Sdílet
 

Proč a jak na jaře přihnojovat ovocné stromy?

Datum vydání: 30.03.2017 | autor:

Jarní přihnojování ovocných stromů zajistí nejen hojnou úrodu, ale též kvalitní plody. Během roku ovocné stromy odčerpají z půdy velké množství živin, a my bychom je měli na začátku další sezóny či na konci té předchozí vrátit zpět, čímž vrátíme půdě úrodnost a ovocným dřevinám udržíme plodnost.

Kvetoucí jabloň Kvetoucí jabloň
Kvetoucí jabloň
Základním zdrojem živin jsou veškerá organická hnojiva. Pokud budeme používat jenom průmyslová hnojiva, půda prostě vyhládne, bude sice mít dostatek konkrétních chemických prvků, ale málo humusu a neudrží se v ní živiny ani voda. Proto je třeba zapravit do půdy například chlévskou mrvu (nejlépe na podzim), nebo na jaře rychleji rozložitelná hnojiva (například koňský hnůj či zkvašený a hodně ředěný drůbeží trus - guano), ovšem výborným řešením je i přisypání kompostu či rašeliny (nížinné neboli slatinné). Použít též můžeme fekálie, zelené hnojení, hnůj ovčí, králičí, prasečí a jiný.

V každém případě je ideální pohnojení ovocných stromů plnými organickými hnojivy na podzim či právě v časném jaře. Až později můžeme doplnit hnojiva minerální (draselná a fosforečná), a to až do konce června. Použít však lze například i granulovaný hnůj. V žádném případě ale nesmíme hnojit umělými hnojivy při jarní výsadbě ovocných stromků (ani do jámy, ani na povrchu). To lze nejdříve měsíc po výsadbě a stromky z podzimní výsadby přihnojujeme nejdříve až koncem dubna.
Sady se nejčastěji hnojí rozmetáním hnojiva na povrch terénu, v zahradě je však lepší hnojivo zapravit do půdy Sady se nejčastěji hnojí rozmetáním hnojiva na povrch terénu, v zahradě je však lepší hnojivo zapravit do půdy
Sady se nejčastěji hnojí rozmetáním hnojiva na povrch terénu, v zahradě je však lepší hnojivo zapravit do půdy

Jak často přihnojujeme ovocné stromy?

Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů. Třetí hnojení zajistí vývinu plodů a zakládání květních pupenů, což zajistí úrodu v příštím roce. Pokud jsme ale pohnojili již na podzim, první jarní hnojení, tedy to, o kterém pojednává tento článek, je zbytečné. A nechceme-li hnojit stromy tak často, jako zde popisujeme, stačí v roce pohnojit organickými hnojivy jen jednou, ale pořádně - na jaře či na podzim.

Jak aplikovat plné hnojivo?

Hnojivo zapravíme mělce pod povrch půdy, nejlépe okolo kmenu, ale nikdy přímo ke kmenu. Proto se také okolo kmenů ovocných stromů nechávají odkryté kruhy zeminy, nikoli travní drny. Hnojivo tedy zapravíme do půdy pod korunami stromů, načež je dobré přihrnout dobře vyzrálý kompost. Čím je strom starší a vzrostlejší, tím vydatněji je třeba přihnojovat. Plné hnojivo volíme dobře vyzrálé, zetlelé, aby byly živiny kořeny stromu dostatečně přijatelné.
Uleželý kompost Uleželý kompost
Uleželý kompost

Vhodná organická hnojiva pro ovocné stromy

Chlévská mrva se skládá ze živočišných a rostlinných odpadů, ukládá se na samostatné hromady, kde zraje (rozkládá se) a teprve dobře uleželá se aplikuje do půdy. V zásadě je jedno, zda použijeme kravský hnůj, koňský, ovčí, prasečí apod. Postupně se chlévská mrva rozkládá na kvalitní humus. Na podzim hnojíme hnojem kravským, který se rozkládá pomalu, na jaře volíme například rychleji se rozkládající hnůj koňský.

Kompost má podobné vlastnosti jako chlévská mrva, ovšem připravujeme si jej především z rostlinných odpadů (hnůj pouze přidáváme, ale není to nutné). Můžeme jím hnojit na podzim i na jaře, vlastně tak stromům dodáváme novou kvalitní zeminu obsahující značné množství humusu, který se dále rozkládá a zajišťuje půdní život. Z kompostu se živiny do půdy uvolňují postupně, stačí jej proto ke stromům pouze přihrnout, a to i ke kmenům.
Hnojení, to je kolečko, vidle a trocha fyzické námahy, což ale zvládnou i ženy Hnojení, to je kolečko, vidle a trocha fyzické námahy, což ale zvládnou i ženy
Hnojení, to je kolečko, vidle a trocha fyzické námahy, což ale zvládnou i ženy
Hnojůvka je dalším zajímavým hnojivem, je tvořena z moči zvířat, což je velice hodnotné a rychle účinkující hnojivo. Ze stejného důvodu není vůbec od věci do půdy okolo stromů v zahradě močit, dříve se to dělalo běžně. Do této skupiny hnojiv můžeme zařadit i ve vodě zkvašené a vodou poté pořádně rozředěné guano, což je polo tekutý trus ptáků, v našich podmínkách nejčastěji slepic a jiné drůbeže. Ve světě se však těží i guano netopýří a třeba mořských ptáků a u nás se pak prodává v podobě granulí. Drůbeží trus lze aplikovat i suchý.

Rašelina je vhodná pouze nížinná neboli slatinná. Ta obsahuje značné množství dusíku a není kyselá. Zatímco rašelina vrchovištní neboli mechová má zvýšený obsah kyselin, proto se jako hnojivo nikdy nepoužívá čerstvá, kompostujeme ji spolu s fekáliemi, které pH vyrovnají.

Zelené hnojení je levné a získáme je snadno. Vysejeme vhodnou plodinu s velkým množstvím zelené hmoty a až rostliny vyrostou, zaryjeme je do půdy. Preferovány jsou na dusík bohaté rostlinné druhy, například čeledi vikvovité, které navíc rostou rychle. Dusík, který z půdy svým růstem vyčerpají, zase vrátí zpět a svým rozkladem obohatí půdu humusem, který podporuje půdní život.
Minerální hnojivo Minerální hnojivo
Minerální hnojivo

Minerální hnojiva používáme jako doplněk

Minerální hnojiva obsahují přirozené soli a nebo minerální sloučeniny, načež takto aplikované živiny jsou pro rostliny ihned využitelné. Snadno se však tato hnojiva z půdy vyplaví, jelikož jsou rozpustná ve vodě. Z minerálních hnojiv sadaři využívají nejčastěji hnojiva dusíkatá, fosforečná a draselná. Běžně například koupíme jejich směs v podobě takzvaných NPK hnojiv, která se liší poměry jednotlivých prvků (například známý Cererit).

Mezi dusíkatá hnojiva patří ledek amonný, síran amonný, ledek sodný a dusíkaté vápno (kyanamid vápenatý). Mezi fosforečná hnojiva patří superfosfáty, fosforit, precipitát a Thomasova moučka. A mezi draselná hnojiva patří chlorid draselný a sylvit, lze však použít i dřevní popel. A fosforečným hnojivem může též být například kostní moučka.

U minerálních (ale i organických) hnojiv je zásadně důležité jejich správné dávkování! Nemá smysl zahrady přehnojovat a přitom si myslet, jak jsme ekologičtí a jak to ti zemědělci oproti nám přehánějí s hnojivy. Opak je většinou pravdou, naše zahrady jsou přehnojené a zemědělci a sadaři nemají na přehnojování dostatek finančních prostředků.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Proč a jak na jaře přihnojovat ovocné stromy?"

Buďte první a napište komentář k  "Proč a jak na jaře přihnojovat ovocné stromy?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE