 cm silné a nahozené oboustranně cca 5cm maltou. Venkovní zeteplení domu v současné době není. Děkuji za Váš názor. MN

Naše odpověď: Jedná se o velmi častý případ výskytu těchto poruch po výměně oken. Příčinou je v první řadě malá tepelně izolační schopnost obvodových zdí. To co způsobilo problém je změna vnitřního klimatu na chodbě a schodišti po výměně oken.

Původní špaletová okna neměla těsné spáry mezí rámem a křídlem a tudíž docházelo v prostoru k dostatečné výměně vzduchu. Především v zimním období, kdy sem vnikal studený a suchý vzduch zvenčí a chodba je vytápěná, nedocházelo ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu. Tím se jeho rosný bod udržoval nad teplotou povrchu nejchladnějších míst chodby.

Nová okna mají při zavření prakticky nulovou spárovou průvzdušnost, takže ke vnikání venkovního vzduchu nedochází. Tím došlo ke zvýšení relativní vlhkosti vnitřního vzduchu a zároveň se snížila hodnota jeho rosného bodu pod povrchovou teplotu stěn. Pak dojde k občasné kondenzaci a následně se objeví plísně.

Řešením je vrácení vnitřního mikroklimatu na původní hodnoty teploty a vlhkosti, tedy najít správný režim větrání. Nejlépe je využívat mikroventilaci oken. Potíž bude v tom, plísní se zbavit. Bude nutno opakovaně použít chemii, ale tam, kde již plísně rozbují, tak se drží i když fyzikální podmínky pro jejich vznik pominuly. V nejhorším lze místa přeštukovat a použít reflexní (termoreflexní) nátěr. Lepší variantou je samozřejmě vnější zateplení.     

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzací a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Použití podstřešní fólie

Dotaz: Dobrý den, budeme měnit pálené střešní tašky na bytovém domě. Střecha není zateplena a nebyla opatřena pojistnou folií. Chci se zeptat, zda je potřeba v rámci výměny tašek použít pojistnou folii. Střecha má sklon 35 st. a použity budou pálené tašky Tondach Falcovka 11. Děkuji za odpověď. DJ

Naše odpověď: Použití podstřešní fólie má svá pravidla. V úvahu se berou například sklon střechy, způsob využití půdního prostoru, klimatická oblast.

Použití fólie se pak řídí jednak normou ČSN na střechy a pak technologickým upřesněním výrobců krytin.

Podrobné informace naleznete například na webu KM Bety, kde vím, že příslušné tabulky z normy na potřebu osazení jakých typů fólií mají v sekci tuším ke stažení nebo tak. Určitě je to v jejich technických tištěných materiálech. Myslím, že stejně tak to bude na webu Tondachu. Tam získáte úplnou informaci. 

Další dotazy a odpovědi na ostatní témata "Energetické poradny" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE