Na co jste se ptali v energetické poradně?: 37. díl V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o izolaci dřevostavby či zateplení staršího domu.

Dotaz na téma: Izolace dřevostavby

Dotaz: Dobrý den, mohl byste mi poradit jak velkou izolaci mám dát do podlahy a stropu u dřevostavby? Zateplení obvodové stěny je: minerální vata DEKWOOL G39 240 mm, POLYSTYREN EPS 70F 100 mm. Děkuji. PP

Naše odpověď: Z popisu stěny lze usoudit, že se jedná o dřevostavbu na nízkoenergetickém standardu. Ten záměr by se tedy měl respektovat i u podlahy a stropu.

Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,22 až 0,15 (W/m2.K).

Pokud se na podlahu použije tepelná izolace na bázi EPS (může se použít například EPS Stabil S 150 nebo 200 (tepelná vodivost Lambda 0,035 W/m.K), pak pro nízkoenergetickou variantu vychází tloušťka 16 až 24 cm. Pokud se použije EPS nebo XPS s jinou tepelnou vodivostí, pak je potřeba tloušťku upravit dle skutečné Lambdy.

V případě stropu – jedná se patrně o strop pod nevytápěnou půdou tvořenou krovem nebo vazníky. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,15 až 0,10 (W/m2.K).

Pokud se do stropu použije tepelná izolace vláknitá na bázi minerální nebo kamenné vlny (může se použít například Rockwool, Ursa apod. (tepelná vodivost Lambda 0,039 W/m.K), pak pro nízkoenergetickou variantu vychází tloušťka 26 až 40 cm. To platí ale pro souvislou vrstvu a to nebude, protože se izolace vkládá mezi trámy, do různých roštů apod. a to se musí ve stanovení tloušťky izolace zohlednit. Přesný výpočet se udělat dá, ale musel by být přesný detail. Odhadem lze stanovit tedy rozmezí potřebné tloušťky izolace od 38 do 50 cm pro dosažení nízkoenergetického standardu.

V dobrém standardu by měla být i okna, tedy určitě s 3-sklem a kvalitní rám. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení staršího domu

Dotaz: Dobrý den, bydlím v bytovém domě o velikosti dvanácti bytových jednotkách. Byt není ve vlastnictví obyvatel domu.Dům byl postaven v roce 1958 pro zaměstnance podniku.Po transformaci hospodářství je majetkem společnosti.Dům je stále v původním stavu bez vnějšího zateplení a s původními okny. Tomuto také odpovídá vysoká energetická náročnost na vytápění (centrální zdroj). Prosím o odpověď na moji otázku: Je majitel domu povinen provést zateplení domu, včetně výměny oken, tak aby vyhovoval podmínkám energetické náročnosti na vytápění obytných domů? Děkuji. LP

Naše odpověď: Otázka jednoduchá, odpověď tak snadná není. Povinností majitele není okamžitě vylepšovat stav tepelně technických vlastností domu, který byl stavěn v době, kdy žádné tepelné normy ještě nebyly. Energetická legislativa však prochází a bude procházet v nejbližší době řadou zásadních změn. Je to v důsledku nové směrnice EU (Směrnice 2010/31/EU), která stanovuje za cíl výrazné snížení energetické náročnosti budov pro bydlení. Zatím se hovoří převážně o novostavbách, ale i pro stavební úpravy stávajících budov se již z nových požadavků musí vycházet.

V důsledku tohoto stavu se novelizovala základní technická norma, která v ČR stanovuje požadavky na tepelně technické vlastnosti budov. Je to norma ČSN 73 0540-2, která stanovuje řadu kritérií. V tepelných izolacích rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.

Norma platí nejen pro nové budovy, ale právě i „pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov“. Pokud tedy bude majitel na domě provádět tyto práce (a jednat se bude o úpravy ovlivňují tepelně technické vlastnosti, tedy okna, obvodový plášť, střecha apod.), pak musí splnit minimálně požadované hodnoty dle normy.

Dále platí energetický zákon (poslední znění zákona č.177/2006 Sb.), který se v §6a zabývá energetickou náročností budov a na něj navazuje Vyhláška 148/2007 Sb., která stanovuje náležitosti Průkazu energetické náročnosti budov. Ten se kromě nových budov týká i změn dokončených budov s podlahovou plochou nad 1.000 m2. Tam již Váš dům asi bude, takže opět při úpravách ovlivňujících energetickou náročnost je povinnost průkaz zpracovat a minimum je kritérium C (obdoba štítku na spotřebičích).

Povinností majitele je tedy při zmíněných pracích legislativě a normám vyhovět. Zda je bude provádět záleží ale na něm. Svérázná situace je v případě výskytu stavebních poruch, nejčastěji plísní. Z povinnosti je odstraňovat se většina majitelů vykrucuje argumenty o nesprávném užívání bytu. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění chaty

Dotaz: Dobrý den, stavíme celoročně obyvatelnou chatu a na jaře budeme řešit vytápění. Zdivo je porotherm 40CB je to s obyvatelným podkrovím, kde strop je dřevěný. Kotel bude na tuhá paliva. Chtěl bych v přízemí v obýváku plus kuchyňském koutu a koupelně podlahové teplovodní topení. Jak to napojit na kotel a systém radiátoru, které budou deskové? A je to vůbec dobrý nápad? EB

Naše odpověď: Podlahové vytápění lze určitě napojit i na kotel na tuhá paliva. Pokud bude objekt celoročně využíván, je i rozumné mít ve vybraných místnostech (především v koupelně a zádveří, ale jistě i v obytných prostorech, pokud je to přáním) podlahové vytápění. Zlepší to tepelný i uživatelský komfort, je ale dobré pamatovat na to, že nejlepší účinnosti se dosáhne v případě použití keramických dlažeb. U obývacího pokoje by se jako alternativa musel pak použít povrch, který bude mít co nejmenší tepelný odpor, tedy nějaké laminátové tenčí lamely, linoleum, vinyl apod., ale vždy od výrobce označené jako vhodné pro podlahové topení.

V návrhu otopné soustavy je potřeba pamatovat na to, že teplota podlahy musí být do 29 oC, tedy topná voda, která půjde do samostatného podlahového okruhu by měla být do cca 40 oC. To je potřeba zajistit regulačními prvky se směšovacím ventilem. Vůbec nejlepší by bylo, pokud by se ke kotli osadila ještě akumulační nádrž, která umožní ekonomičtější a ekologičtější provoz kotle. Velikost by měla vyjít z výpočtu otopné soustavy, bude kolem 750 až 1.500 l (hodně hrubý odhad, ale minimálně se žádá 25 l na 1 kW výkonu kotle).

Z toho plyne, že rozvod bude mít samostatný okruh pro radiátory a oddělený okruh s regulací pro podlahu. Ten lze rozdělit do několika větví podle vytápěné plochy. Doporučuji tedy nechat zpracovat na vytápění prováděcí projekt ústředního vytápění (od projektanta ÚT). Stojí od 5 do 8 tis. Kč a vzhledem k investici do topení se určitě vyplatí.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Rekonstrukce podlahy

Dotaz: Dobrý den, chystám se na rekonstrukci dřevěné nepodsklepené podlahy na betonovou s vrstvami-beton/hydroiz./polystyren/beton/nivelačka/lino. Pod stáv. podlahou je hlína (rel. suchá) a celkově je dům "suchý". Musím (? obava z budoucí vlhkosti ?) při rekonstrukci uvažovat také s osazením PVC trubek (popř. systém "iglu" atd.) v rámci vzduchoizolačního systému ? Pokud ano, mám "problém" s vyvedením na fasádu domu (opukový kámen, min. 60 cm, vrtání…) a není volný průduch v komíně. Lze tento systém provést jednostranně od zdí podlahy a vyvést do jednoho místa do podsklepené větrané části domu ? Moc děkuji za odpověď. VK

Naše odpověď: Betonovými vrstvami dojde k uzavření podlahy a vlhkost podloží by se mohla ve větší míře přenášet do stěn. Proto bych doporučil některý ze systémů provětrání pod podlahu provést. Systém IGLU je velice účinný, nicméně dražší a používá se většinou tam, kde jsou s vlhkostí stěn již problémy. Pokud je dům suchý, postačovalo by provedení provětrávaného štěrkového podsypu.

Je to časté a levnější řešení, které většinou vede k očekávanému výsledku. Vhodné bude i odstranění části hlíny. Po vybourání dřevěných podlah a vykopání na potřebnou hloubku začíná nová skladba podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm tl. cca 20 cm, který je provětráván a na který je pak provedena vlastní konstrukce podlahy. Rád bych zdůraznil, že provětrání s přívodem vzduchu a vytvoření komínového efektu svislým vedením je nutné. Větrání do podsklepené části domu bude neúčinné.

Pokud se jedná o jednu místnost, lze přívod provést v jednom místě a odtah v úhlopříčném rohu. 2 flexibilní trubky by vedly vždy podél dvou stěn. V opuce by se vytvářel (na rozdíl od IGLU) jen jeden prostup. Odtah nemusí být zaústěn do komínu. Lze použít plastové potrubí, které může být obezděno nebo zaplentováno v rohu a nad střechou ukončeno odvětrávací hlavicí.

K tepelné izolaci -  současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro podlahu na terénu 0,45 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,30 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,22 až 0,15 (W/m2.K).

Pokud se na podlahu použije tepelná izolace na bázi EPS (může se použít například EPS Stabil S 150 nebo 200 (tepelná vodivost Lambda 0,035 W/m.K), pak pro doporučenou hodnotu U vychází tloušťka minimálně 12 cm, ale lépe bude použít 14 cm. Pokud se použije EPS nebo XPS s jinou tepelnou vodivostí, pak je potřeba tloušťku upravit dle skutečné Lambdy. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice Poslat poptávku