Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Uspořte se Zelenou úsporám na vytápění

Datum vydání: 25.09.2009 | autor:
Nejvíc energií spotřebuje zdroj tepelné energie pro vytápění domu (hned na druhém místě je pak ohřev teplé vody). Dříve byly u nás nejčastějšími palivy uhlí (hnědé, černé), koks a svítiplyn. Dnes se situace razantně změnila a v pořadí paliv je na prvním místě zemní plyn, po něm kusové dřevo, solární energie a energie země, vzduchu a vody (tepelná čerpadla). Domácnosti zcela upouštějí od vytápění elektřinou a kromě tradičního kusového dřeva jsou protlačované peletky a třeba lisované brikety z dřevní hmoty, respektive topení jakoukoli biomasou. Přesto však ještě mnoho lidí stále topí i uhlím (černým a hnědým), případně kapalnými palivy (třeba naftou) a setkáme se i s vytápěním elektřinou.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), lokální zdroj tepla
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), lokální zdroj tepla
Každému palivu pak vždy odpovídá právě zdroj tepla – kotel (na tuhá paliva, plynový, dřevozplynující, na peletky, …), tepelné čerpadlo či solární panely pro ohřev vody a přitápění. V případě solárních panelů a tepelných čerpadel však nehovoříme o kotlích, jelikož v kotli je spalováno určité palivo (uhlí, dřevo, peletky, plyn, …), zatímco zde využíváme alternativní zdroje energie. Proto je vhodnější odborný výraz ZDROJ TEPLA.

Problematika vytápění domu

Vytápění domu můžeme rozdělit na lokální (kamna, krbová kamna, kachlová kamna, krby, infrazářiče, …), ústřední (zdrojem pro ústřední vytápění může být jakýkoli kotel, tepelné čerpadlo či solární panely pro přitápění) a dálkové (běžné městské parovody).

Absolutně nejjednodušší je vytápění lokální. Zdroj tepla (například kamna na dřevo) je umístěn ve vytápěné místnosti a zároveň je i topným tělesem. Pro lokální vytápění si vystačíme se zdrojem (kamna, infrazářič, ale i topné elektrické rohože, plynové přímotopy - WAV), komínem či přívodem elektrického proudu nebo plynu a palivem (dřevo, lisované dřevěné brikety, elektřina, plyn). Do lokálního vytápění ale můžeme zařadit i konvektory, halogenové zářiče, naftová kamna, pece a další. Lokální vytápění však program Zelená úsporám nepodporuje.

Pro rodinné domy je nejčastější vytápění ústřední, kdy topnou vodu rozvádíme i v těch místnostech, kde jsme třeba instalovali kachlová kamna. Jeden a více zdrojů tepla nám pak vytápí celý dům a teplo je po celém domě rozváděné. Mezi ústřední vytápění řadíme i teplovodní vytápění podlahové (narozdíl od podlahového vytápění elektrického).
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kotelna
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kotelna
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřevo - nejlevnější topivo
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřevo - nejlevnější topivo
Zdrojů (paliv) a médií pro ústřední vytápění je mnoho. Svůj dům můžeme vytápět uhlím (je ale na ústupu a není podporováno, vláda naopak uvažuje o sankcích), elektřinou (není podporována), plynem (je podporován, pokud plynem nahradíme vytápění tuhými palivy, nebo vyměníme nevyhovující plynové zařízení za nové - úsporné), palivy kapalnými (třeba nafta, opět však není podporováno) a palivy ekologickými (dřevo, peletky, dřevěné brikety – obecně biomasa v jakékoli podobě) a tedy obnovitelnými zdroji, které jsou pro program Zelená úsporám jednou z priorit. Špičku ledovce a vrchol alternativních zdrojů tepla však dnes představují tepelná čerpadla (čerpají energii ze země, vody či vzduchu) a solární systémy pro ohřev vody a přitápění (energie Slunce).

A pokud dům vytápíme, neobejdeme se bez otopných těles. Konvekční otopná tělesa přitom umisťujeme na nejvíce ochlazovanou plochu (nejčastěji pod okenní otvor). Do místnosti přichází proud studeného vzduchu, který sráží vzduch teplý a kompenzuje tak vliv chladného sálání skleněné výplně oken.

Hojně se však užívají i sálavé otopné plochy (podlahové, stěnové a stropní), které předávají teplo sáláním (stejně jako třeba kachlová kamna), nikoli tradiční konvekcí. Mezi sálavé otopné plochy patří i podlahové vytápění, jinak sem běžně řadíme sálavé panely a tmavé a světlé zářiče.

Kromě konvekčního vytápění a sálavých ploch ještě využíváme vytápění teplovzdušné, kdy je od zdroje tepla rozváděn ohřátý vzduch. Není však vhodné pro trvale obývané prostory, rozvádí nám po bytě i pachy, prach a jiné alergeny a roztoče. Navíc toto vytápění zásadně vysušuje vzduch.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), bukové dřevo
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), bukové dřevo
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), venkovní jednotka čerpadla vzduch-voda
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), venkovní jednotka čerpadla vzduch-voda
Zelená úsporám a využití obnovitelných zdrojů energie

Pro vytápění podporuje program Zelená úsporám výměnu stávajících neekologických zdrojů vytápění (na uhlí, kapalná fosilní paliva či elektřinu) za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu a tepelná čerpadla vybraných technologií. Stejně tak instalaci solárních kolektorů k ohřevu teplé vody a případně i přitápění v rodinných a bytových domech. Zelená úsporám podporuje instalaci ekologických zdrojů vytápění a solárních kolektorů k ohřevu teplé vody a přitápění v novostavbách.

Podmínkou je dosažení předepsané účinnosti zdroje tepla a jeho emisních parametrů. Nejvyšší částkou (95.000,- Kč) je podporována instalace kotlů na biomasu (včetně peletek) se samočinnou dodávkou paliva, nižší částkou pak instalace kotlů na biomasu s ruční dodávkou paliva a s akumulační nádrží (80.000,- Kč) a instalace kotlů na biomasu s ruční dodávkou paliva bez akumulační nádrže (50.000,- Kč). Stejnými částkami je podporována instalace těchto zařízení v novostavbách.

Abychom získali dotaci na tepelné čerpadlo (výměnu za neekologický zdroj vytápění i instalaci tepelného čerpadla v novostavbě), musíme dosáhnout předepsaný topný faktor. Podporované technologie tepelných čerpadel jsou země-voda, vzduch-voda a voda-voda. Tepelná čerpadla technologie vzduch-voda jsou vzhledem k nižším investičním nákladům a nižšímu energetickému efektu podporována nižší částkou (50.000,- Kč na rodinný dům a 15.000,- Kč na bytovou jednotku domu bytového) než technologie země-voda a voda-voda (75.000,- Kč na rodinný dům a 20.000,- Kč na bytovou jednotku domu bytového).

Program Zelená úsporám podporuje také instalaci solárních kolektorů, které slouží buď jen k ohřevu teplé vody, nebo k ohřevu teplé vody a přitápění. Právě podpora solárních kolektorů pro ohřev teplé vody i přitápění je přitom vyšší, získáme 80.000,- Kč pro rodinný dům a 35.000,-Kč pro každou bytovou jednotku domu bytového. Musíme ale splnit podmínku ročního solárního zisku z jedné instalace 1.500 kWh a ročního solárního zisku alespoň 350 kWh/m2 absorbční plochy.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pohled do kotle na dřevo
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), pohled do kotle na dřevo
Zplynující kotle na dřevo

Dřevo je v podstatě stále nejlevnějším topivem, navíc patří mezi snadno obnovitelné a tedy ekologické zdroje. Proto dostaneme dotaci na kotel, který dřevo spaluje. Při kvalitním spalování kvalitního dřeva v kvalitním zplynujícím kotli nás roční náklady nevyjdou na víc jak 14.000,- Kč. V konkrétním rodinném domku zaplatíme za topné dřevo méně než polovinu částky, kterou bychom dali za nákup zemního plynu. A srovnáme-li dřevo s propanem (resp. propan-butanem), olejem nebo elektřinou, bude úspora ještě větší.

Účinné zplynovací kotle jsou však dražší, než kotle na plyn, potřebujeme dostatek prostoru na skladování suchého dřeva, případně jeho dosušení a bez značné fyzické námahy si nezatopíme (musíme dřevo přemisťovat a zpracovat). Všechny nevýhody zplynovacího kotle na dřevo však vykompenzuje dobrý pocit z ekologického vytápění, pohyb, který vlastně často potřebujeme a právě dotace na výměnu starého kotle za moderní ekologický.

Kotle na dřevo mají obecně vysokou účinnost a vybrat si můžeme mezi klasickými kotli s ručním ovládáním a přímým spalováním dřeva a moderními kotli zplynovacími. Zplynovací kotel umí využít energii ze dřeva až z 90 procent a snižuje tedy i spotřebu paliva. Vytvoří méně tuhých nespálených částic popela a má i nižší nároky na čištění a údržbu vůbec.

Za moderní zplynující kotel na dřevo zaplatíme od 30.000 do 50.000,- Kč.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kousek romantiky za dvířky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), kousek romantiky za dvířky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), peletky
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), peletky
Automatické kotle na biomasu

Automatické kotle na biomasu nejsou zrovna nejlevnější, vyjdou nás až na 80.000,- Kč i více. Přitom nesmíme zapomenout, že je nutné nechat kotel instalovat a zprovoznit autorizovanou firmou. Ještě než pořídíme kotel na biomasu, je velmi praktické získat informace, zda v našem okolí existuje dodavatel, u kterého bychom mohli získat palivo za rozumnou cenu a přitom v dobré kvalitě. Jde-li však o kotel na peletky, není problém nechat si naráz dovézt větší množství (a to odkudkoli) peletek nabalených do pytlů. Setkáme se i s tím, že peletky už začaly distribuovat i uhelné sklady. Peletky nás přitom vyjdou o něco dráž, než dřevo, cenu nám však vyváží minimální pracnost a automatický zásobník, který ji ještě víc eleiminuje na minimum.

I přes vysokou cenu kotle se nám ale tato investice vrátí. Využít můžeme právě dotaci z programu Zelená úsporám, navíc můžeme žít s příjemným pocitem, že jsme napomohli zlepšení ovzduší ve svém bydlišti. Jak je patrné u kotlů na peletky, je každý kotel na biomasu specializován na její určitý druh. Budeme-li v takovém kotli topit něčím jiným, můžeme jej dokonce vážně poškodit. Topíme-li však správným a kvalitním palivem a využijeme-li elektronické regulace i automatického podávání paliva ze zásobníku šnekovým podavačem, dosáhneme maximální účinnosti kotle i ideálního prostředí v interiéru našeho domu či bytu v domě bytovém.
Zdroj: AGROMECHANIKA, kotel na peletky AM 42 Licotherm
Zdroj: AGROMECHANIKA, kotel na peletky AM 42 Licotherm
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, plynový kotel
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, plynový kotel
Kotle na zemní plyn

Topíme-li zemním plynem, zaplatíme v průměru kolem 30.000,- Kč ročně za palivo. Oproti kotlům na biomasu však ušetříme na pořízení zdroje tepla (kotle) a vytápění našeho domu bude zcela bezplatné. Máte-li ale doma starší plynový kotel, pozor, zamyslete se nad jeho výměnou za moderní a mnohem úspornější, s nižší spotřebou plynu. Zamyslete se také nad stavem celé otopné soustavy. Staré litinové radiátory a ocelové trubky velkých průměrů jsou pro vytápění plynem určitě nevhodné, přitom můžete získat na renovaci stávající otopné soustavy včetně výměny kotle dotaci například z programu Zelená úsporám.

Čím starší plynový kotel budete používat a čím větší objem vody pobere vaše otopná soustava (o špatné izolaci trubek v místech, kde je únik tepla nežádoucí nemluvě), o to víc zaplatíte za plyn, respektive o to větší množství zemního plynu spotřebujete.

Moderní plynové spotřebiče nám díky vyvinutějším technologiím umožní účinnější spalování zemního plynu, ale i účinnější distribuci tepla. Při zachování výkonu kotle tak snížíme spotřebu plynu. Záleží jen na typu spotřebiče, který nahrazujeme a na typu toho nového. Ročně pak můžeme uspořit až 15%.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), schéma tepelného čerpadla
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), schéma tepelného čerpadla
Tepelná čerpadla

Chceme-li svůj dům vytápět, případně i ohřívat teplou vodu nejsofistikovanějším způsobem, můžeme vsadit na tepelná čerpadla. Princip tepelných čerpadel je postaven na Carnotově cyklu (na stejném principu fungují i chladničky a další chladící zařízení). Hnacím prvkem tepelného čerpadla je kompresor, který je poháněn elektromotorem. Zařízení odvádí přes kolektor nebo také výparník teplo z okolního prostředí (země, vody, vzduchu) a pomocí elektrické energie ho přes výparník předává do topné části kondenzátoru. Odtud je teplo předávané stavbě (například podlahovému vytápění). Poté dochází k ochlazení kapaliny, která se v podobě plynu vrací přes expanzní trysku zpět do výparníku.

Tepelná čerpadla dělíme podle toho, zda odebírají teplo z vody, země nebo vzduchu (systémy země-voda, voda-voda, vzduch-voda). Zdrojem energie je pro tepelná čerpadla země-voda právě zem, konstrukčně jsou však podobná čerpadlům voda-voda. Ze země se potřebná energie odebírá kolektorem, který může být horizontální (ukládá se do rýh v nezámrzné hloubce), nebo vertikální (ukládá se do vrtů). Pro horizontální tepelné čerpadlo je podstatná i velikost pozemku a počítat můžeme s náklady od 300.000,- Kč za pořízení zařízení. U vertikálního čerpadla země-země pak musíme počítat s ještě vyššími náklady. Výhodou čerpadel země-země je stabilní topný výkon, který není závislý na okolní teplotě. To však vyvažují právě nevýhody vyšší pořizovací ceny a rozsáhlejších zemních prací na pozemku.

Tepelná čerpadla voda-voda využívají jako primární zdroj právě spodní vodu z kopané nebo vrtané studny. Abychom zajistili správnou funkci takového čerpadla, neobejdeme se bez hydrogeologické čerpací zkoušky. Ta by nám měla prokázat, zda je vydatnost studny dostačující. Investiční náklady do takového čerpadla se pohybují od 200.000,- Kč. Jeho výhodou je vysoký topný faktor a nízké investiční náklady, čili krátká doba návratnosti. Nemáme-li však dostupný silný zdroj spodní vody a nebo žijeme v lokalitě, kde je čerpání spodní vody zakázáno, musíme se s touto možností vytápění rozloučit.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), venkovní jednotka čerpadla vzduch-voda
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), venkovní jednotka čerpadla vzduch-voda
Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou nejužívanější. Tato čerpadla jsou dělena na vnější a vnitřní jednotku (takzvané split jednotky). Vnitřní jednotka je umístěna v objektu, například v provozní místnosti a je s vnější jednotkou propojena v jeden okruh. Moderní tepelná čerpadla vzduch-voda přitom pracují spolehlivě už při velmi nízkých venkovních teplotách (-20oC). Vnější jednotka však musí být umístěna na volném prostranství. Zajistíme tak neustálý přívod vzduchu a optimální je její umístění na nejteplejším jižně orientovaném místě. Investiční náklady do tohoto tepelného čerpadla se pohybují od 150.000,- Kč.

Už z dolní hranice ceny nám vyplývá, že její poměr, výkon čerpadla a možnost instalace téměř kdekoli, jsou velmi výhodné. Pro nižší účinnost oproti systémům země-voda a voda-voda je však toto čerpadlo dotováno v programu Zelená úsporám nižší částkou. Jedním z důvodů je ale i nižší cena celého zařízení. Nevýhodou tohoto čerpadla je i větší hlučnost venkovní jednotky a fakt, že ve dnech s extrémně nízkými teplotami se snižuje účinnost zařízení.

Nezapomeňte ani na kvalitní regulaci zařízení, která se nám sice promítne do ceny, ale do jisté míry nám určí, nakolik bude tepelné čerpadlo pracovat úsporně. Špičková regulace v sobě zahrnuje algoritmy, které se nesoustředí na nastavenou teplotu, ale na udržení nastavené tepelné pohody při co nejnižších nákladech. Taková regulace pracuje o cca 10 až 20% úsporněji než klasická.

Srovnání průměrných ročních nákladů na průměrnou bytovou jednotku za vytápění podle zdrojů energie (Zdroj: www.hobby.cz, aktuální k 13. září 2009)
  • Dřevo 13.881,- Kč
  • Štěpka 16.000,- Kč
  • Hnědé uhlí 20.202,- Kč
  • Tepelné čerpadlo 21.048,- Kč
  • Dřevěné pelety 21.876,- Kč
  • Dřevěné brikety 24.381,- Kč
  • Černé uhlí 25.187,- Kč
  • Centrální zásobování 32.653,- Kč
  • Zemní plyn 33.318,- Kč
  • Koks 35.191,- Kč
  • Lehký topný olej 39.593,- Kč
  • Elektřina 47.115,- Kč
  • Přímotopy 57.486,- Kč
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
ZELENÁ ÚSPORÁM

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: http://www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: http://www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Uspořte se Zelenou úsporám na vytápění"

Buďte první a napište komentář k  "Uspořte se Zelenou úsporám na vytápění"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE