Kdy je třeba sáhnout po zahradnických nůžkách a vrátit bujně rostoucímu živému plotu správný tvar? A je to vůbec třeba?
Živé ploty tvarované a netvarované
Volně rostoucí živé ploty mají stejně tak své kouzlo a funkci jako ty tvarované, zaberou však mnohem více místa na šířku a porostou do větší výšky, načež generují delší stín. Záleží prostě na dostatku prostoru, naší představě a stylu, v jakém je zahrada či jakýkoli jiný pozemek a objekt realizován.
Tvarované živé ploty se hodí do městských a zámeckých parků, moderních zahrad, ale i předzahrádek. Stejně tak mohou členit prostory menších zahrad. Na pohled vypadají tvarované živé ploty velice efektně. Jakmile obrostou a zhoustnou, stanou se nezaměnitelnou kulisou pozemku, která je navíc i užitná, pokud poskytuje stínomilnějším druhům rostlin kýžený stín. Stinnou stránkou tvarovaných živých plotů jsou jejich nároky na údržbu. Pro tvarované živé ploty lze využít druhy opadavé i stále zelené, jehličnaté i listnaté. Ne všechny dřeviny se však pro tento účel hodí, respektive mnohé se nehodí vůbec. Značnou nevýhodou stále zelených dřevin je fakt, že v zimě propouštějí málo světla a jsou příliš monotónní, masivní, smutné. Ovšem zajistí soukromí po celý rok a pokud stín naopak vyžadujeme, není proč váhat.
Tvarované keře
Pro tvarované živé ploty lze využít druhy opadavé i stále zelené, jehličnaté i listnaté. Ne všechny dřeviny se však pro tento účel hodí, respektive mnohé se nehodí vůbec. Značnou nevýhodou stále zelených dřevin je fakt, že v zimě propouštějí málo světla a jsou příliš monotónní, masivní, smutné. Ovšem zajistí soukromí po celý rok a pokud stín naopak vyžadujeme, není proč váhat.
Opadavé keře jsou v zimě živější, o to více, pokud vybereme druhy s barevnou kůrou. Na druhou stranu ale budeme mít v zimě mnoho starostí s opadaným listím. Živé ploty zakládáme jedno druhové i více druhové, mnoho druhů dřevin se však nedoporučuje, živý plot by působil až chaoticky.
Ideální výška výsledného volně rostoucího živého plotu je 1,5 až 2 metry. Pokud chceme živý plot opravdu pěkný, vybíráme druhy s nádhernými, barevnými květy, ale i plody. Nezapomínáme též na vůni květů. Volně rostoucí živé ploty jsou nenáročné na údržbu, pouze u opadavých dřevin budeme mít práci s likvidací spadaného listí. Volně rostoucí živé ploty jinak vyžadují jen občasné zmlazení a za velkých veder a sucha zálivku, především však mladé porosty. Porosty s dostatečně vyvinutými kořeny již vydrží i extrémy.
Stupňovitý živý plot ve svahu
Kdy provádět řez živého plotu
První řez provádíme u opadavých keřů hned po výsadbě, pokud vysazujeme dřeviny prostokořenné (u kontejnerových to není třeba). Jejich nadzemní část zkrátíme o třetinu až polovinu. Ve druhém roce od výsadby zkrátíme opadavý živý plot o polovinu, čímž podpoříme bohaté rozvětvení. Během vegetace pak novým letorostům stříháme jen špičky, usnadníme tak růst spodních a bočních větví. Živé ploty se vždy stříhají do kónického tvaru, koruna by měla být o cca 20 cm užší než spodní část keře. Spodek keře má pak dostatek světla a neprosychá.
U stálezelených dřevin listnatých i jehličnatých neprovádíme v prvních dvou letech řez vůbec (s výjimkou bobkovišně, které je třeba zkracovat příliš dlouhé výhony o cca polovinu). Řez je zcela nežádoucí u keřů s přirozeně kulovitým, kuželovitým či jinak pravidelným tvarem. Též neprospívá většině jehličnanů.
V dalších letech se živé ploty řežou zpravidla dvakrát ročně, na jaře a na začátku léta. Někde je však třeba řez častější. Zásadně nesmíme provádět řez v době velkých letních veder, jelikož by letorosty začaly zasychat. Po každém řezu je navíc třeba keře zalít. Veškeré a vždy!
Řez živého plotu
Řez živého plotu
U starých dřevin se řez provádí často jako radikální zásah. Keře prostě ořežeme a necháme znova vyrůst. Bez udržovacího řezu ztrácí časem některé keře květy, hmota je příliš hustá, čímž keře ztratí svůj vzhled a tvar.
Silným zpětným řezem udržíme tvar dřevin a výšku. Provádíme jej v časném předjaří. Keře prostě bez milosti seřízneme cca 10 až 15 cm nad zemí. Ze starého dřeva vyrostou nové výhony, načež vyroste hustá a kompaktní, kvetoucí hmota.
Průklestem keře zmladíme, hovoříme též o prosvětlovacím řezu. Vyřezáváme nejstarší výhony těsně nad povrchem půdy. Udržíme tak keř v charakteristickém tvaru a s bohatou násadou květů. Zkracujeme též výhony postranní a větve překřížené a suché.
Do kónického tvaru udržovaný živý plot
Výběr dřevin pro živé ploty
Při výběru dřevin pro živý plot se musíme řídit konkrétním stanovištěm a lokalitou, typem a stavem půdy, její vlhkostí, pH apod. Pro tvarované živé ploty se hodí z opadavých listnatých dřevin ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr (Carpinus betulus), javor (Acer campestre), tavolník (Spiraea x vanhuttei), tamaryšek (Tamarix pentandra), buk s tmavými červenými listy (Fagus sylvatica 'Purpurea'), dřišťál (Berberis thunbergii 'Atropurpurea') a myrobalán (Prunus cerasifera 'Atropurpurea'). Ze stále zelených listnatých druhů je vhodný zimostráz (Buxus sempervirens), bobkovišeň (Prunus laurocerassus), cesmína (Ilex), hlohyně (Pyracantha) a stálezelené dřišťály (Berberis julianae). Velmi dobře může vypadat i živý plot z rododendronů. Z jehličnanů jsou pro tvarované živé ploty vhodné tisy (Taxus baccata), některé túje (Thuja occidentalis), smrky (Picea pungens) a cypřiše (Chamaecyparis lawsoniana).
Pro volně rostoucí živé ploty se hodí šeřík (Syringa chinensis), pustoryl (Philadelphus coronarius), zlatice (Forsythia intermedia), trojpuk (Deutzia scabra), kdoulovec (Chaenomeles japonica), ale i ibišek (Hibiscus syriacus), tavolník (Spiraea), okrasný rybíz (Ribes sanquineum), škumpa (Cotinus), zákula (Keri japonica) a sadové růže. Pokud chceme volně rostoucí nižší živé ploty, pomůže nám tavolník (Spiraea bumalda), mochna (Potential fruticosa), levandule (Lavandula angustifolia) a santolina (Santolina chamaecyparissus L.).
