Sdílet
 

Pořiďte si vysněnou zahradu… II. díl

Datum vydání: 01.11.2006 | autor:
Zahrada už není místo jen užitkové, stala se součástí našich dnů a životů. Proto se snažíme o co nejlepší využití a vzhled, se kterým úzce souvisí výběr vhodných stromů. Nevědomky odměňujeme své blízké a své děti, které si tak budují jednak vztah k přírodě, ale také se jí učí poznávat. Přinášíme vám pokračování výběru nejpěstovanějších druhů stromů dosahujících větší výšky než 10 metrů.
Aesculus – Jírovec
Jírovce jsou stromy mohutného vzrůstu, lidově zvané „kaštany”. Potkáme je nejčastěji v parcích, okrasné barevnější formy také na zahrádkách. Listy mají složené dlanitě 6 – 7 četné, opadavé bez dalších palistů. Květy jsou charakteristické pro daný druh od bíle červené, bíle žluté, žluté až červené. Plodem jírovce je ostnitá dvoupouzdrá tobolka, v ní se vyvine vždy jen jedno upřednostňované semeno, které je leskle hnědé.

Aesculus hippocastanum – Jírovec maďal
Tento druh je základní pěstovanou formou s rozložitou klenutou a pravidelnou korunou, jenž dosahuje výšky až 30m. Není náročný na stanoviště. Pod ním se většinou již žádné další rostlině nedaří. Půdy má raději hlubší, vlhší a dostatečně zásobené živinami. V zasolených půdách trpí.
Byl to dlouhověký strom, ale v posledních letech je však napadán klíněnkou jírovcovou způsobující hnědé skvrny na listech a jejich opad ještě v období vegetace.
Silný šupinovitý kmen má barvu borky šedohnědou až červenohnědou. Listy jsou zbarveny do tmavě zelené barvy, dlanitě většinou sedmičetné s dlouhým řapíkem. Květenstvím je lata složená z vijanů bílé barvy se žlutými nebo červenými skvrnami.
Nejznámějšími kultivary jsou Laciniata s velmi dělenými listy. Vypadá velmi zajímavě a stává se, že listy mají jen samotnou žilnatinu. Dále Baumannii s plnými květy, Digitata s beztvarou korunou a dlanitě složenými listy.

Aesculus flava – Jírovec žlutý (Pávie žlutá)
Jírovec žlutý je typická rostlina alejí. Jeho rozložitý vzrůst dosahující výšky kolem 20m je výjimečný. Listy má pěti - až sedmičetné žlutě zbarvené a na podzim se mění v jasně oranžovou. Trubkovité květy se objevují začátkem léta. Tobolka obsahuje dva kaštany je bez ostnů.

Aesculus glabra – Jírovec lysý
Nejvhodnější druh do rozlehlých zahrad, potkáme ho však i v parcích, kde dosahuje výšek 20m. Podobá se velmi J. žlutému, rozdílným znakem je u něj ostnitá tobolka.

Aesculus carnea – Jírovec červený, pleťový
Tento druh se vyznačuje více druhovými vlastnostmi, protože je křížencem A. hippocastanum a A. pavia (dosahujícím výšky do 20m). Jeho borka bývá v mladším věku červenohnědá a ve stáří se barví do šedo – černé. Na okrajích zubaté většinou pětičetné listy mají menší vzrůst než J. maďal, avšak stejně tmavě zelené. Květy se objevují později ve vzpřímených latách, červené barvy. Nejznámějším kultivarem je jen jeden Briotii roste pomaleji a květenství vytváří až 25cm.
Ailanthus – Pajasan
Není to domácí druh, je k nám introdukovaný. Nenáročnost se projevuje i v místech růstu např. v znečištěném prostředí (v městských parcích).

Ailanthus altissima – Pajasan žláznatý
Rozložitá koruna mu dodává na mohutnosti. Dosahuje až 30m výšky. Mladé stromky jsou charakteristické rychlostí svého růstu. Listy má většinou lichozpeřené, na podzim se barví nenápadně. Květenství najdeme v bohatých převislých latách zelenožluté barvy. Plody jsou podobné jasanu - ploché s křídlem. Nejčastěji pajasan poznáme podle rozbrázděné černošedé borky.

Alnus – Olše
Dříve to byla dřevina jen klečovitého vzrůstu, dnes dosahuje i výšek 25m. Korunu má při solitérním růstu rozvětvenou až k zemi, střídavě postavené listy obvejčité, květy jednopohlavné, jednodomé a větrosnubné. Samičí šištice jsou po dozrání červené a kratší, samčí jehnědy jsou nejprve nachové a po rozkvětu žluté. Plodem je charakteristické hnědé nažky bez křídel. Tuto rostlinu potkáme v parcích na vlhčích a mokřejších místech.

Alnus cordata – Olše srdčitá
Olše je zajímavý strom s výškou 15m a s kuželovitou korunou. Má tmavě zelené listy, které jsou lesklé, malé na rubu světlejší s nápadnou srdčitou bází. V paždí žilek má nápadně oranžové chloupky ve svazečcích. Nachové samčí jehnědy zůstávají na stromech dlouho do zimy. Nenáročný druh na půdy snáší i sušší podmínky.

Alnus glutinosa – Olše lepkavá
Vysoký strom (25m) se používá většinou do větrolamů a podél řek na zpevňování břehů. Snese i normální podmínky, ale více se jí bude dařit ve vlhčím prostředí. Sázení do zahrad není problémem. Snese i pravidelné prořezávání, ale nevýhodou je napadání mandelinkou olšovou a listopasem olšovým, kteří požírají listy a často z nich zůstává jen žilnatina. Listy má krátce řapíkaté obvejčité, na začátku vegetace lepkavé. Jehnědy produkují velké množství pylu, a tímto jsou zbarveny do intenzivní žluté barvy. Samičí šištice zdobí strom i v průběhu zimy. Semena jsou křídlatá. Nejpoužívanější kultivar Aurea s pyramidální korunou má odstávající větve se žlutými tupě vejčitými listy.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Pořiďte si vysněnou zahradu… II. díl"

Buďte první a napište komentář k  "Pořiďte si vysněnou zahradu… II. díl"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE