Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

34. díl seriálu

Datum vydání: 27.12.2011 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vlhkost ve sklepě a výběr tepelného čerpadla.

Dotaz na téma: Vlhkost ve sklepě

Dotaz: Dobrý den. Nejdříve bych chtěl pochválit jakým způsobem se snažíte pomoci při řešení dost složitých problémů s vlhkostí. Máme rodinný dům který je z větší části nový. Nová část domu byla přistavěna ke starému domu z kamene.(nějaký druh opuky) Původní část domu je částečně podsklepena. Ve sklepě je kotel na tuhá paliva. Po odstavení kotle začne jedna stěna ve sklepě vlhnout a vlhkost ve zdivu stoupá až do přízemí, kde dochází k opadávání štukové omítky. Stěna která je vlhká byla u původního domu obvodová. Nyní je uprostřed domu. Vlhkost v letních měsících je ve sklepě znát i srážením vlhka na kotli a jeho rezivění. Sklep má dva větrací otvory. Do jednoho jsem instaloval ventilátor, který je každý den hodinu v provozu. Ve sklepě jsem udělal betonovou podlahu.Vlhkost je znatelná už od podlahy sklepa.Nevím jestli je chyba právě podlahou , nebo špatným větráním. Přečetl jsem si u jedné z vašich odpovědí, že k tomu dochází. Budu rád za každou radu, jak s tímto problémem bojovat. Moc děkuji a přeji hezký den. RR

Naše odpověď: Při provozu kotle je v prostoru sklepa udržována vyšší vnitřní teplota, která je dána sáláním povrchu kotle do prostoru kotelny. Tuto teplotu má i povrch stěn komínu a stěn souvisejících. Při ukončení provozu kotle stěny postupně chladnou až na teplotu blízkou teplotě okolní zeminy. Do sklepa je větráním přiváděn vzduch o venkovní teplotě, který obsahuje určité množství vodní páry. Toto množství je závislé právě na teplotě tohoto vzduchu a se zvyšující teplotou se zvyšuje. Přivedením tohoto vzduchu do sklepních prostor, kde je teplota povrchu stěn případně i kotle výrazně nižší dochází ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu, která se projevuje vlhkostí objevující se na chladných plochách (rosný bod). S přibývajícím množstvím vzduchu se množství zkondenzované vody zvětšuje, protože vzduch je vlhkostí nasycen a odpařování je proto minimální. Odstranění této vlhkosti je velice obtížné, protože doba opětovného provozu kotle nemusí být dostatečně dlouhá k tomu, aby došlo k vysušení zdiva, které je vždy dlouhodobou záležitostí.

Kondenzace vodní páry na chladných plochách je dána fyzikálními zákony. Odstranění kondenzace by si vyžádalo odstranění podmínek, za kterých ke kondenzaci dochází, tj. snížení obsahu vodní páry ve vzduchu nebo zvýšení teploty stěn nad rosný bod. Částečnou pomocí by mohlo být použití sanačních omítek nebo omítek písko-jílových, které jsou schopny pohlcovat vlhkost. Tyto omítky by však musely pojmout množství vody zkondenzované za celou dobu, kdy není kotel provozován.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Jak vybrat tepelné čerpadlo?

Dotaz: Když jsem na veletrzích For Arch a Aquatherm poptával vytápění novostavby RD tepelným čerpadlem, setkal jsem se několikrát s názorem, že moderní tepelná čerpadla vzduch-voda mají stejné parametry jako systémy země-vzduch. U výrobců čerpadel vzduch-země bych to možná bral s rezervou, ale když to tvrdí i firmy, které vyrábí oba systémy, například Nibe, je to k zamyšlení. Jak se v tom orientovat, pro co se rozhodnout? Jaké jsou klady a zápory obou systémů? JJ

Naše odpověď: Hlavním parametrem tepelného čerpadla je tzv. topný faktor. Tímto názvem se označuje poměr mezi množstvím energie, kterou tepelné čerpadlo získá, k množství energie, kterou potřebuje pro svůj provoz. Z této definice vyplývá, že lepší bude takové čerpadlo, které bude mít topný faktor co nejvyšší. Má-li tepelné čerpadlo topný faktor 3, znamená to, že dodá trojnásobek energie, než odebere ze sítě pro pohon kompresoru příp. ventilátoru. Dosažitelná hodnota topného faktoru je ovšem ovlivněna více parametry, zejména teplotou primárního zdroje energie a požadovanou výstupní teplotou.

Tepelná čerpadla země-voda mají vstupní teplotu téměř konstantní, danou teplotou okolí v místě plošného kolektoru nebo vrtu. V čerpadla vzduch-voda tato teplota velmi kolísá podle atmosférických podmínek v rozmezí od cca – 15 °C do cca + 30 °C. S klesající venkovní teplotou se mění i výkon čerpadla, který je nejnižší právě v době, kdy je požadavek na množství tepla nejvyšší.

Podle výsledků uveřejněných firmou Tepelná čerpadla IVT podle měření provedených v Německu je u čerpadel země – voda se topný faktor pohybuje okolo 4,5; u čerpadel vzduch – voda okolo 3,4.

Při výběru druhu čerpadla je ale nutno vzít v úvahu i další okolnosti. U čerpadel země –voda je to zejména potřebný pozemek pro položení plošných kolektorů, případně pozemek přístupný pro vrtnou soupravu pro vyhloubení vrtu. A s tím související náklady na tyto zemní práce. Rovněž je důležitá požadovaná výstupní teplota topné vody a s tím související druh otopné soustavy. Při nižší výstupní teplotě vhodné např. pro podlahové topení je provoz čerpadla ekonomičtější.. Důležitá bude i pořizovací cena, která u čerpadel země-voda bývá vyšší. Před volbou tepelného čerpadla by proto bylo vhodné požádat několik potencionálních dodavatelů z zpracování technické specifikace a cenové nabídky a podle těchto podkladů se pak rozhodnout kterému čerpadlu a kterému dodavateli dát přednost.

Další dotazy a odpovědi na téma "Obnovitelných zdrojů" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zavzdušňování radiátorů v rodinném domě

Dotaz: Fakta: jednopatrový rod. dům, vytápění elektrokotlem 12 kW, Pro značný únik vody v rozvodech pod podlahou (dům nemá sklepy) byl aplikován roztok BCG 30 E.Až do začátku topné sezony byl v odvzdušněném potrubí potrubí zcela konstantní tlak. Nyní se mně stále zavzdušňují radiátory v horním patře a musím doplňovat jednou týdně vodu o 2-3 litry (asi 0,8% objemu vody). Když mně unikala před aplikaci BCG 30 E voda trhlinou, tak jsem doplňoval vodu denně řádově o litry, ale k zavzdušňování docházelo podstatně méně. Nemůže být příčina v usazování povlaku na topných tělesech (elektrokotel) tj. varem na povrchu topného tělesa?? Případná trhlina někdy pod podlahou snad tento jev nevyvolá. Kdybych např. zvýšil tlak v potrubí a pak ho snižoval odvzdušňovacím ventilkem např. v přízemí, tak se do potrubí vzduch nedostane. Předem dík za jakoukoliv odpověď. MK

Naše odpověď: Roztok BCG 30 E je určen pro utěsňování teplovodních rozvodů na nepřístupných místech na př. při poruchách podlahového topení zabetonovaného v podlaze apod. Částečky těsnící látky obsažené v roztoku jsou unášeny proudem vody a postupně zaplňují netěsnost. Jejich usazování na povrchu topných těles elektrokotle je nepravděpodobné. Rovněž je nepravděpodobné zavzdušňování topných těles vlivem použití uvedeného prostředku.

K zavzdušňování může docházet ze dvou příčin. Jednou z nich je rozklad vody vlivem vyšší teploty, při kterém dochází k uvolňování netečných plynů z oběhové vody. Druhou možností je přisávání vzduchu drobnými netěsnostmi a armaturami na straně sání oběhového čerpadla.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE