Kdy se vám studna vyplatí?

Co je podzemní voda?

Naprosto nesprávný je výraz spodní voda. Stejně tak jsme na omylu, pokud si představujeme ohromná podzemní jezera. Taková se totiž vyskytují jen v krasových oblastech a navíc vůbec nejsou velká. Nesprávné představy o podzemní vodě však mohou rozvířit fantazii. A kdo četl Cestu do hlubin Země od Julese Verna, určitě předchozí větu chápe. Reálně se však podzemní voda shromažďuje pod povrchem terénu v pórech, puklinách a jiných dutinách hornin. Průběžně je doplňována vsakováním vody srážkové a její jakost (kvalita) je tedy přímo závislá na možném znečištění povrchu terénu (hnojiště, odpadní jímky, umělá hnojiva, ropné produkty, skládky odpadů a podobně).

Horninové prostředí, kde se podzemní voda hromadí, sice má velkou samočistící schopnost, ovšem výrazné znečištění prostředí znemožní tuto vodu užívat jako pitnou. Podzemní voda je však, pokud nebyla znečištěna, mnohem kvalitnější než voda povrchová. Přičemž platí pravidlo, že je vždy lepší čerpat pitnou vodu z co největší hloubky, jelikož ovlivnění jakosti vody ve studni vodou povrchovou musí být co nejmenší.

Využití podzemní vody

Že má využití podzemní vody pro naše soukromé účely mnoho výhod, je nasnadě. Podzemní voda je více mineralizována než voda z vodovodů, jejichž zdrojem je voda povrchová, hromaděná v nádržích. Mineralizovaná voda obsahuje mnoho tělu prospěšných látek a je tedy zdravější. Podzemní voda z naší vlastní studny přitom neobsahuje chlór, kterým se desinfikuje voda vodovodní. Chlór nás sice ochrání před bateriemi a chlorovaná voda se nekazí, dokud ochranná chemikálie nevyprchá, chlór však může vyvolat nepříjemné alergické reakce.

Dalším a vlastně nejdůležitějším kritériem je nakonec cena vody. Náš vlastní zdroj pitné, ale i užitkové vody se nám skutečně vyplatí a vybudování studny rychle splatíme na značných úsporách. Voda je dnes čirým zlatem, drahocennou tekutinou, jejíž cena neustále stoupá. V Kafkově Americe (bylo natočeno i její české filmové zpracování) lze v autorových představách spatřit důsledky, ke kterým by až mohla ohromná hodnota vody vést.

Voda, homeopatie a mystika

Homeopatici přitom dokonce tvrdí, že čistá pramenitá voda má paměť. Takový pokus si můžeme udělat sami, pokud tuto vodu nalijeme do nádoby a necháme v zimě ve venkovním prostředí postupně mrznout. Pokud se prý na hladinu této mrznoucí vody díváme, zobrazí se nám při jejím mrznutí představy, které právě máme vědomě v hlavě. Naše myšlenky prý tedy ovlivní molekulární strukturu vody.

Další zajímavostí vody je, že při jejím mrznutí neexistují dva naprosto stejné kristaly (analogii najdeme například v daktiloskopii), čili když sněží, nenajdeme dvě stejné sněhové vločky. A ještě jedna pikantnost, která opisuje výjimečnost vody pro lidský život i naši planetu. Jedno buddhistické přísloví nám pokládá otázku: Co uděláme s kapkou vody (člověkem), aby nevyschla? Hodíme ji do moře!

Zdroje vody a způsoby jímání

Chceme-li budovat vlastní zdroj vody, v zásadě můžeme využít tři způsoby. Jímat mělkou či hlubokou podzemní vodu, nebo jímat prameny. Najdeme-li vhodné místo, kde můžeme studnu vybudovat, rozhodujeme se mezi studnou vrtanou či kopanou. Okrajově pak (málokdo může takovou možnost využít) můžeme vybudovat horizontální jímadla nebo právě jímat pramen. V souvislosti se slovem pramen si mnozí z nás jistě představí léčivé prameny v lázeňských oblastech a blahodárný účinek jejich vody na naše zdraví.

Vrtané studny

Vrtané (trubní) studny jsou dnes velmi rozšířené. Vrtanou studnu získáme několika způsoby. Vrtat můžeme nárazem, rotačně, drápkově, jádrově a rotačně příklepově. U běžných domovních vrtaných studní se přitom nejčastěji setkáme s metodou vrtání rotačně příklepovou, která je nejlevnější. Ještě než nám však odborníci navrhnou konstrukci a hloubku vrtané studny, musí být známé následující okolnosti.

• hloubka povrchu nepropustného podloží (doporučuje se umístit perforovanou část výstroje (perforované roury) od nepropustného podloží nahoru jen ve spodních dvou třetinách vrtu a až v horní třetině až polovině vodního sloupce část plnou (plné roury))
• uvažované jímatelné množství vody (vždy ovlivní průměr výstroje - rour a hloubku studny)
• způsob odběru vody (čerpadlo horizontální nebo ponorné)
• fyzikální a mechanické vlastnosti zvodnělého horninového prostředí (hlavně zrnitost a ulehlost, které podmiňují množství vody a ovlivní výstroj studny)
• fyzikální a biologické vlastnosti podzemních vod v daném místě (na nich je závislé mechanické stárnutí výstroje studny)

Průměrná hloubka vrtaných studní činí 30 až 40 metrů. Přitom vrtané studny hluboké do 15 metrů mají veškeré kvalitativní nevýhody studní kopaných. Lze tedy říci, že je taková investice zbytečná. Chceme-li od odborné firmy kvalitní vrtanou studnu, nesmíme zapomenout, že je tato stavba považována za takovou, jejíž provedení musí schválit stavební a vodoprávní úřad. Neobejdeme se tedy bez projektu a příslušných povolení. A svépomocí už dnes studnu skutečně nevybudujeme, ani tu kopanou. Penalizace za provedení neohlášené studny jsou velmi vysoké.

Dodavatel by nám navíc měl písemně potvrdit průměr vrtání, který musí být nejméně 150 mm a doporučují se rozměry 205 až 254 mm. Zároveň se doporučuje použít výstroj z PVC nebo PE a pokud chceme uskutečnit větší investici (investovat více peněz), je vhodná antikorozní ocel. Optimální průměr výstroje je 160 mm a minimálně pak 125 mm a prostor mezi stěnami vrtu a výstrojí by měl být vyplněn štěrkopísčitým filtrem (vodárenským pískem). Vznikne nám tak přirozený filtr mezi horninovým prostředím a čerpadlem. Vrchní část vrtu nakonec musí být odtěsněna proti průsaku srážkové vody jílovým či cementovým těsněním a odtěsněné by měly být i ty vody, které zastihneme mělce pod terénem (do 10 až 15 metrů). A nezapomeňte, že na veškeré použité materiály výstroje vaší nové studny vám musí dodavatel předložit příslušné hygienické atesty.

I přes komplikovanost procesu a nezbytné úřední kroky včetně kolaudace a zanesení studny do katastru nemovitostí nakonec nejenže ušetříte na čerpané vodě, ale zároveň zhodnotíte svůj majetek (zvýšíte tržní cenu svého pozemku).

Kopané studny

Zakládáme-li kopanou studnu, musí to být především v soudržných zeminách, nebo alespoň částečně nesoudržných či rozpukaných skalních horninách. Kopané studny provádíme do hloubek ne větších jak 15 metrů a počítat musíme s tím, že bude tato investice poměrně nákladná a kvalita takto získané vody přitom nemusí splnit naše očekávání. Proto je dnes mnohem vhodnějším řešením zvolit studnu vrtanou.

Kopané studny jsou většinou zahloubené nehluboko pod úrovní hladiny podzemní vody. Voda tedy to této studny přitéká dnem, nikoli perforací výstroje jako u studny vrtané. Kopané studny běžně provádíme za užití betonových skruží v průměrech od 0,5 do 3 metrů a pro potřeby zásobování domácnosti vodou se běžně používají průměry skruží 1 až 1,5 metru.

Je však realitou, že kopané studny se už dnes nedoporučují. Povrchové vody jsou na našem území natolik zasažené nečistotami, že musíme jímanou vodu nákladně upravovat, abychom ji mohli použít k pití. Jen málokdy přitom kopaná studna dosáhne dostatečné hloubky, aby mohla jímat kvalitní podzemní vodu. Malý sloupec vody v kopané studni přitom často způsobuje její vyschnutí. Pokud se však pro kopanou studnu rozhodnete třeba i jen proto, abyste získali dostatečný zdroj vody užitkové, musíte po úřední stránce postupovat stejně jako u studny vrtané. Opět jde o vodní stavbu, kterou nelze jen ohlásit a provádět svépomocí.

při realizaci kopané studny jde o hloubení jam (šachtic) a bude-li tedy taková studna hlubší jak 3 metry (a to jsou téměř všechny), půjde podle zákona o činnost prováděnou hornickým způsobem. Čili osoba, která bude takovou práci provádět, musí mít osvědčení Báňského úřadu k činnostem takto prováděným.

Kvalita vody

Budujeme-li studnu, určitě všichni očekáváme kvalitní vodu. Nemusí tomu tak ale být a navíc kvalitu vody v hloubce pod naším pozemkem v podstatě nemůžeme ovlivnit a pokud, pak jedině negativně (hnojiště, kompost, ropné produkty, …). Vodu rozdělujeme podle kvality do tří skupin. V první skupině jsou podzemní vody, které nevyžadují žádnou úpravu (kromě desinfekce či mechanického odkyselení).

Vody v druhé kategorii vyžadují poměrně složitější úpravu. Patří sem vody velmi měkké a vody, které obsahují železo nad 0,3 mg/l a mangan nad 0,1 mg/l, či vody s obsahem amonných a dusitanových iontů a vody tvrdé (od 3,57 do 8,92 mmol/l).

Do třetí kategorie pak patří vody, které jsou méně vhodné nebo dokonce nevhodné pro zásobování. Čili vody s celkovou tvrdostí větší jak 8,92 mmol/l, obsahem železa vyšším jak 30 mg/l, manganu vyšším jak 10 mg/l a dusičnanů vyšším jak 50 mg/l. Ovšem i vody s vyšším obsahem dalších nežádoucích látek (ropných produktů, těžkých kovů, tenzidů a dalších složek, které z vody nemůžeme její úpravou odstranit).

Voda, spotřeba a ekonomika

Budujeme-li studnu, chceme také určitě vědět, zda se nám skutečně vyplatí - zda pokryje naši roční potřebu vody. Musíme tedy ještě před zadáním projektu studny zvážit, kolik vody vlastně budeme potřebovat a k čemu. Na základě takové jednoduché rozvahy můžeme orientačně zjisti potřebnou vydatnost studny a rozhodovat se dál.

Rozlišujeme zde druhy potřeby vody, základní je potřeba bytového fondu (vždy počítaná na jednoho obyvatele), dále potřeba zahrady (osetých a osázených rostlin okrasných i užitkových a dřevin) a hospodářských či domácích zvířat, ale třeba i potřeba rekreační chaty. V podrobných rozvahách se dokonce zakalkulovává i potřeba vody vašeho psa nebo kočky.

Konkrétní případ výpočtu potřeby vody

Rodinný dům se třemi trvale žijícími obyvateli, WC, koupelnou a průtokovým plynovým ohřívačem vody, zahradou o rozloze 500 m² s ovocnými stromy, dvěma osobními automobily a dvěma psy. 3 osoby spotřebují za rok 138 m³ vody, zahrada 20 m³, 2 psi 1 m³ a dva automobily 4 m³ vody (nepreferujeme-li služby myčky automobilů). Celková roční spotřeba vody v našem domě a na našem pozemku je tedy 163 m³ za každý rok. Potřebná vydatnost studny se pak spočítá vydělením celkového součtu počtem dní v roce (365). Vyjde nám číslo 0,447 m³ vody na každý den. Vydatnost vody se ale přepočítává na vteřinu, proto denní spotřebu vydělíme počtem vteřin za den (86.400) a výsledek vynásobíme tisícem (1.000). Tak získáme potřebnou vydatnost studny v litrech za sekundu. V konkrétním případě výsledek činí 0,005 l/s.

Ovšem i přesto, že vybudujete vrtanou studnu s kvalitní vodou a dostatečnou vydatností, vždy se doporučuje být zároveň připojen i k vodovodnímu řádu. I když bude váš placený odběr vody minimální.

Zajímají-li vás přibližné ceny za zhotovení studny, kliněte ZDE.
Chcete-li si sami vytvořit přibližnou kalkulaci studny, kliněte ZDE.