Sdílet
 

Rakytník řešetlákový nazývají v domovině „sibiřským zázrakem“

Datum vydání: 10.07.2014 | autor:

Málokdo z nás to ví a svou zahradu pouze zdobí rakytníkem, respektive jeho listy a plody na keřích či stromech rakytníku řešetlákového. Květy má tato dřevina poměrně nenápadné, o to nápadnější jsou však jeho plody, byť velmi malé – a také léčivější. Kromě označení „sibiřský zázrak“ je rakytník též označován „citroníkem severu“ a to především pro vysoký obsah vitaminů. Ovšem využít lze z rakytníku zcela vše - kořeny, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo. Prostě "sibiřský zázrak!" 

Rakytník řešetlákový Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový (
Hippophae rhamnoides, syn. rakytník úzkolistý) je řídký keř či keřovitý strom, který nám poskytuje především chutné a zdravé ovocné plody, ovšem nejen to. Latinské rodové jméno Hippophae je odvozené ze slov „hippos“ – kůň a „phaos“ – lesknoucí se. Listy rakytníku se totiž zkrmovaly koním, kteří pak měli nádherně lesklou srst a byli ve výborné kondici. A opět musíme dodat - a nejen to!

Rakytník je větrosnubný, opadavý a trnitý. Jeho listy jsou úzké, čárkovité, stříbřité barvy, plody - oranžové peckovičky - se vytvářejí pouze za předpokladu přítomnosti samčí i samičí rostliny (rakytník je dvoudomý). Pro zajištění dobré násady plodů je důležité zajistit optimální výsadbu samčích a samičích rostlin, a to v poměru 1 samčí na 6 samičích rostlin. Pohlaví rozeznáme již na tříletých sazenicích - samčí rostliny mají větší pupeny, které jsou na výhonech hustě uspořádané.

Rakytník pochází původně z Ruska, dnes je ale již rozšířen po celé Evropě a Asii. Na Sibiři jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky především v lidové medicíně, byl dokonce nazýván 'sibiřským zázrakem' a 'citroníkem severu'. V bývalém Sovětském svazu byl z důvodů velkovýroby dokonce i šlechtěn a proto zde vzniklo i několik odrůd. Dnes jsou léčivé účinky rakytníku i další způsoby využití známé po celém světě.
Rakytník řešetlákový Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový

Využití rakytníku

Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy, víno, šťáva se konzervuje i s alkoholem a lze vyrobit i zdravý med pro děti – 1 litr medu smícháte se 100 až 150 g rakytníkového prášku či sirupu), v medicíně (léčba kožních onemocnění , sliznice, vředů, zažívacích potíží, rakoviny, gynekologických problémů, …), v kosmetice a dokonce i v zemědělství jako ochrana před půdní erozí. Poskytuje i velice kvalitní dřevo, které se používá třeba k výrobě kulečníkových koulí, hůlek, držadel a dýmek. Plody rakytníku lze využít i na barvení vlny a papíru.

Nároky rakytníku řešetlákového

Rakytníky mají minimální nároky na stanoviště, hodí se i na větrná stanoviště, snesou i chudé, suché a písčité půdy a jsou zcela mrazuvzdorné (až do -50 oC). V zemědělství dokonce pomáhají s řešeními půdních erozí. Dokonce dovedou obohacovat půdu dusíkem, jelikož na jejich kořenech žijí bakterie, které poutají vzdušný dusík. Odolné jsou dokonce i vůči městským a průmyslovým exhalacím, proto se hodí i do městské a průmyslové zástavby – zde však pozor na konzumaci plodů. Podmínkou je pro rakytník stanoviště výslunné, půdy má raději bohatší na vápník. Vhodný je pro solitérní i skupinovou výsadbu. Je nenáročnou pionýrskou dřevinou pro osazování neplodných a devastovaných půd nebo výsypek. Vhodný je dokonce i na břehy vodních ploch. Jeho domovina – Sibiř – si prostě nevybírá a střídá extrémy. 
ZAJÍMAVOSTI: Oproti jiným rostlinám využijeme všechny části rakytníku - kořeny, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo. Rakytníkový olej byl dokonce používán ruskými kosmonauty jako vitamínový doplněk a též jako ochrana před zářením. Rakytníkový olej navíc působí baktericidně. Buďto ničí a nebo alespoň omezuje bakterii Helicobacter pylori, která je původcem vředového onemocnění žaludeční sliznice a možného nádorového onemocnění při stresové zátěži. Lidoví léčitelé doporučují 3x denně 1 čajovou lžičku rakytníkového oleje na lačno, aby nemoc ustoupila. 
Plody rakytníku sklízíme nejdříve po prvních mrazících, raději ale až později Plody rakytníku sklízíme nejdříve po prvních mrazících, raději ale až později
Plody rakytníku sklízíme nejdříve po prvních mrazících, raději ale až později

