Péče o pořádek v domácnosti se skládá z desítek stále se opakujících drobností. Je to stereotypní a poněkud ubíjející. Patří k nim i utírání prachu? Tedy akce, po které není ani pořádně vidět výsledek. Následující rady a doporučení vás sice úplně prachovky zbavit nedokáží, ale pomohou vám, abyste s ní nemuseli šermovat zase tak často.
Koupelna si žádá naši pravidelnou péči a údržbu, aby byla nejen příjemným prostředím pro oko, ale také aby dostála nejvyšším hygienickým nárokům. Její úklid ale má svá specifika. Kvůli vyšší vlhkosti může být koupelna náchylná ke vzniku plísní a potýkáme se zde s vodním kamenem nebo větší koncentrací bakterií. Jak si tedy s úklidem poradit tak, aby byl efektivní a abychom zároveň nepoškodili koupelnové vybavení?
Věci se mění. A finty, které si ještě pamatuje a předává je jako zaručenou radu vaše tchýně, už zkrátka dnes zabírat nemusí. Například?
Ráno se obvykle neprobouzíme s vědomím, že nás čeká báječný den na uklízení. Normální lidé uklízení nepovažují za nějakou obzvláštní zábavu. Úklid děláme, protože musíme. A snažíme si to všemožně usnadnit. Z toho také roste popularita nejrůznějších fint ulehčujících uklízení. Sociální sítě jsou jich plné. A tady ty následující rozhodně nefungují.
O tom, jestli si v zimě smíte posolit chodník, formálně rozhodují místní vyhlášky. V historických centrech našich měst je solení povětšinou omezeno, nebo rovnou zakázáno. S tím, že zákaz zpravidla doplňuje i tučná pokuta. A samozřejmě také nejasnosti, kdo má vlastně na dodržování téhle vyhlášky dohlížet.
Nestává se to často, ale hlubiny internetu občas vydají nějaký návod, který má skutečně hloubku a je užitečný. Ale „objev“ v podobě receptu na domácí směs do dětského bublifuku k nim rozhodně patří.
Pořádkumilovnost je prý lidem vrozená, ale uklízení se učíme průběžně. A jako při každém učení, také u uklízení můžeme pochytit několik špatných návyků, kterých se pak k vlastní škodě držíme. Jaké ty špatné návyky jsou a netrpíte jimi náhodou také?
Nenechme se ukolébat pohledem z okna - blíží se Vánoce a s tím i nejpopulárnější adventní tradice. Tou samozřejmě není pečení perníčků, ale zoufalé vymýšlení, čím na Štědrý den podarovat své nejbližší. Asi se shodneme, že někdy to bývá pěkný oříšek. Co dát bráchovi, tátovi, švagrovi nebo tetě, kteří přece “všechno mají”? Že jste se při samotném přemýšlení pěkně zapotili? Máme pro vás tip.
Vana, prostor pro očistu těla, má přirozenou tendenci špinit se. A to nejen při mytí našimi vlastními organickými nečistotami, ale také zaschlými a zatvrdlými skvrnami, usazeninami, které na hladkém povrchu doslova rostou jako z vody. Stačí jen chvilka nepozornosti, opomenutí pravidelného čištění a jsou tam. Zbavit se jich lze jen těžko. K tomu, abyste je dokázali efektivně odstranit, musíte znát jejich původ.
Ani ježci se nemilují tak opatrně, jak byste měli vy postupovat při čištění sklokeramické varné desky. Jedno jediné škrábnutí se totiž může do vzhledu propsat už navždycky. Jenže varné desky se stejně jako sporáky tu a tam zašpiní, a nějak čistit je musíme. Takže jak na to?
Píšete text a najednou si všimnete překlepu, třeba nad písmenem "a" je čárka. Vyměníte znak a ona je tam pořád, posunete text, čárka zůstává na stejném místě a text se pohybuje. Nečistota na obrazovce, snad nejčastější prekérie. Anebo třeba stisknete klávesu a nevrátí se do původní polohy, evidentně stopa po něčem tekutém a lepkavém, co se do klávesnice dostalo. U obyčejných levných externích klávesnic stačí za cenu okolo stokoruny koupit novou, obvykle stačí jednou za rok až několik let. U těch dražších (třeba herních) a u notebooků se však čištění rozhodně vyplatí.
Po dlouhotrvající rekonstrukci se zdá, že už máte hotovo. Další fáze je však ještě horší - úklid. Tento proces je složitý a časově náročný, vyžaduje velké úsilí a trpělivost.
Nic proti grafickému umění. Dokud si hnízdí v galeriích nebo ateliérech malířů, prosím. Jakmile se ale jeho stopy začnou přenášet do interiéru domácnosti, může to zamrzet. Jak šetrně odstranit skvrny a čmárance z bytového vybavení?
O tom, kde končí příjemná aroma a vůně, a začíná zápach a nežádoucí smrad, se lidé přou. Přesto se tak nějak všichni shodneme na to, že z některé nelibé vůně by v naší domácnosti být cítit neměly. Signalizují nám, že je něco v nepořádku.
Ocet pomáhá hospodyňkám prakticky odjakživa. Ačkoliv jeho účinnost prověřil zub času, lidé na něj dnes pod palbou reklam na chemické čisticí prostředky zapomínají. Není totiž snad nic, s čím by si během úklidu neporadil.
Reklamní hláška: „Vodní kámen, to je prevít…“ už celkem slušně zlidověla. Hlavně kvůli tomu, že je naprosto pravdivá a její platnost si můžete snadno ověřit poté, co se pokusíte svou koupelnu vycídit k dokonalému lesku, aby po vaší značné námaze vystoupily na povrch jen nevábné bílé skvrny. Co je špatně?
Neradostné povinnosti uklízet vás sice nanotechnologie úplně nezbaví, ale výrazně zvýší vaši pracovní efektivitu, hodiny úklidu se mohou změnit na minuty.
Také jste se při vánočním úklidu setkali se zdánlivě neřešitelným problémem – vodním kamenem? A třeba na vodovodní baterii? Poradíme vám, jak vodní kámen odstranit.
Pokud se přece jen rozhodnete vyhrnout si rukávy a přivítat jaro kompletní „debordelizací“ svého bytu, je lepší hledat způsoby, jak si úklid co nejvíc usnadnit. Jaké známe moderní prostředky pro jarní úklid?
Během roku se leckdo nechá stresovat dvěma strašáky – vánočním a jarním úklidem. Úklid bytu si přitom lze usnadnit, abyste zůstali v klidu. A pomůže i babička, aniž by přiložila ruce k dílu.
