Pokud jste se konečně rozhodli vyměnit staré umakartové jádro za moderní a vzdušnou koupelnu, je třeba kromě barvy obkladů a dlažby a výběru sanitární techniky zvážit fakt, jakou stavební cestou vyrazíme. Máme hned několik možností. Srovnejme si je a vyberme si tu nejvhodnější právě pro nás.

Ilustrační foto (www.shutterstock.com), cihelné bloky a pálené cihly
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), cihelné bloky a pálené cihly
Výhody sádrokartonu při rekonstrukci koupelny

Sádrokarton je rychlým a snadným řešením při již zmíněné rekonstrukci bytového jádra – o tom nemůže být pochyb. Protože se jedná o suchý stavební proces, snadno se s materiálem manipuluje a také práce s ním je čistá (především konstrukce), s výjimkou tmelení a přebrušování, které zásadně zvýší prašnost v prostoru. Staré umakartové desky ve starých bytových jádrech tak jednoduše vyměníme za sádrokartonové. Výhodou je také snadné umístění instalačních rozvodů, které pod sádrokartonovou příčkou snadno skryjeme. Pro použití sádrokartonu v koupelnách však platí jedno důležité pravidlo.

V prostorách s extrémní vlhkostí, kterými koupelny bezesporu jsou, stejně jako sauny, bazény nebo lázně, je třeba použít speciálně impregnované desky s odolností proti vlhkosti. Jedná se o tzv. zelený sádrokarton neboli RBI, který je určen právě pro využití v prostorách s vyšší vlhkostí. Impregnované desky zamezují možnému styku s vodou a zabraňují možnému poškození v důsledku zvýšené vlhkosti. Navíc je třeba plochy, které jsou v přímém kontaktu s vodou, chránit speciální hydroizolační vrstvou. V žádném případě se nedoporučuje použít bílý sádrokarton, který by se nám brzy začal odlupovat a poškození by bylo nevratné (neopravitelné).

Před samotnou montáží sádrokartonu je třeba postavit nosnou, nejčastěji kovovou konstrukci. Ta se z jedné strany zaklopí sádrokartonem. Nezaklopenou stranou provedeme montáž všech potřebných rozvodů a přívodů. Meziprostor mezi jednotlivými sádrokartonovými deskami se pak pro lepší tepelnou a zvukovou izolaci vyplňuje minerální vatou. Poté se upevní i druhá sádrokartonová deska (z druhé strany), která příčku uzavře. Jednotlivé spoje se zakrývají tmelem a přebrušují.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, zelený sádrokaton
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, zelený sádrokaton
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), minerální izolace a tmelení spár mezi deskami
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), minerální izolace a tmelení spár mezi deskami
Sádrokarton nám zbytečně nezatíží stropní konstrukci, je velmi lehkým stavebním materiálem, svou hmotností srovnatelným s příčkami umakartovými. Nízká hmotnost sádrokartonu a tenkost jednotlivých desek umožňuje využít jej i na místa, která mají problémy se statikou. Další výhodou je, že suchý proces umožňuje i rychlejší postup prací, protože není třeba čekat na vysušení a povrch je možné ihned upravovat.

Při stavebním procesu také vzniká podstatně méně nečistot a stavebního odpadu, což nejvíc oceníme v malém bytě ve vyšším poschodí. Při rekonstrukci dále není nutné sekat drážky na rozvody, protože jsou schované za sádrokartonovou stěnou. Na druhou stranu je však nutné již předem počítat se speciálním vyztužením sádrokartonu v místech, kde budou zavěšeny zařizovací předměty. Obzvlášť bývají problémy s instalací například kuchyňské linky z druhé (kuchyňské) strany příčky nového bytového jádra.

Rekonstrukce bytového jádra pórobetonovými tvárnicemi

Tento způsob rekonstrukce patří mezi mokré stavební procesy. Co to vlastně Ytong je? Jde o pórobetonový zdicí systém, který je lehký a má i dobré tepelně izolační vlastnosti. Díky složení tvárnic se s YTONGEM relativně snadno manipuluje, dá se lehko upravovat – řezat a v ložných spárách je nutné použít pouze tenkou vrstvu zdící malty. Kromě toho má YTONG velmi dobrou požární odolnost a snadno se do něj vyřezávají drážky pro vedení vnitřních rozvodů.

YTONG snadno nahradil klasické pálené cihly či broušené cihelné bloky, které nejsou do panelových bytů příliš vhodné pro svou vysokou hmotnost.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pórobetonové tvárnice
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pórobetonové tvárnice
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pórobetonové tvárnice
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pórobetonové tvárnice
Při rekonstrukci bytového jádra YTONGEM se po vybourání starého jádra založí půdorys podle grafického návrhu a následně se skelet jádra vyzdí pórobetonovými tvárnicemi. Poté se montážní pěnou ukotví příčky a začistí se rohy a montážní otvory.

Při tomto procesu je však nutné vysekat otvory pro rozvod elektřiny, odpadu a vody. Dále je třeba zpevnit zdivo perlinkou a na stěnu provést celoplošnou stěrku stavebním lepidlem. Na stěny, kde nebude obklad, je nakonec třeba natáhnout štukovou omítku.

I když je mokrý proces rekonstrukce všeobecně oblíbenější, je třeba během realizace počítat s větším nepořádkem. Jak už bylo výše zmíněno, při použití pórobetonu není třeba stěny nijak speciálně vyztužovat pro zavěšení těžších zařizovacích předmětů, jako jsou například umyvadla, toalety, bidety, zrcadla, závěsné skříňky nebo police. Další jeho výhodou je možnost lepit obklady přímo na neomítnutou stěnu pomocí tenkovrstvé malty.

Záleží tedy jen na nás, zda se při rekonstrukci bytového jádra pustíme mokrou či suchou cestou. V podstatě má každá varianta svá pro a proti. Záleží jen na individuálních možnostech a přáních zákazníka. Ten může navíc ve spolupráci s profesionálem snáze vyhodnotit, jaký způsob je v konkrétním případě vhodnější.

Pokud pak rekonstruujeme starší rodinné domy, často není potíž použít ani běžné pálené cihly. To ale většinou neplatí pro podkrovní prostory, kde nastává stejný problém se zatížením konstrukce stavby, jako v domech bytových.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), omítání příčky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), omítání příčky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), nová koupelna a WC
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), nová koupelna a WC