Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

42. díl seriálu

Datum vydání: 21.02.2012 | autor:
V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vytápění dřevěnými briketami či zateplení půdy.

Dotaz na téma: Vytápění dřevěnými briketami

Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně vytápění domu. Máme kotel Viadrus, v němž topíme dřevem. Přemýšlíme o tom, že bychom začali topit dřevěnými briketami, což asi představuje poněkud jiný způsob topení. To by nás právě zajímalo - kolik můžeme přiložit, zda je nutné nechat přívod vzduchu jen minimálně otevřený a zda se může topit nepřetržitě - tedy 24 hodin, zda jsou lepší brikety z tvrdého nebo z měkkého dřeva. Bylo by možné i cenové srovnání vytápění briketami a dřevem? Kotel nemá násypky a šnek na posouvání paliva. Děkuji. KM

Naše odpověď: V kotlích na kusové dřevo lze v řadě případů zároveň spalovat dřevěné brikety. V každém případě však doporučuji možnost spalování briket (a druhů briket) dle technického listu kotle. Tam je použitelné palivo přesně specifikováno. Pokud tyto doklady již nemáte, ověřte to raději dotazem přímo u výrobce.

Pokud jde o regulaci kotle – regulace pouze množstvím přiváděného vzduchu může vést k nedokonalému spalování, dehtování a větší tvorbě emisí. Nejlepším řešením je provozování kotle na jmenovitý výkon s tím, že přebytečné teplo se ukládá v akumulační nádrži. Pokud ji tedy nemáte, doporučuji Vám se nad jejím pořízením zamyslet. Provoz s akumulační nádrží bude nejen komfortnější z hlediska obsluhy, ale i účinnější, tedy ekonomičtější a jistě jde i o ekologii.

Zároveň odpadne nutnost topit nepřetržitě, protože po nějaký čas se vystačí s teplem naakumulovaným v nádrži. Ta by měla mít dle výkonu kotle a tepelné ztráty domu objem od 800 do 1500 l, to by měl ale specifikovat projektant ÚT, který by měl stávající otopnou soustavu a zdroj posoudit na místě.

Pokud jde o cenové srovnání – topit dřevem je stále o něco levnější. Cena 1 kWh tepla získané spalováním kusového dřeva se pohybuje kolem 0,9 Kč až 1,2 Kč (vychází se z ceny 2,5 až 3,0 Kč za 1 kg). Cena dřeva poměrně dost narostla. U dřevěných briket je to v rozmezí 1,25 až 1,4 Kč (vychází se z ceny 4,6 až 5,50 Kč za 1 kg), záleží samozřejmě na tom, kde nakupujete. Brikety mají o něco větší výhřevnost a při správném spalování je vyšší účinnost.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení půdy

Dotaz: Dobrý den, dotaz na zateplení domu se týká půdy a stávájící stropní izolace. Jedná se o cca 35 let starý barák. Strop je klasický z trámů mezi které je nacpaná nějaká vata (cca 12cm) zavařená v igelitových pytlích !?! Vyplněnost prostoru mezi trámy není maximální. Shora jsou trámy normálně pobity prkny a zality betonem. Střecha je plechová, našroubovaná přímo na trámy - zespoda je plech vidět. Otázka je zda má vůbec cenu střechu ještě odizolovávat ??? Pokud ano jak na to ??? Střecha je po minulém majiteli nově udělaná a rozebírat a znovu utěsnňovat se mi ji moc nechce. Vytvořit jakýsi falešný záklop a pak vatu nebo můžu vatu "nacpat" přímo na plech, co fólie ??? Půda slouží jen k odkládání "nepostradatelných věcí", podkroví nebude. Snížením půdy položením polystyrenu a nové podlahy jsem zavrhl, už takhle je tam pomerně málo místa na výšku. Děkuji za opdověď. JN

Naše odpověď: Zateplovat půdu v šikmé rovině střechy pod plechovou krytinu nedoporučuji. Není zde žádná pojistná izolace, ztratíte možnost monitorovat případné záteky, po zateplení by naopak mohlo docházet na spodní straně plechové krytiny ke kondenzaci, protože by na půdě stoupla teplota a tím i obsah vlhkosti ve vzduchu. Doporučení tedy je zateplit strop a půdu nechat chladnou. Jde i  o to, že není ekonomické temperovat neobývaný půdní prostor, tedy „dotovat“ jej prostupujícím teplem skrz strop.

Možnosti jsou jednak doplnit tepelnou izolaci do prostoru mezi trámy stropu – zde by se dala použít buničitá foukaná izolace Climatizer a pak něco doplnit nad podlahu půdy. Nebo položit izolaci jen na podlahu půdy i s tím, že se zkrátka půda o něco sníží. To je i vhodnější řešení z hlediska kondenzace vlhkosti v konstrukci a odvětrání celého stropu.

Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K). Nyní je ve stropě 12 cm izolace, Vzhledem ke zmíněným doporučením je potřeba doplnit minimálně 16 až 20 cm tepelné izolace. Toto by šlo rozložit na část zafoukanou do konstrukce a část nad podlahu půdy.

Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je ale výhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci.

Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Rosení západní stěny domu po zateplení

Dotaz: Dobrý den, v minulém roce jsme prováděli zateplení RD. Zateplení bylo provedeno na základě projektu zpracovaného autorizovaným inženýrem. Jedná se o KZS polystyrenem. S výsledkem jsem v zásadě spokojený. Objevuje se však jeden problém. Na západní stěně při teplotách okolo nuly dochází k prosvěcování hmoždinek a některých spár desek (ne v celé ploše). Současně při těchto teplotách dochází k viditelnému rosení této konkrétní stěny. Při zvýšení teploty fleky zmizí a dojde i k vyschnutí povrchu. Na ostatních stěnách (J,V,S) se toto neobjevuje. Prosím o informaci, zda se může jednat o zásadní problém, který může v budoucnu vést k nějakým poruchám na fasádě a zda plní v těchto místech KZS správně svoji funkci. Dodavatelská firma mě ujišťuje, že se jedná o zcela běžný jev na takto orientovaných stěnách a tento stav nemá vliv na správnou funkčnost zateplení. Za odpověď předem děkuji. VS

Naše odpověď: Pokud se při určitých venkovních teplotách objevují na fasádě jedné stěny spáry mezi jednotlivými polystyrénovými deskami a místa kde jsou desky do stěny přichyceny hmoždinkami, může být tento stav způsoben více vlivy, např. rozdílnými tepelně izolačními vlastnostmi obvodové stěny, rozdílnými vlastnostmi jednotlivých desek použitého polystyrénu, odlišnými klimatickými vlivy západní stěny proti stěnám ostatním (vliv větru) apod. U polystyrénových desek ještě tím, že mezi jednotlivými deskami byly při montáži ponechány nežádoucí mezery. Tepelná izolace stěny sice plní svoji funkci, ale viditelné spáry a hmoždinky označují místa se zvýšenou tepelnou vodivostí (tepelné mosty).

K poruchám na fasádě může dojít pokud by celistvost povrchu fasády byla narušena a docházelo by ke kondenzaci vodních par uvnitř fasády, případně mezi konstrukcí stěny a tepelnou izolací. Pak by hrozila možnost poškození jednak vlastní vlhkostí a jednak možným působením mrazů.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení sklepa u kamenného domu

Dotaz: Dobrý den. Potřebuji zateplit sklep. Jedná se o kamenný dům přibližně z roku 1850. Zdi jsou silné zhruba 90 centimetrů. Sklep je klenutý, také z kamene /tři klenby pod domem/. Navíc vlhký. Dům podříznout nejde, za ním je skála a sklep je asi 2 metry pod jejím povrchem. Izolace veškerá žádná. Nad sklepem jsou podlahy místností - jakási navážka, nad ní tzv. polštáře a prkna. Podlaha je v zimě studená. Ráda bych zateplila nejdříve strop sklepu, do podlahy nechci sahat /jsou tu nádherné široké fošny/, pokud by to nebylo nezbytně nutné. Poraďte prosím, čím zateplit a zda to pomůže. Děkuji. ZK

Naše odpověď: V případě vlhkého sklepa nebo i klenby může být zateplení na spodní straně problematické nebo nevhodné. Zpravidla se v těchto případech při rekonstrukcích navrhuje vytvoření tepelně izolační vrstvy shora, kdy se vyberou všechny násypy nad rubem klenby, nahradí se zčásti suchým umělým kamenivem (Liapor)) a podle místa se pak vloží klasická tepelné izolace například z podlahového polystyrénu (nebo jinak, možností je více) pod podlahu.

Staré fošny je samozřejmě třeba zachovat. U památek se postupuje tak, že fošnové podlahy jsou velmi opatrně demontovány a po sanaci zase použity. To neumí každý. Má to ale tu výhodu, že je možno prozkoumat stav polštářů v násypu, které bývají často bioticky napadené a většinou se vyhodí. Tento postup je samozřejmě drahý a musí to provést truhlářská firma, která s tím má zkušenosti.

Zateplení zespodu – záleží na tom, zda je podhled kleneb suchý a jaký mají tvar. Pak by se dal použít buď nějaký tepelně izolační nástřik nebo obklad z desek. Nástřiky mají výhodu v tom, že kopírují oblouk. Zkuste se podívat na odkazy „chytrá izolace“. Jedná se o stříkanou izolační pěnu o velmi dobrých izolačních vlastnostech. S použitím na klenbu nemám vlastní zkušenost, obraťte se na technického zástupce dodavatele nebo výrobce této technologie.

Druhou možností je použití lepeného izolantu, patrně by se použily desky z EPS nebo XPS, které by se musely segmentově přiřezávat, aby okopírovaly tvar. Zde by se to mohlo opatřit povrchovou úpravou tenkou omítkou s perlinkou. Klenby ale nesmí být vlhké. Otázkou u obou řešení pak je přínos pro tepelnou pohodu podlahy, která může prochládat i od nezateplených základů a obvodových stěn. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE