Sdílet
 

Vánoční zajímavosti, které byste neměli přehlédnout

Datum vydání: 16.12.2013 | autor:

Kde se vzalo české slovo Vánoce? Pochází z německého výrazu Weinachten, což znamená svatá noc (vá = wei, noc = nacht + e). Čili nebylo využito překladu, nýbrž převzetí a přizpůsobení původního německého výrazu. A právě s Vánoci, které píšeme podle pravidel českého pravopisu též s velkým V (stejně jako němci, kde je velké počáteční písmeno podstatných jmen typické), je spojeno mnoho zvyklostí a tradic, u nichž už mnohdy ani nevíme, proč se to vůbec dělá. Připomeňme si alespoň ty nejdůležitější - poodhalme roušku třinácti zajímavostí.

Stromek můžeme nazdobit i na zahradě Stromek můžeme nazdobit i na zahradě
Stromek můžeme nazdobit i na zahradě

1. Datum Vánoc

Datum Vánoc skutečně reflektuje den, kdy se domníváme, že se narodil Ježíšek – Ježíš Kristus známý též jako Ježíš Nazaretský a nebo Ježíš z Nazareta. Ježíš je ústřední postavou křesťanství, která údajně působila asi od roku 28 n.l. (jeho narození se datuje mezi 7 a 1 př. n. l., ale i mezi 29 a 36 n. l.) jako pocestný kazatel na území dnešního Izraele a západního břehu Jordánu. Ježíš hlásal příchod Božího království a vyzýval lidi k obrácení a pokání. Kolem roku 30 byl ukřižován. Křesťany je Ježíš považován za Židy očekávaného Mesiáše (spasitele lidstva a Božího syna), ale i muslimové jej považují za jednoho z nejvýznamnějších proroků. I křesťanský letopočet je odvozován od data Ježíšova narození. Ovšem my dnes adventem očekáváme Ježíšův druhý příchod na svět na konci věků. Zda Ježíš skutečně žil či nikoli, dnes nebývá až na výjimky zpochybňováno, ale nelze to zatím nijak vědecky dokázat.

Berme to prostě jako holý fakt, 24.12. křesťanského kalendáře se narodil Ježíšek a my ten den a večer slavíme jeho narození a 4 týdny předtím očekáváme adventem jeho nový příchod na svět na konci věků. Až v období 200 let našeho letopočtu je poprvé zaznamenána myšlenka slavit narození Ježíše. Ovšem alexandrijští teologové tehdy rozhodli, že to bude 20. května. Teprve okolo roku 380 stanovila římská církev datum 25. prosince. A důvod? Tento den byl totiž spjat se slavností slunovratu. Doslova bylo řečeno: „V tento den se narodilo Slunce a Ježíš by měl být také narozen.“ O Kristovi se v Bibli navíc hovoří jako o světle a i z toho důvodu je spojitost se Sluncem logická. U nás se ovšem slaví o Štědrém dnu, který byl stanoven o den dříve – jako předvečer celé slavnosti (25. a 26. 12. pak slavíme 1. a 2. svátek vánoční). 
Adventní věnec se čtyřmi svíčkami Adventní věnec se čtyřmi svíčkami
Adventní věnec se čtyřmi svíčkami

2. Advent

Slovo advent pochází z latiny (adventus = příchod) a symbolizuje začátek liturgického roku a přípravu na Vánoce. Vyznačuje se dvojím očekáváním - slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. Adventem je nazýváno období čtyř neděl před vánočními svátky (pravoslaví uznává původních 6 týdnů). V této době zapalujeme postupně 1. až 4. svíci na adventním věci, který stavíme na stůl v našich bytech. Úkolem svící na adventním věnci je ukazovat správnou cestu, po které se máme ubírat. No a půvabné a často třpytivé ozdoby symbolizují radost z příchodu nového života. Postupné rozsvěcení svíček znamená, že příchod Krista do života je nárůstem světla nad temnotou. Ovšem místo 24 svíček pro každý den se dnes používají právě již zmíněné čtyři, které symbolizují 4 adventní neděle. A každou neděli se zapaluje o svíci více – přibývá světlo, jak narůstá slunce (stále zde zůstává i pohanský symbol slavnosti slunovratu, jehož oslavy jsou pravým původem křesťanských Vánoc – viz výše). S adventem je spojen i půst, který znamenal dle Starého zákona pokání a vyjadřoval smutek za zesnulé.

Více o adventu se dozvíte ZDE.
Více o vánočních trendech 2013 se dozvíte ZDE.
Zdobení vánočního stromku Zdobení vánočního stromku
Zdobení vánočního stromku

3. Vánoční stromek

V Čechách a na Moravě je nejrozšířenějším vánočním zvykem zdobení vánočního stromku (tradičně jehličnanu) a pokládání dárků pod tento stromek, které dle tradice nosí Ježíšek. Po letech nastává dětské vystřízlivění, když zjistíme, že Ježíškem jsou vlastně rodiče a další příbuzní. První vánoční stromek se v českých zemích objevil až v roce 1812 v rodině ředitele Stavovského divadla J. K. Liebicha a tento nový zvyk se začal šířit nejprve do pražských měšťanských rodin. Až později na venkov. Dlužno však říci, že s tímto zvykem přišla ještě před Liebichem zřejmě šlechta a nevznikl na našem území –nakonec – někde a od někoho to pan Liebich okoukat musel, když to zrovna nevymyslel. A navíc –vynálezce tohoto zvyku není vůbec znám, pouze se traduje, že vánoční stromek propojuje 3 základní části světa - kořeny symbolizují Peklo, kmen Očistec a větve Nebe. A proč zrovna jehličnan? Je stále zelený (ovšem třeba kromě modřínu) a je neopadavý (pokud není uříznut), což symbolizuje věčný život. Tvrdí se též, že za „vynálezem“ vánočního stromku stojí protestant Martin Luther, ovšem kde je pravda? Spíše půjde v tomto případě o pouhou konstrukci. Ke stromečku, pod kterým leží dárky, se přesouváme po slavnostní štědrovečerní večeři. Pod stromečkem též zpíváme vánoční koledy a písně. Pak si rozbalíme nadělené dárky. Tento zvyk je již ryze komerční, stejně jako se stal komerčním advent, kdy nazýváme adventní neděle železnou, bronzovou, stříbrnou a zlatou, čímž se má stupňovat nákupní horečka.

4. Obdarovávání dárky

Říká se, že darováním dárku darujeme část sebe. Myšlenka obdarovávání dárky o Vánocích se zrodila již ve středověku. Dárky upevňují mezilidské vztahy a především ty rodinné. Ty nejvzácnější dárky by však měly být ručně vyrobené, ovšem z tohoto původního ideálu toho dnes příliš nezbylo a naše vánoční stromky zaplavují třeba i plastové šunty z Číny. 
Příprava vánočního přání Příprava vánočního přání
Příprava vánočního přání

5. Rozesílání vánočního přání

Tato tradice je známa v mnoha zemích – vánoční přání rozesíláme rodinným známým, příbuzným, přátelům, ale i spřáteleným firmám a zákazníkům. Jde o zavedený dobrý zvyk, stejně jako rozesílání novoročenek (PF = Pour féliciter = pro štěstí), kdy dáváme druhým najevo, že si jich vážíme, že nám na nich záleží, a že na ně myslíme.

6. Stavění betléma

Jde o krásný zvyk umocňující atmosféru Vánoc. Ty nejkrásnější starobylé a ze dřeva vyřezávané betlémy jsou dnes uměleckými skvosty vystavovanými v muzeích a na Vánoce v kostelech. My si však můžeme figurky vyrobit kromě dřeva ze slámy, kukuřičných okvětních listů, moduritu, modelíny, hlíny a vypálit a třeba i z papíru. Betlém symbolizuje místo, kde se podle tradice narodil Ježíšek. A zpívání koled u betléma je stejně tradiční jako zpívání koled u vánočního stromečku. 
Betlém Betlém
Betlém
Betlém Betlém
Betlém
Obalovaný kapr Obalovaný kapr
Obalovaný kapr
Pečení vánočního cukroví Pečení vánočního cukroví
Pečení vánočního cukroví

7. Štědrovečerní večeře

Již od 19. století se štědrovečerní večeře skládá z rybí polévky, bramborového salátu a obalovaného kapra. Ovšem dříve si tento pokrm naši předkové nedopřávali. Na stůl podávali zahuštěnou polévku, tradiční pokrm z krup a hub černý kuba, krupičnou, prosnou nebo hrachovou kaši, sušené ovoce a v bohatších rodinách se podávala i vánočka. Zajímavým zvykem je připravení talíře navíc na štědrovečerní stůl pro případnou nečekanou návštěvu. Pod talíře se též pokládá kapří šupina pro štěstí a aby se nás držely peníze. Od štědrovečerní večeře navíc nesmí nikdo vstát, dokud všichni nedojí.

A proč u nás dominuje právě kapr? Protože jej prosadila ve své Domácí kuchařce buditelka Magdalena Dobromila Rettigová. Je to tak jednoduché.

8. Pečení vánočního cukroví a vánočky

Několik dní před vánočními svátky pečeme vánoční cukroví. Cukroví je doplňkem štědrovečerní večeře a zároveň zdobí stůl, dokud není snědeno. Druh cukroví si každý volí sám podle rodinného zvyku, chutí, inspirace a dostupných receptů. Ovšem i podle své cukrářské šikovnosti. A nesmíme též zapomenout na vánočku.
Polibek pod snítkami jmelí Polibek pod snítkami jmelí
Polibek pod snítkami jmelí

9. Jmelí

Jmelí zavěsíme někam od stropu – třeba pod lustr a pod ním se políbíme. Již od dob starých pohanů je jmelí přisuzována magická moc a má to svou logiku, jmelí je jedovaté – ovšem i halucinogenní. Pokud je doma zavěšeno jmelí, přináší nám štěstí a lásku, ochraňuje nás před zlými čaroději a duchy a pokud je darováno a nikoli zakoupeno, je účinnější, stejně jako v případě, že má co nejvíce kuliček. Přitom právě líbání pod jmelím pochází z keltských pověr. Jmelí prý totiž zaručuje plodnost a má tu moc udržet pevný vztah mezi zamilovanými, což symbolizují lepivé kuličky.

10. Typicky česká záležitost – čokoládové figurky

Čokoládové figurky zabalené v barevném alobalu jsou prostě českým nápadem – důsledkem české vynalézavosti. Dříve byl stromek zdoben především sušeným ovocem a ořechy.
Zvonek Zvonek
Zvonek

11. Proč se zvoní zvonkem

Jako děti jsme čekali na zazvonění zvonečku a už jsme pelášili k stromku, abychom tam ještě zastihli Ježíška, jak pod stromek pokládá dárky. Ježíška jsme sice nikdy nespatřili, ale dárky tam byly vždy. Za zvoněním zvonkem opět stojí pohané, protože zvuk zvonků zaháněl zlé duchy. Za dlouhých podzimních a zimních nocí. Až později začaly zvony a zvonky oznamovat důležité události, ovšem paradoxně hlavně ty nepříjemné – nebezpečí, požáry, úmrtí. Na druhou stranu ale zvony doprovázely i oslavy, svatby, narození. A právě tímto směrem se zvyk ubíral až k dnešním dnům. Vánoční koledníci s sebou dříve nosili malé zvonečky, které svými cinkavými tóny doplňovaly zpívané koledy.

12. Další zvyky

Známé jsou i další zvyky spojené se štědrým večerem: lití olova a věštění z něj, pouštění ořechových lodiček v nádobě s vodou (do lodičky lze vložit malou svíčku), házení střevícem a krájení jablek tak, abychom viděli co nejvíce hvězdiček. Vysekávání otvoru do ledu a pohled do vody a jiné.

13. Tři králové

Tři králové přinesli narozenému Ježíšovi dary - zlato, kadidlo a myrhu. Co tyto dary představovaly, se můžeme jen dohadovat, ovšem tehdy šlo o velice drahé a cenné věci, například i pro léčivou sílu, nejen lesk a hodnotu na trhu. Zlato jako drahý kov a symbol bohatství a zřejmě i moci, kadidlo navozuje svou vůní slavnostní atmosféru a je vyhledávané mnoha náboženstvími. 

Kadidlo je směsí vonných dřevin a pryskyřic, myrhy, semínek, kořenů a usušených květů. Dříve se pálilo na rozžhaveném uhlí v takzvaných kadidelnicích, ze kterých se uvolňoval vonný dým. Ovšem kadidlo se též používalo k výrobě mastí a léků.

A myrha? To je šťáva, která vytéká z keře stejného jména. Na vzduchu vždy ztuhne do podoby žlutých, červených a nebo hnědých průhledných kousků velikosti ořechu. Myrha byla považována za natolik cennou, že bývala vyvažována právě zlatem a pořídit si ji mohli jen movití lidé. Používala se při vykuřování chrámů a při různých slavnostech. A zajímavostí též je, že staří Egypťané balzamovali mrtvé právě rozpuštěnou myrhou. Římané ji přidávali k vínu - mělo pak příjemnou vůni a lidé si ji též vtírali do vlasů. I myrha měla samozřejmě léčivé účinky.

Tři králové dnes obcházejí domácnosti a píší na futra vchodových dveří domů a dříve i chlévů 3 písmenka, 3 křížky a nový letopočet. K + M + B + jsou počáteční písmena jejich jmen - Kašpar, Melichar a Baltazar. Jde o formuli požehnání, latinsky se píše C + M + B +. 
Zdroj: www.wikipedia.com

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Vánoční zajímavosti, které byste neměli přehlédnout"

Buďte první a napište komentář k  "Vánoční zajímavosti, které byste neměli přehlédnout"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE