Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Na co jste se ptali v energetické poradně?

74. díl seriálu

Datum vydání: 16.10.2012 | autor:

V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vlhnutí podlahy a stěn garáže či izolaci dřevostavby.

Dotaz na téma: Vlhnutí podlahy a stěn garáže

Dotaz: Prosím o radu týkající se vlhnutí podlahy a stěn garáže, která je ze všech čtyř stran zděná a má podlahu ze zámkové dlažby v písku. Stěny jsou vlhké a zdivo odpadá, podlaha se jeví-vlhkost dlažby v místech, kde jsou kola auta. Garáž z jedné strany sousedí s trávníkem, který je na betonovém základu spodních garáží (o patro níže) a dešťová voda stéká na tuto zatravněnou plochu o ploše asi 3 x 6m. Jak opravit a přibližná cena? Velice děkuji. IV

Naše odpověď: Popis stavby garáže je pouze dílčí, možná nemám tedy úplně přesnou představu. V případě, že by garáž měla pod obvodovými zdmi a v celé ploše podlahy kvalitní a funkční hydroizolaci například z asfaltového pásu, pak by k zásadnímu vlhnutí stěn nemělo docházet ani v případě, že okolí není asi ideálně odvodněné.

Zámková dlažba do písku není vůbec vhodná podlaha pro takový interiér. Písek má totiž velkou nevýhodu v tom, že zadržuje vodu. Je tedy možné i to, že voda, která steče z auta do podlahy se do písku vsákne a nemá pak možnost se odpařit. Pískové vlhké lože ovlivňuje stěny.

Ověřte tedy, zda garáž má nebo nemá hydroizolaci v ploše podlahy a v jakém stavu je, a to i pod stěnami. Pokud tam je, odstraňte písek, uvidíte, zda garáž začne vysychat. Nová podlaha by měla být vodotěsná (povrch) a garáž větraná.

Chybějící izolaci je možno do nové skladby podlahy doplnit a nejvýhodnější by bylo podříznout stěny – budou tenké, nemyslím, že by to mělo být nějak závratně drahé. Okolí garáže je potřeba dobře odvodnit. Zajistit, aby dešťová voda nestála u objektu a dle možnosti doplnit na ohrožené strany garáže drenáž do štěrkového zásypu. O drenážích se dočtete v řadě jiných odpovědích. Přibližnou cenu celkové opravy nedokáži takto odhadnout, to by se muselo vidět.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.


Dotaz na téma: Izolace dřevostavby

Dotaz: Dobrý den, u montované dřevěné chaty mám jako izolaci mezi trámy ( nevytápěná půda ) vrstvu cca 10 cm škváry. Ta dýchá a i bez parotěsné izolace je vše suché. Když místo škváry použiju ROCKWOOL, musím izolaci použít? Neobjeví se i přesto vlhkost? Škvára je uložena mezi trámy na prknech, ta podbita rákosem a omítka. LN

Naše odpověď: Obytné prostory chaty jsou bez známek vlhkosti proto, že jako tepelná izolace mezi trámy stropu je použita škvára, která má součinitel difúzní vodivosti páry 0,063. Propouští tedy vodní páru vznikající při pobytu osob a užívání místností do okolního prostoru. Parotěsná izolace by vodní páry uzavřela v izolovaném prostoru a pak by hrozilo nebezpečí kondenzace těchto par na nejchladnějších místech stavební konstrukce.

Minerální vlny mají tento součinitel srovnatelný se škvárou; budou tedy propouštět vodní páru obdobně jako současná škvára. Parotěsná izolace by prostup vodní páry stavební konstrukcí výrazně zhoršila a její použití je proto nevhodné.

Minerální vlny mají navíc ještě značně lepší tepelně-izolační vlastnosti. Zatím co škvára má součinitel tepelné vodivosti 0,21 W/m.K, minerální vlny mají tento součinitel v rozmezí 0,039 – 0,043 W/m.K, tedy asi 5 x lepší. Použitím minerální vlny dojde proto ke snížení spotřeby energie na vytápění.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.


Dotaz na téma: Vlhkost v přistavěné místnosti

Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jak postupovat při rekonstrukci místnosti, která je přistavěna k domu na železných sloupech. Je v ní vysoká vlhkost. Chtěli bychom dát plovoucí podlahu, je to rozumný nápad. Děkuji za odpověď. LS

Naše odpověď: První rada je, zjistit příčinu vlhkosti přístavby. Říkáte, že stojí na sloupech, pak by to patrně vlhkost ze základů a podloží být neměla. Častou příčinou vlhkosti konstrukcí je pak kondenzace vznikající z důvodu nedostatečných tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí. Ke kondenzaci vzdušné vlhkosti ve vytápěném nebo temperovaném interiéru může docházet jednak na chladném povrchu konstrukcí, ale také v konstrukci. Tam může zvýšená vlhkost (kondenzát) dlouhodobě zůstávat.

Je-li podlaha nad venkovním prostředím zespodu ochlazovaná, zjistěte její skladbu a jak je tepelně izolovaná. Odstraněním tepelných mostů a celkovým zateplením přístavby by se dosáhlo odstranění kondenzace.

Posoudit stavebně technický stav a navrhnout stavební zásady a postup opravy musí na místě na základě prohlídky stanovit odborník.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.


Dotaz na téma: Rekonstrukce podlahy ve staré chalupě

Dotaz: Dobrý den, obracím se na vás s žádostí o radu ohledně rekonstrukce podlahy ve staré chalupě s venkovní drenáží. Jedná se o betonovou podlahu osazenou parketami. Dům je využíván jako rekreační budova pro dobrovolnou práci s dětmi, která je vytápěna pouze pomocí kamen. V současné době se parketová podlaha rozpadá a na zdech místnosti je patrná plíseň. Hledáme levné řešení suchou, popř. mokrou cestou. Za odpověď předem děkuji. JH

Naše odpověď: Posoudit stavebně technický stav a navrhnout stavební zásady a postup opravy musí na místě na základě prohlídky stanovit odborník. „Na dálku“ to nemusím dobře odhadnout.

Stará chalupa nemá hydroizolaci obvodových stěn a otázkou je i funkčnost provedených drenáží. Často se při jejich provádění chybuje a výsledek pak není úplně to, co se očekává.

Betonová podlaha v každém případě podlahu uzavírá a vlhkost se o to více tlačí do stěn. Kromě toho na obvodových stěnách v zimě v důsledku malé izolační schopnosti zdiva a chladnějšího soklu kondenzuje vlhkost, která bude druhou příčinou plísně.

Dobré zkušenosti jsou v těchto případech s použitím systémů odvětrání podlahy v kombinaci se sanační omítkou na spodní polovinu zdiva (doporučeno 100 cm nad vlhkostní mapu).

Zvolíte-li odvětrávaný systém, lze zároveň dosáhnout snížení vlhkosti okolních stěn. Jedná se o vytvoření provětrávané dutiny v celé ploše podlahy (nebo alespoň v pruhu podél stěn), která dobře odvádí vlhkost a vede i k postupnému vysušení zdiva. Častým a levnějším řešením je, že po vykopání podlah začíná nová skladba podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm tl. cca 20 cm, který je provětráván děrovanou PVC hadicí průměru 125 mm a na který je pak provedena vlastní konstrukce podlahy. Systém provětrávané podlahy lze provést i jinak. Závisí to na tom, jak bude konstrukčně podlaha řešena. Může to být například betonová deska, lze použít vzduchoizolační systém typu „Iglu“, což jsou plastové tvarovky, které po zabetonování vytváří vzduchovou mezeru, obdobný princip má pak například systém z „IPT desek“. Dodavatele těchto systémů lze najít na webu (www.iglu.cz, www.isotec.cz, www.karlomix.cz). Pro všechny systémy je společné to, že musí být zajištěno proudění vzduchu ve větrané vrstvě, nejčastěji zaústěním odtahových potrubí do komínů přirozeným tahem. Přívody vzduchu jsou otvory v soklu opatřené mřížkou. U štěrkové vrstvy je provětrání zajištěno děrovaným flexibilním PVC potrubím (profil 125 mm), které je uloženo podél stěn a proudící vzduch tak snižuje jejich vlhkost. Pokud není k dispozici volný komín, lze provést samostatné svislé potrubí nad střechu - nutno zajistit, aby mezi nasávací mřížkou odtahem byl co největší výškový rozdíl (svislé vedení možno schovat do zdi a mřížku vyústit i do fasády).

Podlaha se štěrkovým podsypem nebo provětrávanou dutinou výšky například 7 (desky IPT) až 12 cm (IGLU) znamená vždy vykopat podloží a pak podlahu zateplit (je ochlazovaná proděním vzduchu).

Tloušťka tepelné izolace by měla vyjít z tepelně technické legislativy a předpisů. Jedná se o požadavky současné platné ČSN 73 0540-2 - norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Pro podlahu z vytápěného prostoru přilehlou k zemině je požadovaná hodnota U 0,45 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,30 (W/m2.K). Navíc do vzdálenosti 1,0 m od vnější hranice budovy se uplatňují hodnoty pro vnější stěny – tedy již poměrně přísné hodnoty pro požadované U 0,38 a doporučené 0,25 (W/m2.K). Pro splnění U 0,25 (W/m2.K) je potřeba 16 cm izolace EPS.

Při provětrávání dutiny vniká pod podlahu chladný venkovní vzduch. Nebezpečné to je především u přívodních otvorů, kde jsem se občas setkal s tím, že došlo k ochlazení přilehlé stěny a kondenzace se projevila na stěně u podlahy. Proto je potřeba betonovou desku odizolovat od stěny a v těchto místech stěnu (starší dům bude patrně z plných cihel nebo kamene) alespoň zčásti izolovat zevnitř. Například náhradou sanační omítky izolační deskou alespoň v tloušťce omítky (fenolické desky, multipor, nebo jiné materiály používané na vnitřní zateplení – lze je najít na webu. Zvýšením povrchové teploty se zvýší bezpečnost z hlediska kondenzace na povrchu.

Levné řešení v těchto případech jaksi není. Varoval bych před nápady jako vykopat, vytvořit dutinu pomocí dřevěných roštů a zaklopit prkennou podlahou. Tyto skladby jsou po nějaké době často napadeny dřevomorkou.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Energy Centre České Budějovice

České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara II. 87/25, 37001
Tel: 387 312 580
Web: http://www.eccb.cz
E-mail: eccb@eccb.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali v energetické poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE