Sdílet
 

Únor: Množení pokojových rostlin

Datum vydání: 01.02.2009 | autor:

Pokojové rostliny množíme zejména na jaře, kdy jim končí období zimního klidu. Množit lze starší exempláře, které můžeme množením nahradit nebo si novou rostlinku vypěstovat z množícího materiálu, který je možné zakoupit nebo nám jej někdo poskytne. Před započetím množení však zkontrolujte, zda máte čerstvý substrát a připravte si ostrý nůž nebo nůžky, kterými odebíráme materiál pro množení.

Množení semeny

Množení stonkovými řízky
Množení stonkovými řízky
Zakoupit lze semena, jejichž výsevem je možné vypěstovat rostlinu novou. Bohužel jde však o proces poněkud zdlouhavý a  někdy i obtížný. Obzvlášť semena palem klíčí po několika měsících. Semena vyséváme do misky nebo do pěstební množírny. Rovnoměrně je rozhodíme na substrát a přikryjeme tenkou vrstvu zeminy. Poté zalijeme a přikryjeme igelitem nebo sklem. Zemina by nikdy neměla zcela vyschnout, neměla by však být ani přemokřená. Semena klíčí při teplotě okolo 20 – 25 ° C, některá žádají pro klíčení tmavé stanoviště. Po naklíčení je obvykle přenášíme na světlé místo a odstraníme skleněný či igelitový kryt. Když jsou semenáče dost vysoké, přesadíme je jednotlivě do květináče. Semeny lze množit palmy, Exacum, Thunbergia, Hypoestes, Impatiens, Cyclamen atd.,

Množení stonkovými řízky
Vrcholové stonkové řízky získáváme ze silných, nekvetoucích a zdravých výhonů. Takto odebrané řízky sázíme do substrátu bezprostředně po jejich odebrání. Měly by být 7 – 15 cm dlouhé. Ze spodní části listu odřežeme listy a provedeme rovný řez části, kterou budeme zasazovat do substrátu. Ještě před zasazením je však ponoříme do růstového hormonu, který stimuluje jejich zakořeňování. Poté je zasazujeme do květináče s půdou a přikryjeme je igelitovým sáčkem. Je třeba nenechat substrát zcela vyschnout a rostlinu pravidelně mírně zalévat. Igelitový kryt denně na několik hodin odstraňujeme. Řízky udržujeme na teplém stanovišti při teplotě nad 20 ° C. Po zakořenění řízků igelitový sáček odstraníme. Vrcholovými řízky množíme např. ibišek (Hibiscus), fitónie (Fittonia), fíkusy, kroton (Codiaeum), gardénie (Gardenia), protažitky (Gynura), voskovky (Hoya), kolopejky (Kalanchoe).

Množení stonkovými segmenty

Množení listovými řízky
Množení listovými řízky
Pokojové rostliny s tlustým stonkem můžeme množit ze stonkových segmentů. Většinou takto množíme i rostliny, jejichž kmínek ztratil spodní listy a rostlina není příliš vzhledná. Stonkovými řízky můžeme také rozmnožit rostlinu, kterou jsme přelili a kmínek odspodu uhnívá. V takovém případě můžeme zachránit alespoň její část a vypěstovat rostlinu novou. Stonkové segmenty by měly být cca 10 cm dlouhé. Můžeme je množit buď vodorovně nebo svisle. Pokud zvolíme svislé množení, jednu část ponoříme do růstového hormonu a zasadíme jej do půdy. Květináč přikryjeme igelitových sáčkem a udržujeme při teplotě okolo 25 ° C. Tímto způsobem můžeme množit např. juku (Yucca), difenbachie (Dieffenbachia), dračisky (Cordyline) a dracény. Při vodorovném způsobu množení se řízky umístí do půdy, přičemž pupeny směřují směrem vzhůru. Spodní část stonku by měla být v substrátu.

Množení listovými řízky
Listové řízky odebíráme u pokojových rostlin, které netvoří stonky a listy rostou přímo ze srdíčka rostliny. Celé listy s řapíkem pro množení používáme u fialky (Saintpaulia), gloxínie (Gloxinia) a některých druhů begónií. List včetně řapíku odebíráme na jaře. Provedeme rovný řez. Řeznou plochu ponoříme do růstového hormonu a poté rostlinu zasadíme do květináče se zeminou, přičemž báze listu čepele listu má být těsně nad substrátem, řapík v substrátu. Pro množení rostlin Echeveria, Crassula a Sedum používáme celý list. Po jeho odebrání jej však necháme několik dní zaschnout. Před zasazením do půdy jej ponoříme do růstového hormonu. U některých rostlin pro množení použijeme pouze část listu. Jde např. o Begonia rex, Begonia masoniana, tchýnin jazyk (Sansevieria), tořivku (Streptocarpus) atd. Listové řízky buď zasazujeme svisle do substrátu nebo vodorovně tak, že list rozřízneme v půlce. Řeznou stranu ponoříme do růstového hormonu a zasadíme do substrátu. List také můžeme nařezat v místě žilnatiny a poté položit na substrát. Na několika místech jej připevníme drátem. Z rozříznutých míst vyrostou mladé rostlinky. Po zasazení do substrátu květináč obvykle přikryjeme igelitovým sáčkem a umístíme jej na teplé stanoviště při teplotě okolo 21 ° C. Zeminu nesmíme nikdy nechat zcela vyschnout. Po vytvoření mladých rostlinek igelitový sáček odstraníme a rostliny přesadíme jednotlivě do květináče.

Množení odnožemi

Některé rostliny vytvářejí postranní odnože nebo dceřiné cibulky vyrůstající ze strany mateřské rostliny. Odnožující výhon odřezáváme u mateřské rostliny a zasadíme jej do substrátu. Podmínkou je, že každá odnož musí mít své vlastní kořeny, bez kterých jinak nezakoření. Tímto způsobem množíme broméliovité rostliny (Vrisea, Guzmania, Aechmea, Neoregelia), u kterých mateřské rostliny po odkvětu likvidujeme. Taková rostlina již nikdy nevykvete. Lze však z postranních odnoží vypěstovat rostlinu novou. Obvykle je nutné mateřskou rostlinu zlikvidovat, abychom odebrali zdravé odnože s vlastními kořeny. Mladé odnože vykvétají za 2 – 3 roky. Postranní cibulky rostlin šťavel (Oxalis), Amarylis od mateřské cibule oddělujeme a zasazujeme do květináče. Mladé rostliny vykvétají za 1 – 2 roky.

Množemní dělením
Množení rostlin dělením trsů patří rovněž mezí jednoduchý způsob množení. Ideální je rostliny množit při jarním přesazování. Takto můžeme jednu rostlinu rozdělit na několik dalších rostlin. Rostlinu vyjmeme z květináče a jemně ji rozdělíme na několik částí, přičemž každá část musí mít své vlastní kořeny. Každou rostlinu zasadíme do květináče se substrátem. Dělením můžeme množit kapradiny, toulitku (Anthurium), užovník (Caladium), šáchor (Cyperus), Spathiphyllum atd.

Množení hřížením
Hřížením lze obvykle množit popínavé rostliny nebo rostliny rostoucí převisle. Na jaře připevníme převislý či popínavý výhon sponkou nebo kouskem drátu ke květináči, který je naplněný substrátem. Tímto způsobem je možné namnožit i více rostlin najednou. Pro rychlejší zakořenění výhon ze spodní strany jemně nařízneme. Po zakořenění jej odřízneme od mateřské rostliny a tím jej osamostatníme. Tímto způsobem lze množit např. břečťan (Hegera), lomikámen (Saxifraga), Philodendron atd.

Množení dceřinými rostlinkami
U některých rostlin stačí pouze odebrat dceřiné rostlinky, které vyrůstají na výhonech společně s květy, a poté je nechat zakořenit ve vodě nebo v substrátu. Tento způsob množení je velice jednoduchý a spolehlivý. Dceřiné rostliny vytváří zelenec (Chlorophytum), lomikámen (Saxifraga), Tolmiea. Na listech vytváří dceřiné rostlinky Asplenium bulbiferum.
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Katalog zboží

Novinky v katalogu zboží
  • GARDENA Hadice Comfort FLEX 9x9 (3/4) 25 m bez armatur 1 283 Kč
  • Letničky nízké - semena - 0, 9 g 17 Kč
  • GARDENA Box na hadici 15 Classic - sada 1 995 Kč
  • Majoránka zahradní - Majorana hortensis - semena - 0.5 gr 21 Kč
  • Zahradní sestava Edinburgh, stůl a 4 křesla, polstr… 16 999 Kč
  • NORMAN KOMBI - střecha z nerez. plechu 10 573 Kč

Další kategorie e-shopu

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasovali: 4 uživatelé
Diskuze na téma "Únor: Množení pokojových rostlin"

Buďte první a napište komentář k  "Únor: Množení pokojových rostlin"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE