Jahodníky (Fragaria) začínáme připravovat na další sezónu již dva týdny po posledním sběru jahod, když již další plody nedozrávají a jahodníky přestaly kvést. Po sklizni jsou v plné síle jak jednoleté (méně však prvním rokem plodí), tak dvouleté rostliny jahodníku, třetí rok je však již třeba jahodníky po sklizni (a dlužno říci, že stejně jako ve druhém roce bohaté) zlikvidovat a vysadit nové. Pokud tak neučiníte, v další sezóně se kvalitní úrody již nedočkáte – porosty jahodníků již nejsou zdravé a jsou silně napadány chorobami a škůdci. Řešením tohoto stavu je prostě nová sadba. Proto je ideální mít záhony (řádky) jahodníku rozdělené na tři části a ob dva roky v jedné z nich obnovovat sadbu. Dosáhneme tak permanentní bohaté úrody. Ovšem v případě ročních a dvouletých rostlin je třeba zasáhnout po sklizni zcela jinak než likvidací rostlin a novou sadbou.
I v případě pozdních odrůd končí sklizeň jahod ke konci července. V tu dobu necháme rostliny cca 2 týdny být a poté odstraníme plevele, porosty jahodníků vyčistíme a odebereme si nejlepší sazenice, což jsou ty, co najdeme nejblíž u matečních rostlin. Nejlepší sazenice si můžeme vybrat a označit již při poslední sklizni.
Začínáme odstraněním plevele
Prvním krokem je odstranění plevele. Půda bývá v tu dobu skutečně silně zaplevelená a udupaná a v meziřádcích se rozrůstají další šlahouny rostlin. Pokud však máme v záhonech nadestýlku a nebo jahodníky pěstujeme v otvorech ve fólii, je situace jiná. Pouze vyhrabeme nadestýlku a nebo odstraníme fólii. Nadestýlka se výborně uplatní v kompostu. Zlikvidovat plevele musíme do tří týdnů od ukončení sklizně jahod. Kdo to dělal průběžně a rostliny průběžně okopával, má navrch a nyní ušetří čas a námahu. Plevel odstraňujeme zásadně ručně a při pletí je třeba jahodníky mělce okopat. Pokud pěstujeme jahody na větších plochách, lze také použít k odstranění plevele chemii, například přípravek Lontrel 300. Použijeme dávku odpovídající hustotě zaplevelení.
V porostech jahodníků patří k nejčastějším plevelům pcháč oset, svlačce, mléče, heřmánky a samozřejmě též všudypřítomná smetánka lékařská, ale i další druhy. Prostě vše, co není jahodníkem, je v porostu jahodníků plevel.
Sklizeň jahod
Odebíráme nejlepší sazenice a odstraníme staré listy rostlin
Zahrádkáři, kteří s jahodami začínají, se nejčastěji ptají, zda odstranit veškeré listy, prostě porost „sežnout,“ a nebo je přes zimu nechat. Zásadní doporučení zní: odstranit staré listy jahodníku posekáním porostu, nikoli však níže jak na 5 centimetrů, respektive nesmíme poškodit „srdíčko“ rostliny. Novými listy pak jahodník obroste již do zimy. Výjimku představují „stáleplodící“ odrůdy, které by si před zimou nestačily listy obnovit. Sklizeň jahod u nich trvá až do podzimu a rostliny by byly po odstranění listů ohrožené mrazem. Stejně tak nesmíme sežnout listy u mladých rostlin (nové sadby) a přešlechtěných odrůd, které jsou velmi náchylné (např. Elsanta, Darselect). U těchto rostlin listy jen rozumně prostříháme a dáváme velký pozor na srdíčko, nově vysazené rostliny necháme být zcela.
Jahodníky zakládají květní pupeny pro příští úrodu od půlky září do půlky října, proto je třeba sežnout porost, pokud je to u konkrétních rostlin možné, co nejdříve. Zmladíme tak porost, čímž zvýšíme odrůdu v příštím roce.
Úprava půdy a pletí
Výsadba nových sazenic
Hnojení a zalévání
Po sklizni je také důležitá zálivka, nesmíme nechat porosty, které právě omlazují, vysychat. Jahodníky koření velmi mělce, jejich kořenový systém není bohatý. Proto zaléváme pravidelně a hojně. Často si po zimě myslíme, že rostliny zmrzly, ale ony ve skutečnosti uschly. Proto pozor! Částečně si můžeme pomoci výběrem odrůd, které lépe odolávají suchu, ovšem i tyto rostliny je třeba pravidelně zalévat. Před zimou též nesmíme zapomenout na živiny. Důležité je použití kombinovaného hnojiva NPK (např. Cererit) ve dvou dávkách, přičemž tu druhou aplikujeme nejpozději na konci října. Toto hnojivo po rozhození lehce zapravíme do půdy. Nepoužívejte hnojiva s vyšším obsahem dusíku a hořčíku, nýbrž spolu s NPK přidejte i vápník ve formě uhličitanu vápenatého.
Jahodníky plodí bohatě druhým a třetím rokem
Nastýlka
Mezi řádky jahod provedeme nastýlku. Použít lze mulč (kůra, sláma, seno, štěpka, …), kompost, rašelinu, chvojí. Mulč nám pomůže s plevelem, udrží v půdě vláhu a zároveň ochrání rostliny před holomrazem. Kompostem a rašelinou doplňujeme živiny a chráníme rostliny před holomrazem. Chvojíme je především ochranou před holomrazem, přičemž jím můžeme rostliny přikrýt zcela. Náchylnější jsou stáleplodící odrůdy, jejich opakované plození rostliny oslabuje. Nakonec ještě jedna zajímavost – v oblastech s vekmi tuhými zimami rostliny nevyžinujeme, ale naopak využíváme starých listů jako přirozené ochrany před mrazem. Nikdy též neuděláme chybu, když budeme před hrozícími holomrazy chránit rostliny netkanou textilií.
Nastýlku lze aplikovat celoročně, jahody jsou pak čisté a méně hnijí
Ochrana před škůdci a chorobami
Nejhorším škůdcem jahodníků je květopas jahodníkový, který překusuje stopky rostlin a jeho larvy vyžírají květní poupata. Nepříjemnosti také přináší roztočík jahodníkový. Jde o malého pavoučka, který rostliny vysává uvnitř srdéčka. Ty jsou pak zakrslé a špatně plodí, případně vůbec. S volbou vhodného přípravku proti těmto škůdcům se poradíme v zahradnictví. Na podzim lze použít například Metation E50. Jahodníky též chráníme před hnilobou (např. přípravek Aliette 80WP).
