Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

66. díl seriálu

Datum vydání: 21.08.2012 | autor:

V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o opravu břízolitové omítky či zateplení stropu.

Dotaz na téma: Oprava břizolitové omítky

Dotaz: Dobrý den, chceme si svépomocí opravit silně poškozenou břizolitovou omítku na RD - jde o jeden ze tří štítů. Není nutné, aby nová omítka byla přímo břizolitová, ale aby se jí co nejvíce podobala tvrdostí ( měkkostí?), prodyšností i vzhledem. Bylo by možné použít některé z hotových suchých omítek v pytlích? Jde celkem asi o 40m2. Zároveň prosím o radu jakou k tomu zvolit sanační omítkovou směs na sokl. Děkuji Vám. NP

Naše odpověď: Dotaz se týká spíše materiálu a technologie provádění než energetické problematiky. Doporučil bych zvážit, pokud se bude provádět oprava, nebo dokonce otlučení celé omítky a provedení nové (se stavbou lešení atd.), zda tuto stěnu rovnou nezateplit.

Jde-li o vzhled, bylo by vhodné najít hotovou omítku o podobné zrnitosti jako stávající břízolit a to by dokázal na místě posoudit technik některého z výrobců omítkových směsí. Pak by se musel použít shodný postup provedení povrchu. Z hlediska prodyšnosti bude samozřejmě lepší použít materiály prodyšnější, ovšem klasické pytlované vápeno-cementové omítky jsou cca pořád stejné.

Sanační omítka na sokl by měla splňovat parametry normy WTA, což většina systému hlavních a známých výrobců má. Doporučuji použít stejného výrobce jak na fasádu tak sokl. Např. Webr, Baumit, Schwenk, Caparol, Hasit apod. Technik by měl ale změřit vlhkost soklu. Sanační omítky mají dlouhodobější životnost jen tehdy, pokud je vlhkost pod 10% a rovněž salinita v určitých mezích. Rozbor dělávají v rámci dodávky technici (ne obchodní zástupci) těchto firem zdarma.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení stropu mezi místnostmi a půdou

Dotaz: Dobrý den, měl bych dotaz ohledně zateplení stropu mezi místnostmi a půdou,která není vytápěná a neslouží k obývání.K vzhledem k financím jsme asi před 2 roky provedli jen částečnou neodbornou izolaci a to tak,že jsme mezi trámy vložili skelnou vatu Rockwool /10cm-typ nevím/.Nyní bychom chtěli pokračovat.Skladba stropu od spodu..Omítka na rákosí,desky,trámy /20cm/,mezi trámy skelná vata Rockwool-10cm,desky jako záklop.Po přečtení Vašich stránek se naskýtá řešení ..a to vložit ještě 10cm skelné vaty mezi trámy,udělat příčný rošt a dát další 10cm skelné vaty přes stropní trámy,záklop a to vše bez folii.Je tento postup možný,jestli ano můžete poradit s typem skelné vaty.Ještě bych měl dodat,že strop v místnostech je obložen buď to okrasnými polystyrenovými deskami,nebo okrasnými panely se zapuštěnými bodovky,domek je s izolací bez vlhkosti a pod střešní krytinou není žádná folie,jen eternitové tašky.Moc děkuji za odpověď. JM

Naše odpověď:
Řešení dle Vašeho je jistě možné. Celková tloušťka tepelné izolace bude tedy 30 cm, z toho 20 cm mezi stávajícími trámy, a 10 cm v horním roštu.

Orientačním přepočtem vychází, že skladba bude na hranici doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U dle ČSN 73 0540-2, která je 0,20 (W/m2.K). Vlastní zaklopení stropu shora by nemělo být provedeno deskami s vysokým difúzním odporem, jako například OSB. Optimální jsou prkna na sraz, ale pokud se vynechají dostatečné spáry nebo se jinak zajistí odvětrání vlhkosti z tepelné izolace, není úplně vyloučené je použít.

Tepelné izolace na minerální bázi jsou dvojího typu z hlediska suroviny. Výrobky označené jako skelná vlna nebo vata se vyrábějí z odpadního skelného recyklátu, ten používá například Ursa. Surovinou pro výrobu minerálních izolací je přetavovaná hornina a minerály. (kamenná vlna Rockwool, minerální vlna Orsil). Je více méně známo, že sklená nebo minerální vlákna mají určitou lámavost a mohou se uvolňovat do ovzduší. Tomu se snaží při výrobě zamezit přidáváním aditiv, která zvyšují pružnost vláken. V tomto směru jsou asi výhodnější výrobky ze základní suroviny.

Z hlediska tepelné izolace a paropropustnosti jsou si však rovnocenné s minimálními rozdíly. Okrasné panely na podhledech nevadí, naopak polystyrénové obklady mohou působit trochu jako parozábrana, což se hodí.

Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.


Dotaz na téma: Zateplení domu typu Okál

Dotaz: Dobrý den, rád bych Vás poprotsil o radu ohledně plánovaného zateplení mého RD (dřevostavba - okál). Skladba obvodové stěny je zhruba tato (i-dřevotřísková deska tl. 30mm-nefunkční parozábrana-minerální vata Orsil M tl. 90mm - dřevotřísková deska tl. 12 mm - provětrávaná mezera tl. 30 mm - eternitová deska-e). Měl jsem v plánu demontáž venkovní eternitové desky a provětrávaného roštu pod ní. Na odhalenou dřevotřískovou desku jsem chtěl provést kontaktní zateplovací systém v tl. 14cm. Uvažoval jsem nad nejvhodnějším izolantem (šedý EPS x vata Rockwool Frontrock MAX E). Prohnal jsem obě varianty programem Teplo od Ing. Svobody. U obou variant docházelo ke kondenzaci. U EPS právě v dodatečném izolantu (až za nosnou dřevěnou kcí), u vaty na styku dodatečného izolantu a tenkovrstvé omítky (uvažována silikátová). To by se dalo vyřešit provětrávanou fasádou, ale to je varianta poměrně nákladná. U obou variant se vzniklý kondenzát v průběhu roku odpařil. Nevím proto, kterým směrem se vydat. Děkuji za jakoukoli radu. BH

Naše odpověď: Bezpečnou variantou je v každém případě systém odvětrávané fasády a to nejen u Okálu.

V řadě skladeb, které jsou posuzovány na kondenzaci vodní páry v konstrukci, vychází určité malé množství kondenzátu. To je přípustné v případě, že se jedná o skutečně malé množství a celoroční bilance vychází s převahou odpařeného množství. U dodatečného zateplení EPS skutečně vychází oblast kondenzace právě v něm, u MV se posouvá k vnějšímu líci, protože zde jsou omítkové vrstvy s vyšším difúzním odporem.

Pokud je poměr kondenzátu a odparu opravdu bezpečný, nebál bych se použití ani polystyrénu. Vím, že ještě před několika lety doporučoval výrobce Okálů dodatečné zateplení svých starších domů 5 cm EPS a tvrdil, že je to bezpečné. Přitom při této malé tloušťce izolantu se musela oblast kondenzace pohybovat u dřevěné konstrukce. Je pravda, že kondenzace v dřevostavbách není přípustná, ale je-li dostatečně prokázáno, že k ní dojde jen výjimečně a na vnější straně dodatečného izolantu, asi bych to akceptoval.

Možná zkuste ještě pro zajímavost děrovaný šedý EPS typu „open“ a pro jistotu tu původní „parozábranu“ jakoby ignorovat, nebo dát jen velmi malou hodnotu.

Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE