Sdílet
 

Nebojte se přírodního hnojení

Datum vydání: 19.05.2017 | autor:

Zahrady obvykle nezakládáme na poušti nebo v zasolených údolích, ale je pravdou, že zdaleka ne vždy vyhovuje složení půdy tomu, co bychom zde rádi pěstovali. Ke slovu tak přichází nejrůznější způsoby vylepšování a úpravy půdy. A svou práci na úspěšné sklizni obvykle odvedou i nejrůznější hnojiva.

Kompost Kompost
Kompost
Trendem dnešní doby je dosahovat v každém bodě snažení zahradníka bio-kvality, kdy se na uměle přidávaná hnojiva nahlíží přinejmenším jako na nebezpečné kacířství. Ne každý se na této vlně veze, a řada specializovaných pěstitelů nedá na své nejrůznější chemické pomocníčky dopustit. Někde mezi idealistickou zahradou zbavenou všech aditiv a zadním dvorečkem Spolany Neratovice na opačné straně se ale nachází rovnovážný stav. Řada rostlin skutečně hnojiva potřebuje, a hnojit je přitom můžete i nechemickou cestou. Receptáře našich prababiček (a dědů zahradníků) jsou v tomto ohledu více než vstřícné. I jejich zahrádky se skvěly v záplavě květů, zeleně a úrody, a přitom nikdy neslyšely o NPK nebo fosforových půdních injektážích. Takže jak hnojit přírodní cestou? Stačí se jen rozhlédnout kolem sebe. Potenciál užitečného a současně neškodného hnojiva nese ledacos kolem nás.
Zelené hnojení Zelené hnojení
Zelené hnojení
Zelené hnojení Zelené hnojení
Zelené hnojení
Hnůj Hnůj
Hnůj

TIP: To nejlepší z nás? Raději ne…

Některé variace přírodního hnojení se historicky osvědčily, ale dnes se jim raději vyhýbáme. Příkladem může být vyprazdňování obsahu žumpy na budoucí záhony, dnes například na chatě. Pokud bychom se omezili čistě na účinek „aditiva“, je vše naprosto v pořádku. Lidské exkrementy umocňují růst, a jsou opravdu vynikajícím hnojivem. Ale nejrůznější bakterie, které necháváme touto cestou odejít, do půdy rozhodně nepatří. Zahrada by se díky nim stala biologicky-toxickou, kvůli hypotetickému nebo skutečnému množství choroboplodných zárodků. Kombinace lidského trusu jako hnojiva, a sklizně zeleniny pro lidskou spotřebu je sice uzavřený koloběh, ale koloběh krajně nebezpečný z hlediska výskytu možných parazitů.
Kopřiva Kopřiva
Kopřiva

Kopřiva dělá zázraky

První způsob „přídavku“ je pochopitelně kompost. Ten už je ale natolik obligátní součástí správné zahrady (stejně jako bychom mohli uvést pravidelné rytí a provzdušňování půdy), že je zbytečné se o něm nějak šířit. Hnojit totiž nemusíte jen kompostem. Velmi populární se poslední dobou stávají obyčejné kopřivy. Ano, žahající kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), která obrůstá rumiště a zbožňuje půdu bohatou na dusík. Teď už ji nemusí zbožňovat jen kačeny a housata. Pokud se vám totiž podaří nažnout srpem nebo natrhat dostatečně velké množství kopřiv, můžete s nimi velmi všestranně naložit. Nabízí se specializovaný kopřivový kompost (zdlouhavé, náročné na množství kopřiv), kopřivová kaše (účinné, leč zapáchající) nebo kopřivový postřik (zajímavé, ale s omezeným využitím). Vtip totiž spočívá v tom, že kopřiva je velmi slibným přírodním zdrojem fosforu, draslíku, zinku a železa, a především dusíku, který do sebe nasává ve skutečně značném množství. A byla by škoda toho nevyužít.

Specializovaný kompost z kopřiv je doslova minerální bombou, který svými schopnostmi značně překonává to, na co jste dosud byli od tradiční rozložené voňavé prsti zvyklí. Kytky po ní rostou jako blázen! Kopřivová kaše, kterou vyrobíte nasekáním kopřiv nadrobno do nekovové nádoby a zalitím měkkou vodou, je trochu jiný případ. Tento zelený substrát musíte nejprve nechat tři až čtyři týdny kvasit. Výslednou nevábnou polo-tekutou hmotu pak můžete považovat za jakýsi koncentrát. Ten pak ředíte, v závislosti na vlastních zkušenostech, zhruba v poměru 1:30 až 1:50 s vodou. Tato zálivka (na půdu, nikoliv na listy), pak činí zázraky. A postřik? Čerstvé kopřivy rozmixujte do hladka, podobně jako když si vyrábíte zelenou limonádu. A po naředění vodou je můžete využít jako ochranný a současně výživný postřik. Tyto plevelné rostliny jsou totiž cele pokryty žahavými chlupy, obsahujícími směs histaminu, acetylcholinu a serotoninu. V této silně žahavé kombinaci pak plošně odpuzují škodlivý hmyz, například mšice.
Z tohoto materiálu vzniká spolu se slámou (stelivem) koňský hnůj Z tohoto materiálu vzniká spolu se slámou (stelivem) koňský hnůj
Z tohoto materiálu vzniká spolu se slámou (stelivem) koňský hnůj

TIP: Dobrý bobek nad zlato

Kravský hnůj? Potřísněné stelivo z vysokého stání není špatnou variantou, jak pohnojit zahradu. Je ale zapotřebí počítat dopředu, a před vlastní aplikací nechat na hromádce hnůj „odpočinout“. Teprve po přibližně šesti měsících přestává být tento dusíkem nabitý odpad zahradě nebezpečný. Zajímavou variantou je také rozprášit vidlemi kravský hnůj po ploše holé podzimní zahrady, a po zapravení nechat fázi zrání přes zimu až do jara na přírodě. Koňský hnůj je vzácností, která je těžko k sehnání. Pokud ale budete mít možnost, neváhejte. Lepší substrát na pěstování žampionů byste jen stěží sháněli. Vyhýbejte se ve vlastním zájmu hnoji od všežravců (prasata) a tekutým odpadům (kejda, močka). Problémy spojené s parazity, přepálením půdy nebo znehodnoceným vodním zdrojem by na sebe nenechaly dlouho čekat. Trusu „masožravců“, koček a psů, se vyhýbejte úplně. Nepatří ani do kompostu.
Tekuté hnojivo je v zahradách známou klasikou Tekuté hnojivo je v zahradách známou klasikou
Tekuté hnojivo je v zahradách známou klasikou

Óda na drůbež

Drůbež je štěstí, pokud vám nutně nehrabe mezi záhonky. Přesto je tu ale prostor pro vzájemnou a oboustranně prospěšnou spolupráci. Slepice totiž celkem bez větší námahy produkují trus, který je zapotřebí jednou za čas s poměrně značnou námahou odklízet. A představte si teď ten radostný pohled chovatele drůbeže, na kterého přátelsky přes plot kyne zahradník s kbelíkem a lopatkou! Ano, slepičince jsou ideálním hnojivem, bohatým na fosfor. Jen prosím pozor, v přirozené podobě se jedná o velmi intenzivní a agresivní hnojivo, které by mohlo půdu a život v ní doslova spálit. Proto je zapotřebí nejprve vyrobit výluh, se kterým se dále pracuje. Jistě, tato část práce příliš nevoní. Záleží také, s jak velkým objemem hmoty pracujete. Primární ředění by mělo být v poměru 1:10 (deset dílů vody), a po zhruba 2-3 týdnech „prohřátí“ na slunci můžete vytvořený lektvar opět ředit, a používat ke kořenové zálivce. 

Rozkladná fáze a zrání hnojiva ve vodě by teoreticky mělo zlikvidovat všechny případné choroboplodné zárodky, ale přeci jen si raději pohlídejte dostatečnou dobu mezi poslední aplikací hnojiva a sklizní. Výpěstky nezapomeňte dobře opláchnout. Není trus jako trus, a v případě slepičích exkrementů to platí dvojnásob. Jedna věc je totiž slepičí nadílka od běžného chovatele, a druhá pak ta produkovaná velkými chovnými závody, drůbežárnami. Té se prosím ve vlastním zájmu vyhněte. Způsob, jakým je dnes průmyslově chována drůbež totiž vyžaduje různé formy urychlování vývoje. Trus slepic z drůbežáren je tedy obsahově poměrně fádní (díky granulovanému krmivu), a je zanesen rezidui antibiotik, hormonů a těžkých kovů. A těmi si skutečně zahrádku zanášet nechcete.

TIP: Biologická ochrana, která zajícům nevoní

Náročný kousek s garantovaným úspěchem. Zhruba tak lze popsat variantu biologické ochrany, kdy trus masožravců na krajích pozemku v omezených izolovaných hromádkách aplikujete, abyste se zbavili zajíců nebo vše-okusující srnčí zvěře. Je ale zapotřebí ten správný trus. Ideálem je tygří nebo lví. Bez kontaktu s regionální zoologickou zahradou se k němu nedostanete, ale pravdou je, že zoologické zahrady se odpadu touto cestou zbavují. Konkrétně naši zajíci polní sice nikdy neviděli tygra nebo lva, ale z trusu intenzivně cítí zápach predátora. V jejich očích má nejspíš podobu velké lasičky nebo lišky, ale lišky přibližně dva metry vysoké. A místům, kam chodí na záchod taková příšera, se opravdu raději vyhnou.
Prosévaný kompost Prosévaný kompost
Prosévaný kompost

Kávu nebo gril?

Není od věci vyzkoušet i další zajímavé nápady, které v sobě kombinují efekt hnojení, postřiku a současně vás zbavují biologicky rozložitelných odpadů. Velmi slibným přírodním hnojivem je například obyčejný popel, vysypaný z kamen nebo z uklizeného ohniště. U grilů je věc trochu komplikovanější: záleží, jak moc jste si během vašeho BBQ posezení vypomáhali s umělými podpalováky. Jinak zdravý popel ze dřeva obsahuje až 30% vápníku, 10% draslíku, 5% hořčíku a 3% fosforu. Přidat jej můžete buď do kompostu, nebo jím v mírném množství (poprášit) přímo záhonky. Zvláště česnek tuto aplikaci docení. Jisté popularity dosahuje i kávová sedlina, která současně znepříjemňuje život slimákům, mšicím a mravencům. Sama je přitom bohatým zdrojem minerálních látek, které se z ní postupně uvolňují. V malém množství dokáže prospět i vašim rostlinám v květináčích.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Nebojte se přírodního hnojení"

Celkem komentářů: 1

Dotaz, prosím 31.05.2017, 14:24:04

Jaké PŘÍRODNÍ hnojivo byste doporučili na oživení pajehličníku? Popřípadě jehličnanů? Na pozemku je to vše v lesní půdě …..

Přidat nový komentář k  "Nebojte se přírodního hnojení"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE