Sdílet
 
Energetika, energetické štítky

Topit biomasou je ekonomické i ekologické

Zvolte si své ideální palivo

Datum vydání: 08.10.2009 | autor:
Vyberte si nejvhodnější palivo právě pro vás a požádejte o dotaci na vytápění obnovitelnými zdroji energie, ať už v novostavbě či při změně způsobu vytápění ve stavbě již zkolaudované. Při výběru paliva a jemu odpovídajícímu zdroji tepla (kotli) je ale nutné znát dostupnost konkrétní suroviny v dané lokalitě. Například vytápění biomasou je nejen šetrné k životnímu prostředí, ale je výhodné i ekonomicky. Obsluha kotlů na biomasu přitom může být obdobně jednoduchá jako u kotlů na plyn. Důležitá je ale právě dostupnost konkrétního paliva a měli bychom též vědět, že kotle na biomasu jsou úzce specializované a třeba v kotli na peletky skutečně nemůžeme vytápět ničím jiným než právě peletkami, nanejvýš pak v některých i dřevem.
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, biomasa ve svém přirozeném prostředí
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, biomasa ve svém přirozeném prostředí
Vytápění a program Zelená úsporám

Chcete-li žádat o dotaci na vytápění obnovitelnými zdroji energii, můžete podat žádost na všech pobočkách Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP), nově i ve vybraných bankovních ústavech.

Rozhodnout se ale nejprve musíte pro zdroj tepla (typ kotle), respektive s ním související palivo (například kotle na biomasu spadají do kategorie C - Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody).

K žádosti o dotaci je ale nutné přiložit dokumentaci, jejíž rozsah je srovnatelný s dokumentací přikládanou k žádosti o stavební povolení. Tuto dokumentaci musí vyhotovit autorizovaný inženýr z oboru technických zařízení budov a konkrétní zdroj tepla (kotel), na který o dotaci žádáme, musí být v každém případě uveden v Seznamu výrobků a technologií (SVT) dotačního programu Zelená úsporám. Stejně tak musí být montážní (realizační) firma uvedena v Seznamu odborných dodavatelů (SOD).

Co je biomasa?

Biomasu tvoří dle její definice zbytky rostlinných nebo živočišných těl. Biomasou mohou být dřevní piliny, kůra stromů, seno či sláma, nebo těla mrtvých zvířat. Hovoříme-li však o biomase jako topivu, jde u nás zásadně o biomasu rostlinného původu, především dřevní hmotu.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), průřez polenem
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), průřez polenem
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřevěná briketa
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dřevěná briketa
Konkrétně běžná polena, peletky (granule lisované z dřevní hmoty), dřevěné brikety, štěpku (dřevo rozmělněné na částečky o velikosti 2,5 až 5 cm), piliny, hobliny, brusný prach a další paliva rostlinného původu (například obiloviny). Do podoby peletek se lisují i některé usušené rostliny, u nás je však tento sortiment dosud málo dostupný. Nejběžnější jsou pelety dřevní a dokonce i u nás prodávané kotle jsou zatím odzkoušené právě na spalování peletek dřevních (z dřevní hmoty).

Biomasa má zanedbatelnou koncentraci SO2 ve spalinách a neutrální bilanci CO2. Pro nárůst 1 tuny dřevní hmoty je spotřeba CO2 shodná s jeho produkcí při spálení stejného množství dřeva. Biomasu rozdělujeme na suchou (například dřevo) a mokrou (například kejda). V praxi pak pro biomasu využíváme dva základní procesy - spalování a zplyňování (PROCESY SUCHÉ) a MOKRÉ PROCESY (fermentaci - produkci etanolu a anaerobní vyhnívání - produkci bioplynu).

U biomasy též musíme vycházet z možností přírodních zdrojů na našem území, čili jaké množství konkrétní biomasy můžeme využít k vytápění. Za rok jsme schopni vyprodukovat 2,6 milionu tun dřeva a kůry (odpady z lesní těžby a dřevozpracujícího průmyslu), 1,6 milionu tun slámy obilovin (25% z celku) a 1 milion tun slámy olejnin (100% z celku), 800.000 tun trávy a rákosu (20% z trvalých porostů), 600.000 tun dřevního šrotu, obalovin a spalitelného komunálního odpadu a nakonec 4 miliony tun polního dřeva a energetického obilí (pěstovaných na půdě vyčleněné z výroby potravin).
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), obilné pole
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), obilné pole
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krátké světlé pelety
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), krátké světlé pelety
Stručně o peletkách

Pelety se prodávají buď v sypané podobě (přiveze nám je cisterna a naskladní), nebo v pytlích (pytlované). Jedinou nevýhodou peletek je potřeba uskladnění, čili potřebujeme dostatečně velký a suchý prostor, kam peletky uložíme. Kdo je však zvyklý na vytápění dřevem a prostor na toto palivo měl dostatečný, určitě si poradí i s uskladněním peletek.

Určitě pak není možné vytápět v kotli na peletky třeba jinou biomasou či uhlím. V některých kotlích je možné kombinovat peletky se dřevem, to je ale vše. Maximální účinnosti při vytápění dosáhneme pouze tak, že budeme vytápět palivem, pro které je kotel konstruovaný. Dosáhneme tak maxiálního výkonu a získáme ze spalované hmoty maximum energie. Při výběru peletek bychom též měli vědět, že nejlepší vlastnosti mají pelety dřevní bílé neboli čisté pelety s výhřevností 17,5 až 19,5 MJ/kg. Tyto pelety jsou slisované pouze z dřevěných pilin bez jiných příměsí, třeba kůry stromů. Největší průměrnou účinnost spalování (90%) a nejnižší pořizovací cenu však mají pelety rostlinné, u nás zatím bohužel málo dostupné, lze však očekávat jejich brzký nástup.

Výběr dostupného paliva

Rozhodování o nákupu kotle na biomasu zahajte průzkumem ve své lokalitě. Je nutné zjistit, kdo a za jakých podmínek (cena včetně dopravy) nám biopalivo dodá. Dodavatel nás bude zajímat u polen, štěpky, pelet a jiných druhů biomasy. Obzvlášť dostupné už začínají být právě peletky. Jejich prodejem se začaly zabývat i mnohé uhelné sklady a lze předpokládat, že díky programu Zelená úsporám se jejich distribuční síť ještě víc rozšíří.

Pokud se rozhodneme pro dřevo, je opět nutné vědět, na jaké palivo je odzkoušen konkrétní kotel. Je-li určen pro suchá polena, nesmíme v něm topit čerstvě nařezaným palivem s velkým obsahem vody. Odpařování vody sníží účinnost vytápění a kotel se navíc může vážně poškodit.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dlouhé tmavé pelety s příměsí kůry
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), dlouhé tmavé pelety s příměsí kůry
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tvrdé bukové dřevo
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tvrdé bukové dřevo
Vytápění dřevem

Vytápění dřevem vychází oproti jiným palivům nejlevněji. V některých lokalitách je dokonce možné po dohodě s vlastníkem či správcem lesa získat topné dřevo svépomocnou těžbou, což je zřejmě zcela nejlevnější varianta vytápění, ovšem pracná. Kdo ale potřebuje či miluje pohyb a takovou možnost má, určitě neprohloupí. 1 m3 tak pořídíme i pod 300,- Kč. Pokud pak dřevo nakupujeme od dodavatele již zpracované, zaplatíme až 800,- až 1.200,- Kč za 1 m3 paliva.

I v případě, že dřevo kupujeme, nás však roční náklady na vytápění průměrného rodinného domu dřevem nevyjdou na víc jak 14.000,-Kč. Nákup zemního plynu vychází ve srovnání na dvojnásobek a ještě mnohem dražší je propan-butan či elektřina. Při vytápění dřevem ale zaplatíme za kvalitní zplynovací kotel víc jak za kotel plynový. Srovnáme-li náklady na pořízení dřeva s dřevní štěpkou, dřevními lisovanými briketami a peletkami, vychází též nejlevněji. Za roční potřebu dřevěných briket zaplatíme cca 24.000,- Kč, za dřevěné pelety cca 22.000,- Kč a za dřevní štěpku cca 16.000,- Kč. Levněji vychází v porovnání se dřevem pouze peletky roslinné, které však u nás zatím nejsou běžně dostupné.

Stejně jako u peletek pak potřebujeme dostatek skladovacího prostoru pro skladování suchého paliva. Pracné je i zpracování dřeva. Běžně jej pořídíme v podobě polen, která je třeba naštípat na poloviny či čtvrtiny a nechat proschnout (výhodou je pořízení polen již naštípaných, ta jsou však dražší). Poté je třeba dřevo nařezat, aby se nám do kotle jednotlivé kusy vůbec vešly. K dispozici bychom přitom měli mít stále cca 40 m3 tohoto paliva včetně rezervy pro schnutí. Samotná průměrná roční spotřeba činí 18 m3 (kubíků) dřeva = 30 m3 skladovaných polen včetně mezer mezi nimi.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), březové dřevo - důkladně vysušené je pro vytápění ideální
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), březové dřevo - důkladně vysušené je pro vytápění ideální
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, uhlí na skládce v uhelném skladu
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, uhlí na skládce v uhelném skladu
Pokud budete vytápět tvrdým dřevem (bukem, dubem, …), spotřebujete ho méně než dřeva měkkého (smrku, borovice, …). To však neznamená, že by mělo větší výhřevnost. Tvrdé dřevo má pouze vyšší měrnou hmotnost. Podstatná je však vlhkost dřeva, vlhké dřevo má menší výhřevnost a jeho spotřeba je tedy vyšší. Navíc můžeme poškodit kotel. Proto se vyplatí nechat vlhčí dřevo dosušit a mít tedy k dispozici vždy větší rezervu topiva. V praxi nemá smysl zásobit se pouze na jednu sezónu, prozíravci se zásobují na dvě, ale i tři sezóny předem.

Vytápění uhlím

Uhlí je stále oblíbené palivo, na ústup se však nejprve dostalo díky rozsáhlé plynofikaci, po které však následovalo prudké zdražení zemního plynu (ale i propan-butanu) a některé domácnosti se k uhlí začaly vracet. Zde se tedy snaží zasáhnout státní správa a vytápění uhlím znevýhodnit. Uhlím se ale přesto vytápí dál, především na venkově a vůbec v místech, kde není například zaveden zemní plyn. Nejčastější jsou však v těchto lokalitách kombinované kotle na uhlí i dřevo. I přesto, že byla na vytápění uhlím uvalena 10% ekologická daň, toto topivo vyjde zhruba na 20.000,- Kč ročně, samozřejmě za předpokladu, že vytápíme v kvalitním kotli. Předpoklad, že by bylo vytápění uhlím v nejbližší době vymýceno, je iluzí, přesto se stát vydává touto cestou a další navýšení ekologické daně se předpokládá od roku 2010 a 2014 a cílem je, aby se vytápění uhlím nevyplácelo.

Jedním z podstatných důvodů je neekologičnost tohoto vytápění a nízká účinnost spalování uhlí ve starých kotlí (65 až 70%). Pokud však pořídíme nejkvalitnější z moderních kotlů na uhlí, dosáhneme účinnosti až 85%. Nejlépe nám vychází vytápění hnědým uhlím (kolem 20.000,- Kč ročně za plalivo), na druhém místě je uhlí černé (kolem 25.000,- Kč ročně) a nejdražší je koks (kolem 35.000,- Kč ročně, což je cena odpovídající teplu z centrálního zásobování – běžných městských spaloven a výměníků tepla, nebo cena za vytápění plynem).
Foto: www.topenisevcik.cz, Kotel na uhlí a palivo (ČESKÉSTAVBY.cz)
Foto: www.topenisevcik.cz, Kotel na uhlí a palivo (ČESKÉSTAVBY.cz)
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, plynový kotel
Foto: ČESKÉSTAVBY.cz, plynový kotel
Vytápění zemním plynem

Zemní plyn je také považován za ekologické palivo. Jeho spalováním se totiž do ovzduší dostává velmi malé množství zplodin. Laciné jsou přitom především kotle na spalování plynu, ovšem za palivo si řádně zaplatíme. U průměrného domu zaplatíme za vytápění plynem kolem 30.000,- Kč ročně. Výhodou vytápění zemním plynem je minimální pracnost, instalace vám provedou odborníci, zaškolí vás do užívání kotle a vy jej pak už jen ovládáte. V případě potíží s kotlem pak opět přivoláte plynařskou firmu. Kdo však chce ušetřit, využije vytápění plynem jen okrajově a bude jej kombinovat s dalším zdrojem tepla a jemu odpovídajícím palivem.

Vytápění elektřinou

Absolutně nejdražší je pak vytápění elektřinou (kolem 45.000,- Kč za rok) a na vrcholu ledovce jsou elektrické přímotopy (kolem 55.000,- Kč za rok). Elektřina přitom není považována za snadno obnovitelný zdroj, musí se draze vyrábět. Něčím jiným je, pokud na svém pozemku či střeše instalujeme malé fotovoltaické elektrárny, kterými cenu za spotřebovanou elektrickou energii snížíme. To však nikdo nedělá kvůli vytápění, nýbrž proto, aby dosáhl celkových co nejnižších energetických nákladů na provoz svého domu. Jen o něco málo levněji, než elektřina nám pak dnes vychází lehké topné oleje.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), vysoké napětí - distribuce elektřiny
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), vysoké napětí - distribuce elektřiny
Foto: www.regulus.cz, tepelné čerpadlo země - voda
Foto: www.regulus.cz, tepelné čerpadlo země - voda
Když je palivem země, voda, vzduch či sluneční energie

Země, voda, sluneční záření či vzduch jsou palivy jen obrazně. Zde je na místě připomenout si definici paliv. Palivo je zaběhlé označení pro chemický prvek, chemickou látku nebo jejich směs, které mají schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci spalování, při které se uvolňuje chemická energie v palivu obsažená.

Ta se přeměňuje především na energii tepelnou. K palivům dokonce řadíme i výbušniny a jejich zvláštní kategorii představují paliva jaderná, která svou energii neuvolňují chemicky.

V případě solárních kolektorů určených k ohřevu vody a tepelných čerpadel (země-voda, voda-voda a vzduch-voda) však o chemickou reakci jde. Tepelnými čerpadly vytápíme ročně v průměru za stejnou cenu jako dřevními peletkami, výrazně vyšší jsou však pořizovací náklady zařízení. Právě na tepelná čerpadla ale můžeme získat vysokou dotaci rovnající se ceně nejkvalitnějších kotlů na peletky či kotlů dřevozplynujících.

Stejně tak můžeme využít dotaci i na ohřev vody v solárních kolektorech, pro vytápění jsou ale solární kolektory určené jen doplňkově, především nám ohřívají užitkovou vodu.

Více informací získáte na www.zelenausporam.czwww.ceskestavby.cz.
Foto: www.regulus.cz, vakuové trubicové kolektory
Foto: www.regulus.cz, vakuové trubicové kolektory
ZELENÁ ÚSPORÁM

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: http://www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

ZELENÁ ÚSPORÁM

Tel: 800 260 500
Web: http://www.zelenausporam.cz
E-mail: dotazy@zelenausporam.cz

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Topit biomasou je ekonomické i ekologické"

Buďte první a napište komentář k  "Topit biomasou je ekonomické i ekologické"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE