Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Co je pasivní dům?

Datum vydání: 05.11.2009 | autor:
Samotný výraz pasivní dům si přivlastňují v německy mluvících zemích. Český překlad vychází z německého passiv Haus. A je skutečně pravdou, že především v sousedním Německu a Rakousku se problematikou nízkoenergetické a pasivní výstavby důsledně zabývají už velmi dlouho. Poprvé se výraz passiv Haus objevil už v roce 1988 a stál za ním Dr. Wolfganga Feist, který při svém vědeckém pobytu na univerzitě ve švédském Lundu prohlásil, že je třeba využít potenciál, který plyne z vylepšené techniky energetických úspor.
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Tepelná ochrana stavby tedy musí být natolik kvalitní, abychom mohli opustit konvenční způsoby vytápění. Snížíme tak investiční náklady na výstavbu a zároveň eliminujeme vícenáklady, které by jinak vznikly stavbou kvalitnějšího objektu – rodinného domu.

Historie pasivní výstavby v zahraničí a u nás

První pasivní dům byl obydlen už v roce 1991 a od samého začátku jej provázela velmi přesná vědecká měření. Už tato první nízkoenergetická stavba dokázala, že i v prostředí s menší intenzitou slunečního svitu je možné vystavět domy, které nevyžadují běžné vytápění a přesto si zachovávají výborné tepelné vlastnosti. Vědecko technické základy takové výstavby byly už v roce 1990 definované při výzkumném projektu, který financovala německá spolková země Hesensko. Tento projekt se jmenoval „Pasivní domy' a právě odtud pochází i výraz PASIVNÍ DŮM.

Tlak na energetické úspory je však dnes značně cítit i u nás, i když po více jak 20 letech od proklamované události. Po stavebním boomu, zahájeném v první polovině prvního desetiletí 21. století, kdy se náš trh jen hemžil developerskými projekty, které však na energetické úspory často nedbaly vůbec, se dnes posouváme tam, kde třeba v Rakousku byli už před 10 až 15 lety.

Pasivní výstavba a Zelená úsporám

Logickým vyústěním snah o prosazení kvalitní nízkoenergetické a pasivní výstavby je nakonec i program Zelená úsporám. Není přitom pravdou, že se nám nízkoenergetická výstavba zásadně prodraží. Pokud sjednaná stavební firma takovou výstavbu skutečně ovládá, nemělo by navýšení ceny za smysluplných podmínek překročit 10 až 15% výstavby běžné. A dokonce i naopak, srovnáme-li běžný rodinný dům a rychle smontovanou nízkoenergetickou či dokonce pasivní stavbu, zjistíme, že dokonce lze i ušetřit.
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Parametry pasivních domů

Chceme-li bydlet v novém, určitě budeme kromě pěkného, estetického prostředí, očekávat i pohodu vnitřního prostředí. Příjemné teploty v létě, kdy nechceme, aby byly naše místnosti přehřáté pronikavými slunečními paprsky a v zimě zase příjemně prohřátý prostor, se stále čerstvým vzduchem, ale bez průvanu, ze kterého se nám ani nebude chtít ven.

Skutečně komfortní parametry vnitřního prostředí mají právě vzduchotěsné pasivní domy se zajištěnou rekuperací vzduchu, která nás zbaví problémů s větráním a tedy i tepelnými ztrátami. Vezmeme-li v úvahu téměř stejnou cenu výstavby jako u domu běžného a maximálně pak až 15% navýšení této ceny, přitom ale až 90% úspory na vytápění po celou životnost stavby, ušetříme už jen rozhodnutím takový projekt realizovat. Dotaci přitom můžeme získat na projekt, energetický audit i samotnou výstavbu.

Pasivní domy nepotřebují žádné technicky náročné či nákladné zařízení a nevyžadují od svých obyvatel náročnou obsluhu. A jelikož dosáhneme tak nízkých tepelných ztrát, že vlastně ani nepotřebujeme žádný běžný systém vytápění, vystačíme si po většinu roku s tepelnými zisky ze Slunce, od obyvatel domu a instalovaných elektrických spotřebičů.

V pasivním domě však nejen uspoříme náklady na vytápění, ale zbavíme se i jinak běžných zdravotních problémů, včetně alergií. Při rekuperaci vzduchu neustále probíhá jeho filtrace, která eliminuje škodlivé nečistoty, alergeny a prach. Navíc do interiéru vždy přivádíme jen tolik vzduchu, kolik potřebujeme a nemusíme se tedy bát ani případných plísní, běžných třeba ve staré bytové výstavbě či u historických objektů. Uvnitř pasivního domu prostě dýcháme jedině čerstvý a přitom neochlazený či nepřehřátý vzduch. V létě oceníme teplotu vzduchu, která je stabilní a nedosahuje tropických hodnot, v zimě se zase nemůže stát, že bychom kvůli větrání dovnitř vpouštěli vzduch mrazivý.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Srovnejme si starou výstavbu (třeba před 30 lety), současnou běžnou novostavbu, dům nízkoenergetický, pasivní a dokonce nulový – s velkou plochou fotovoltaických panelů (pozor, fotovoltaika není programem Zelená úsporám podporována):

Stará zástavba: často má zastaralou otopnou soustavu, která je i silným zdrojem nežádoucích emisí, stavba je nezateplená, větraná pouhým otevíráním oken a konstrukce je špatně odizolovaná, potřeba tepla na vytopení interiéru je i přes 200 kWh/(m2a).

Běžná novostavba: opět zde větráme otevíráním oken, případně dveří a vzniká tak i průvan, konstrukce stavby splňuje nezbytné normy, stejně i hodnoty zateplení, víc však nic, je nezbytné instalovat systém vytápění o vysokém výkonu, potřeba tepla na vytopení interiéru je do 150 kWh/(m2a).

Nízkoenergetická stavba: vystačíme si s vytápěním o nižším výkonu a využíváme již obnovitelné zdroje energie, konstrukce je velmi dobře zateplena a stavba kvalitně odizolována, jsou splněné i nároky na vzduchotěsnost, stále však ještě nedosahujeme úrovně pasivní stavby, potřeba tepla na vytopení interiéru je ale maximálně 50 kWh/(m2a), což je velmi dobrá hodnota.
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Zdroj: www.uspornedomy.cz
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Pasivní domy: využíváme jen teplovzdušné vytápění spojené s rekuperací vzduchu a tedy i tepla, pasivní domy mají skvělé parametry tepelné izolace a musí být absolutně vzduchotěsné, při výstavbě se dbá na precizní provedení všech konstrukčních detailů, nejčastěji jde o montované stavby, často pak dřevostavby, potřeba tepla na vytopení interiéru je menší jak 15 kWh/(m2a). Srovnáme-li potřebu tepla běžné novostavby a pasivního domu, je v druhém případě až 10 krát nižší.

Nulové domy (v zahraničí označované jako Energie plus): tyto domy se dokonce vyznačují přebytkem tepla, kromě parametrů běžných pro pasivní domy zde najdeme i rozsáhlou plochu fotovoltaických panelů a ušetříme tedy i na elektrické energie, kterou si vyrobíme sami, potřeba tepla na vytopení interiéru je zde menší jak neuvěřitelných 5 kWh/(m2a). Ve srovnání s 30 let starou zástavbou tak platíme za energie cca 40 až 50 krát méně!

S rostoucím zájmem o pasivní domy jde ruku v ruce i zkvalitnění výstavby. V podstatě lze říci, že ideálního stavu dosáhneme ve chvíli, kdy si trh s nemovitostmi sedne a ceny staveb budou jednoznačně modelovány podle energetické náročnosti a tedy úspor energií. Je nelogické platit stejnou částku za stavbu, ve které protopíme desetinásobky energií.

Výhody pasivních staveb:
  • minimální náklady na vytápění
  • stále čerstvý vzduch o stabilní teplotě
  • vysoký uživatelský komfort, včetně tepelné pohody
  • vyloučení průvanu
  • odstranění potíží s alergiemi (rekuperací se filtruje vzduch)
  • nemusíme se obávat rostoucích cen energií
  • nevypouštíme do životního prostředí nadbytek škodlivých emisí
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Definujme si tedy pasivní dům ještě jednou. V našich českých státních normách je pojem pasivní dům znám už z doby, kdy u nás nebyl ani jeden postaven. Hovoří o něm Norma ČSN 73 0540. Tato norma už dělí budovy na nízkoenergetické a pasivní. Hranicí pro dům nízkoenergetický je dle této normy 50 kWh/(m2a), což je dokonce tvrdší norma, než ta Německá. Pro dům pasivní pak 15 kWh/(m2a).

Norma ČSN 73 0540 konkrétně říká: 'Pasivní domy jsou budovy s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a). Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé otopné soustavy, pouze se systémem nuceného větrání obsahujícím účinné zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu (rekuperací) a malé zařízení pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot. Navíc musí být dosaženo návrhových teplot vnitřního vzduchu po provozní přestávce v přiměřené (a v projektové dokumentaci uvedené) době. Současně nemá u těchto budov celkové množství primární energie spojené s provozem budovy (vytápění, ohřev TUV a elektrická energie pro spotřebiče) překračovat hodnotu 120 kWh/(m2a).'

Pokud jsme vám předchozími informacemi o nízkoenergetické a pasivní výstavbě pomohli při rozhodování o vašem novém domě, musíme na závěr ještě znova připomenout možné úspory plynoucí z dotace, které můžete získat z programu Zelená úsporám. Právě nízkoenergetická a pasivní výstavba je kromě jakýchkoli forem energetických úspor zcela logicky tím nejprotěžovanějším.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
ZELENÁ ÚSPORÁM

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: http://www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Co je pasivní dům?"

Buďte první a napište komentář k  "Co je pasivní dům?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE