Postřiky, hnojiva - články, návody, rady a tipy

Novinky mezi hnojivy, zázrak z Česka a nová komodita z Brazílie

Nové hnojivé přípravky, které v tomto článku představíme, mají zároveň ještě jednu důležitou vlastnost, snižují totiž spotřebu vody a pomáhají proto i v oblastech trápených suchem. Brazilský ARBOLIN má přitom až neuvěřitelně nízkou spotřebu, pouhých půl litru prostředku na jeden hektar. Zatímco český Escube by měl dokonce pomoci zemědělcům v pouštních oblastech Perského zálivu. Navíc jsou oba přípravky přírodního původu a pro přírodu tedy zcela bezpečné.

V zajetí předsudků. Organická zelenina chutná stejně dobře jako ta z vertikálních farem

Bez vůně, vodově mdlá v chuti, s nevýraznou texturou, podezřele bledá. Vyhnaná chemií hnojiv a pesticidů. Zkrátka nic dobrého k jídlu ani pro vlastní zdraví. Zeleninu vypěstovanou intenzivním způsobem ve vertikálních farmách lidé rádi nemají. Tedy jen pokud znají její původ. Jinak jim chutná dobře, když právě nevědí, co zrovna jí.

Jak přeměnit jílovitou půdu v zahradě na výživnou, vzdušnou a plodnou ornici

Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.

Jak se zbavit lalokonosců, brouků, kteří ožírají nejen listy rostlin

Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.

Obsahuje půda ve vaší zahradě dostatek živin? Jak to poznáme?

Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?

Jak ochránit choulostivé papriky, abychom se dočkali bohaté úrody plodů

Kdo si pospíšil s rychlením paprik již v zimě, právě nyní se může těšit prvními pravými lístky, které vyrůstají. Období klíčení a růstu prvních dvou děložních lístků bylo dlouhé. Jenže právě nyní jsou tyto teplomilné a vůbec po všech stránkách choulostivé rostliny nejháklivější. Ne že by se vám snad do interiéru, vytápěné zimní zahrady či vytápěného skleníku, který si ostatně dovolí opravdu málokdo, dostali zrovna slimáci, veškerou sadbu však dovedou zaručeně zničit i titěrné mšice, molice a další škůdci. Hrozí též houbové choroby a onemocnění virová i bakteriální. Papriky to zkrátka nemají vůbec snadné a jejich pěstitelé jakbysmet.

Jak na vlastní zeleninu

Každé rajče, paprika nebo okurka vzniká v klíčku, který si proráží svoji cestu půdou ven. Pokud si své rostliny pěstujete sami, máte úplnou kontrolu nad celým procesem pěstování.

Klíšťata žijí ve městech častěji než v lesích. Jsou přitom nebezpečnější, ukázal výzkum

Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.

Jaro nastoupilo tak rychle, až to vědce děsí. Příroda se vzbudila. Jak zareaguje zahrádkář?

Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.

Pěstujte v zahradě rostliny, ne jejich choroby a škůdce. Zdarma vám pomohou rostlinolékaři

„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.

Využijte v zahradě dřevní popel. Co obsahuje a jaké rostliny můžeme popelem hnojit?

Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, a který je vlastně odpadem, poslouží jako skvělé hnojivo. Ne všem rostlinám, ale mnoha. Hlavní předností popela za spalování dřeva je vysoký obsah minerálů, především fosfor, draslík, sodík a vápník. Je však třeba si dát pozor na druh spalovaného dřeva a tomu odpovídající pH. Vyloženě nevhodný je popel k přihnojování kyselomilných rostlin, třeba borůvek, vřesů a rododendronů.

Organické pesticidy existují. Úplně neškodné ovšem nejsou

Když jste uvyklí vnímat svět kolem sebe ve zkratkách, snadno uvěříte tomu, že pesticidy jsou zlo. Většinou totiž předpokládáme, že tyto látky určené k hubení škůdců jsou syntetické a zákeřné. Jenže ony existují i pesticidy organické. Přírodě blízké či přírodní, které člověk nevyrobil.

Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné

Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?

Klíčivost semen a padání klíčních rostlin. Dva problémy, které nás nemusí trápit

Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?

Podoba české krajiny se má změnit, vědci navrhují pěstování plodin v pruzích po vrstevnicích

Určitě si to dobře pamatujete, ještě nedávno kolovaly mezi lidmi vtipy o žlutém česku. Mohly za to ohromné lány řepky, tedy plodiny, jejíž pěstování je nejen dosti nerentabilní, ale také způsobuje značnou půdní erozi. A právě na půdní erozi si posvítili čeští vědci a navrhli vcelku rozumné řešení. Na půdách, které trápí splavování ornice, tedy vodní eroze, pěstovat plodiny střídavě v pruzích kopírujících vrstevnice.

Krtek zahradníkem, obzvláště nyní krtky vítejte jako vzácnou návštěvu

Začaly se vám v zahradě právě nyní, v druhé polovině zimy, objevovat krtince? Pak zajásejte, protože zemina, kterou vám krtek vyhrabal, je kvalitní, z hloubky 30 až 40 cm pod povrchem, provzdušněná a lehká. Prostě ideální k prvním výsevům a výsadbě. Krtek za vás vlastně dělá spoustu lopotné práce a přitom je to jeho živobytí. A co víc, vyhrabaná zemina neobsahuje zárodky plevelů.

Biouhlí čili biouhel, zahradníkovo černé zlato, které dovede zázraky již tisíciletí

Biouhlí se vlastně vyrábí podobně jako dřevěné uhlí. Jde o drcený zuhelnatělý organický materiál, chemicky stabilní uhlí, navíc však hmota obsahuje i spoustu minerálů. Definice hovoří o “biomase rostlinného původu, která byla zuhelnatěna pomocí pyrolýzy za účelem aplikace do půdy“. Rozdíl oproti dřevěnému uhlí je v tom, že biouhlí nevzniká jen ze dřeva. Zkuste využít tento zázrak, který dovede fungovat jako houba, jež udržuje v půdě vodu, vzduch i živiny. A zároveň dovede upravovat (snižovat) pH půdy, zbavuje ji nadbytečné kyselosti.

Jak zelená revoluce nakonec planetu nenasytila. A měla by být spíše varováním než návodem

S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.

Proč jehličnany žloutnou? Nesnáší sucho a potřebují živiny, jen ze vzduchu neporostou

Blíží se Vánoce a mnozí z nás si pěstují živé vánoční stromky v květináčích. Aby ale byly v dobré kondici, na první pohled zdravé a krásně zelené, potřebují dostatek zálivky a živin. Především nedostatek hořčíku, draslíku, ale i vápníku a fosforu způsobují žloutnutí jehličnanů. A to všech, a že jich ve svých okrasných zahradách pěstujeme. Jde o velmi oblíbené okrasné dřeviny.