Sdílet
 

Na co jste se ptali ve stavební poradně?

24. díl seriálu

Datum vydání: 03.10.2011 | autor:
V uplynulém týdnu jste se ve stavební poradně zajímali například o nové schodiště bytového domu či stavby pro podnikání a bydlení.

Dotaz na téma: Realizace nového schodiště k bytovému domu

Dotaz: Přeji hezký den. Mám dotaz ohledně venkovního schodiště, které není hlavní pro vstup do bytové jednoty (společenství vlastníků) ze dvora. Schodiště se nachází na parcele, která je ve vlastnictví společenství vlastníků. Stávající schodiště je ve špatném stavu, takže chceme postavit nové. Nové schodiště bude půdorysně větší oproti stávajícímu lze tady uplatnit princip nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost). Děkuji předem za vyjádření. JO

Naše odpověď: Schodiště samo o sobě je „nosnou“ konstrukcí, tudíž jeho realizace podléhá vydání stavebního povolení. Jestliže se schodiště objemově zvětšuje, mění se tím i vzhled stavby. Pokud schodiště bude půdorysně větší než současné schodiště, rozšiřuje se tedy i půdorysná plocha stavby a toto rozšíření stavby podléhá vydání územního souhlasu, který vydává stavební úřad a který předchází stavebnímu povolení. Územním souhlasem stavební úřad schvaluje umístění nové plochy stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Ochranné pásmo železniční tratě

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kolik metrů od železniční trati procházející městskou čtvrtí je možné stavět? Děkuji předem za odpověď. M

Naše odpověď: Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy kolejiště. Pokud se stavba (nebo její část) bude nacházet v tomto ochranném pásmu, je její umístění a realizace možná pouze se souhlasem dotčeného orgánu státní správy - Drážního úřadu. Podkladem pro vydání jeho souhlasu je souhrnné stanovisko Českých drah, které vydává Správa železniční a dopravní cesty. Skutečnost, že se pozemek nachází v těsné blízkosti železniční tratě, nemusí nutně znamenat, že jej není možné zastavět. Existence železniční tratě ale může podobu vtrhované stavby podstatně ovlivnit.

Další dotazy a odpovědi na téma "Staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba pro podnikání a bydlení

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz k plánované výstavbě objektu, kde v přízemí by byla umístěna prodejna a podkroví by sloužilo jako bytová jednotka, půdorys objektu by nepřesahoval 150 m2. Prosil bych o informaci, zda je stavbu možno realizovat na základě ohlášení, či stavebního povolení? Děkuji. JM

Naše odpověď: Záleží na tom, jaký charakter bude stavba mít. Rozdíl mezi tím se odvozuje od skutečnosti, zda bude více než 1/2 podlahové plochy stavby sloužit pro bydlení (v tomto případě se jedná o rodinný dům s provozovnou) nebo bude více než 1/2 podlahové plochy stavby sloužit pro podnikání (potom se jedná o provozní objekt s bytem). Pokud se bude jednat o stavbu rodinného domu s provozovnou, tak tato stavba do 150 m2 o jednom podlaží s podkrovím podléhá (v souladu s ustanovením § 104 odst. 2 stavebního zákona) pouze ohlášení stavebnímu úřadu. V případě, že se bude jednat o provozní objekt s bytem, podléhá jeho umístění vydání územního rozhodnutí a jeho realizace vydání stavebního povolení.

Další dotazy a odpovědi na témata "Povolování staveb pro bydlení a staveb pro podnikání" najdete ZDEZDE.

Dotaz na téma: Dodatečné povolení nepovolené přístavby RD

Dotaz: Dobrý den, před pár lety jsme postavili přístavbu k rodinnému domu. Jelikož nám soused dělal problémy s podpisem ke stavebnímu povolení, tak jsme začali stavět bez povolení, které jsme vybíhali v průběhu stavby. Jenže soused je nudící se důchodce, který rád dělá potíže, se neustále kvůli různým věcem odvolával, posílal k nám kontroly a došlo to do stádia, kdy nám před čtyřmi lety přišlo rozhodnutí o odstranění stavby. Odvolali jsme se na magistrátu a ten vydal rozhodnutí, že stavební úřad rozhodl špatně a má své stanovisko přezkoumat. Od té doby stavební úřad vůbec nic neřeší a předpokládám, že veškerá dokumentace už propadla. Navíc má náš dům nového spolumajitele (člen naší rodiny), který závidí i nos mezi očima a vyhrožuje, že nám nepovolenou přístavbu nechá zbourat. Jelikož bychom s dětmi neměli kde bydlet (ve zbytku stávajícího "starého" domu žije babička, která má věcné břemeno na dožití). Navíc jsou u přístavby dost hluboké základy, traverzy z přístavby zasekány do "starého" domu a máme strach, že odstraněním přístavby se poškodí povolený starý dům. Já už začínám být dost zoufalá, protože už se různé problémy táhnou více než deset let a vůbec nevíme, co se bude dít. Co nyní máme dělat, jak bojovat o bydlení? Děkuji. ZS

Naše odpověď: Jedinou možností vedoucí k legalizaci nepovolené přístavby, je žádost o dodatečné povolení stavby (podle ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona). Žádost o dodatečné povolení stavby musí podat stavebníci stavby a musí obsahovat shodné náležitosti jako žádost o stavební povolení. Jedním z podkladů je projektová dokumentace stavby, vypracovaná oprávněnou osobou. Tato dokumentace musí být vypracována v souladu se současně platnými předpisy. Dalším z podkladů je smlouva o výstavbě, uzavřená mezi stavebníky přístavby a ostatními vlastníky původní stavby a pozemku, na kde je stavba umístěna. To bude pravděpodobně v této věci problémem, který lze vyřešit pouze dohodou s tím členem Vaší rodiny, který „vyhrožuje“ odstraněním stavby. Skutečnost, že příslušný stavební úřad už čtyři roky od rozhodnutí magistrátu (v tomto případě pravděpodobně odvolacího orgánu) nekoná, je jeho chybou. Po nabytí právní moci rozhodnutí magistrátu, měl celou věc přezkoumat a na základě tohoto přezkoumání neprodleně učinit další kroky ve věci nepovolené stavby.

Další dotazy a odpovědi na téma "Povolování staveb pro bydlení" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Odstupová vzdálenost garáže od hranice pozemku

Dotaz: Potřeboval bych vědět, z jakého místa se počítají odstupové vzdálenosti mezi garáží a hranicí sousedního pozemku? Podle ustanovení § 25 vyhl. MMR č. 501/2006 Sb. to jsou 2 m, ale na stavebním úřadu požadují počítat odstup od přesahu sedlové střechy. Já jsem toho názoru, že se má odstup počítat od obvodové stěny (balkon, lodžii ani terasu u garáže nemám). Děkuji za odpověď. MF

Naše odpověď: Jak je uvedeno v ustanovení § 25 odst. 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“, vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. Jelikož vyhláška nestanovuje měřit odstupovou vzdálenost od přesahu střechy, je nutné ji měřit od obvodové zdi stavby. Přesah střechy však nesmí zasahovat na sousedův pozemek. Zároveň musí být zabráněno stékání dešťových vod a spadu sněhu na sousední pozemek.

Další dotazy a odpovědi na téma "Odstupové vzdálenosti oplocení" najdete ZDE.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Na co jste se ptali ve stavební poradně?"

Buďte první a napište komentář k  "Na co jste se ptali ve stavební poradně?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE