Betonové spáry, na které skleník usadíme, čili podezdívka, jsou zpravidla samozřejmostí, i když se nabízí i jiná řešení. Co je však již sporné, zda vytvořit celistvou betonovou desku a nebo skleník nepodbetonovávat? Obě řešení mají svá pro i proti, ovšem většina zahrádkářů se staví proti betonu.
Právě babí léto, čili začátek podzimu, je ideálním obdobím pro stavbu skleníku. Ještě před zimou v něm pohnojíte, navezete kvalitní zeminu či kompost (nejlépe obojí) a na jaře již máte vše připraveno k výsevu a výsadbě. Jak je to ale se skleníky a betonem?
Podbetonovat skleník, nebo ne?
Předně je jakákoli betonová plocha v zahradě s ohledem do budoucna nepraktická a její případná likvidace namáhavá a drahá. A pokud chcete ve skleníku pěstovat rajčata a nebo alespoň jednu rostlinu vinné révy plodící stolní víno, na beton zapomeňte. Jde o hluboce kořenící rostliny a rostliny s rozvětvenými kořeny. Další stinnou stránkou betonu je izolace skleníku od půdy, na které stojí. V půdě se to jen hemží půdním životem, který obohatí i život ve skleníku. Též kompost se zakládá na půdě a dokonce na zrytém trávníku. Rychle se nám z půdy dostanou do kompostu žížaly a jiné organismy, které přispívají nejen k tvorbě humusu. Pokud naskládáte hnůj na beton a zavezete zeminou, bude se rozkládat mnohem hůř.
Tradiční velikost a materiály zahradního skleníku
Pokud si dokonce pořídíte skleník s takzvanou originální základnou, není třeba budovat ani betonové základové pasy. Jinak je ale podezdívka nutná. Základy by měly dosahovat do nezámrzné hloubky, čili do 80 cm. Z toho pramení i fakt, že případné podbetonování bude vyžadovat vykopání jámy do značné hloubky a též spolkne mnoho materiálu. Podbetonovaný skleník se pak vlastně stane takovou velkou mobilní nádobou, a že se v mobilní nádobě nemůže dařit všemu, jak si představujeme, je nasnadě.
Na druhou stranu jde o výborné řešení na půdách kontaminovaných, zamořených, což je problém mnohých zahrádek v místech, kde je bitva o pozemky a k dispozici již nejsou jiné, než na místech bývalé těžby či průmyslové výroby. Do podbetonovaného skleníku nastelete na dno třeba slámu, poté přidáte hnůj a navezete nekontaminovanou, čili bezpečnou zeminu a kompost.
Malý skleník určený k přípravě sadby
Na co je třeba u nového skleníku ještě dbát?
Velkou pozornost je třeba věnovat dveřím a oknům. Otevíravých by mělo být alespoň 30% zasklení, přesto vídáme takové řešení pro jeho větší finanční náročnost jen zřídka. Dveře by měly být předně dostatečně široké, abychom jimi projeli s kolečkem, minimálně pak 60 cm světlé šířky, jelikož užší kolečka se nevyrábí, jedině ta dětská, na hraní. Ideálním řešením jsou dveře v obou štítech, za velkých veder se díky tomu urychlí a zlepší větrání.
Když už skleník, pak se rozmáchněte, jelikož příliš malý skleník se špatně obsluhuje a nic se do něj nevejde. Na druhou stranu však příliš velký skleník pro změnu zabírá v malé zahrádce zbytečně mnoho místa. A též je zbytečně drahý. Pokud si chceme ve skleníku především připravovat sadbu, vystačíme si s plochou do 8 m2, pokud zde však chceme pěstovat co nejvíce teplomilné zeleniny a na zimu zde budeme zazimovávat háklivější rostliny, není na místě šetřit.
Řešení pro vášnivého zahrádkáře s velkým pozemkem
Skleník pokud možno nestavíme na větrném, otevřeném místě a pokud ano, musí mít pevné betonové spáry (základy), na které je pevně ukotven. Skleníky odolají větru do 90 km/h, některé speciální až kolem 100 km/h. Jinak skleníky umisťujeme na slunné stanoviště a v případě potřeby si raději přistíníme. K zachycení co nejvíce slunečního světla je dobré skleník postavit podélnou stranou k jihu. Dobrým řešením je též orientace vchodu k severu, což si ale navzájem odporuje (vchody do skleníků jsou vždy ve štítech).
Z konstrukčních materiálů je ideální hliník, pro cenovou dostupnost jsou ale časté konstrukce z pozinku, které je třeba opatřit nátěrem. Jako zasklení lze pořídit speciální sklo lámající sluneční paprsky, ale též dutinkový polykarbonát, který má lepší tepelně izolační vlastnosti. Materiál zasklení je vědou sám o sobě, jelikož každý materiál propouští jiné složky slunečního záření. Výrobci však vědí, jaký materiál použít a zahradníci také.
Pokud si pořídíte hotovou stavebnici, máte skleník postaven za víkend, aniž byste potřebovali budovat základy. Ovšem masivní řešení má své kouzlo právě s ohledem na odolnost stavby.
Zastínění skleníku lze provést stínícími sítěmi, případně třeba vápennou barvou. Zajímavé mohou být například malby různých květinových motivů. Skleník zasvítí v zahradě bělavou krásou stop po umělcově štětci.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
V podbetonovaném skleníku můžeme pěstovat i jen v mobilních nádobách, vlastně se tak stává nevytápěnou zimní zahradou