Dozrávání plodů a sklizeň

Plody rakytníku řešetlákového dozrávají od půlky srpna do září a vydrží na stromech dlouho do zimy, kde v tu dobu slouží jako potrava ptactvu, ovšem i nám. Proč? Jelikož právě mráz odstraní natrpklost plodů rakytníku a navíc usnadní sklizeň. Rakytník tedy sklízíme nejdříve po prvních mrazících. Plody rakytníku mají skutečně vysokou biologickou hodnotu – obsahují cca 10 druhů vitaminů (10 x vyšší obsah vitaminu C než v citrusových plodech, vitaminy A, B1, B2, B6, K1, E, …), flavonoidy, třísloviny, sacharidy, organické kyseliny, oleje a karotenoidy.

Plody rakytníku se u nás obtížně sklízejí – špatně se trhají – dřevina je silně trnitá a plody na větvích drží, ke sklizni potřebují zmrazení na velmi nízkou teplotu – až poté byly na Sibiři setřásány na zem. U nás je třeba během sklizně ostříhat větve (maximálně 30% rostliny, když se tato hranice přesáhne může dojít k nežádoucímu radikálnímu zásahu do životního cyklu rostliny). Poté větve zmrazíme na teplotu nejméně -18 °C. Až pak plody setřepeme a zpracujeme.

Pokud rakytník pěstujeme jen jako okrasnou dřevinu, provedeme u rostlin starších 10 let zmlazovací řez. Po deseti letech jsou přírůstky rakytníku již malé a my jej seřezáváme až na tříleté dřevo.
Nedozrálé plody rakytníku řešetlákového Nedozrálé plody rakytníku řešetlákového
Nedozrálé plody rakytníku řešetlákového

Vliv rakytníku na lidské zdraví

Rakytník ovlivňuje vznik a šíření mnoha závažných chorob, chrání lidský organismus před volnými radikály, používá se jako doplňková přírodní léčba při chemoterapiích, snižuje však i nebezpečí infarktu myokardu, zpomaluje stárnutí lidského organismu, pomáhá při dietách (je součástí dietetických čajů), využívá se též v kožním, interním a očním lékařství, podporuje imunitní systém, je ideální prevencí v době chřipkových epidemií, reguluje krevní oběh, stimuluje činnost jater a plic, léčí žaludeční vředy, podporuje tvorbu žluči, rakytníkové masti jsou výborné na omrzliny a popáleniny, zlepšuje stav kloubů při revmatismu, detoxikuje lidský organismus, rozpouští hleny a zabraňuje nadměrnému vypadávání vlasů a působí též na vitalitu a pružnost pokožky.

U nás nejznámější odrůdy rakytníku

  • Hippophae rhamnoides ´Hergo´- je to bujně rostoucí německá odrůda, která tvoří rozložité keře, dozrává od půlky srpna do začátku září, plody jsou světle oranžové, průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 0,43 gramů
  • Hippophae rhamnoides ´Krasavice´- tento keř dorůstá do výšky 2 metry, je jen slabě otrněný, plody má červené, sladkokyselé, průměrná hmotnost plodu je 0,5 gramu
  • Hippophae rhamnoides ´Sluníčko´- je to středně vzrůstný keř, nejslaběji otrněný ze všech, jeho plody jsou válcovité a poměrně velké, průměrná hmotnost plodu je 1 gram
  • Hippophae rhamnoides ´Leikora´- tato pozdní odrůda vytváří husté a pevné keře, její plody dosahují průměrné hmotnosti 0,65 gramů
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.wikipedia.cz, www.dumazahrada.cz, www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Rakytník řešetlákový nazývají v domovině „sibiřským zázrakem“"

Buďte první a napište komentář k  "Rakytník řešetlákový nazývají v domovině „sibiřským zázrakem“"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE