Znáte výhody a vlastnosti palivového dřeva? Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek Ještě jste nevyřešili dilema čím topit ve vašem kotli, nebo se k nákupu kotle teprve chystáte? Pokud vyznáváte ,,čisté“ topení bude, pro vás vhodnou volbou dřevo. Co se týká ekologie můžete mít čisté svědomí. Když dřevo spálíte, vyprodukuje se jen tolik oxidu uhličitého, jako kdybyste stejné množství dřeva nechali prostě zetlít. Je to proto, že hlavními složkami dřeva jsou celulóza (40 až 50%), lignin (20 až 30%) a hemicelulóza (20 až 30%).

Při spalování dřeva stejně jako u jiných paliv vznikají plyny. Jsou zdrojem energie, ale zastaralé kotle ji nedokáží optimálně využít. Je to poznat i podle tmavého kouře. Navíc plyny vznikají ve větším množství pouze za vydatného přístupu sekundárního vzduchu při roztápění. Moderní dřevoplynové neboli zplynovací kotle mají diametrálně odlišné vlastnosti. Užitečný dřevoplyn se v nich vytváří snadněji a také se lépe zužitkuje.

Speciální zplynovací kotle (nazývané také pyrolytické) mají vysokou účinnost spalování. Některé jsou konstruovány pro kusové dřevo a brikety, jiné jsou určeny pro kombinované spalování uhlí a dřeva. Jejich cena bývá vyšší než u běžných kotlů, tato investice se však vyplatí. Účinnost je kolem 75 % i více. Záleží na dodržení správného postupu při topení a kvalitě otopu. U dřeva hlavně na vlhkosti, mělo by být staré minimálně 2 roky od pokácení a nařezání. Produkcí emisí dosahují tyto kotle běžně 2. třídy, v některých případech lepší 3. třídy.

Co zohlednit při výběru dodavatele dřeva?

Ať už máte starý či nový kotel, bude odvádět optimální výkon jen bude-li dřevo kvalitní a dostatečně proschlé. Od svého dodavatele žádejte především informaci o množství vlhkosti obsažené ve dřevě. Pak budete mít jistotu, že cena kterou platíte odpovídá užitné hodnotě zboží. Výrobci kotlů, krbů a kamen doporučují, aby vlhkost dřeva na topení nepřesáhla 20%. Laicky se můžete orientovat také podle toho, že suché dřevo má jiný zvuk než vlhké při klepnutí dvěma polínky o sebe. Také jsou na něm časté praskliny.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Výhřevnost palivového dřeva je 7,5 až 15,5 MJ na 1 kg. Vyšší je u tvrdého dřeva, které je tudíž o něco dražší. Získává se výhradně z listnatých stromů (dub, buk, habr, bříza). Měkčí palivové dřevo poskytují především jehličnaté stromy (smrk, borovice, modřín). K rozdělení na stavební a palivové dochází hned po vytěžení. Odběratelům může být dodáno tříděné nebo ve směsi z různých listnáčů či různých jehličnanů. Je-li dřevo již naštípané, cena je samozřejmě vyšší. Délka polínek bývá nejčastěji 33 cm.

Cena dřeva se často uvádí za 1 paletu, která je i měrnou jednotkou. Na ní je palivo narovnané do prostoru 100 x 120 cm a do výšky 130 cm. Další používanou měrnou jednotkou je prostorový metr sypaný (PRMS). Dřevo naštípané na polena o hraně 8 až 22 cm se volně nasype do krychle o straně 1 m.

Některé pily skladují kmeny nařezané ne metrové kusy. Ty pak řežou na špalky dlouhé podle objednávky konkrétního zákazníka. Jako doplňkový sortiment firmy obchodující se dřevem obvykle nabízejí třísky na podpal, piliny nebo dřevní odštěpky. Třísky používejte vždy jen na roztápění. Přikládat je při běžném topení by bylo velmi neekonomické stejně jako topit přesušeným dřevem. Z tohoto důvodu se také nedoporučuje skladovat palivo v teple - například přímo vedle kotle či krbu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)