U venkovních podlah nejvíc záleží na mechanické odolnosti a odolnosti vůči povětrnostním podmínkám. Dekory je dobré volit decentní, aby splývaly s okolím včetně zeleně a nepůsobily kýčovitě. Pastelové barvy sem určitě nepatří.
Dobře se samozřejmě hodí podlaha kamenná. Dále se používá zámková dlažba na bázi betonu, u které můžete vybírat z obrovského množství tvarů a barev dílců. Ukládají se do lože z několika vrstev, jehož příprava musí být velmi pečlivá. Jen tak bude dlažba spolehlivě držet na svém místě. Dobře obstojí i keramická dlažba. Výborně snáší vlhké prostředí, musí však být minimálně nasákavá, jinak bude nízká její mrazuvzdornost (nasáknutí vody = prasknutí následkem mrazu). Obvyklých 10% nasákavosti a více v interiérech je pro venkovní dlažbu naprosto nevyhovujících. U dlažby nezapomeňte na protiskluzný povrch, oceníte jej především v zimě.

Z dřevin jsou pro venkovní použití ideální ty exotické, odolávající vlhkosti a dalším vlivům i bez impregnace. Používá se jen nátěr olejem (např. teakovým) pro zachování původní barvy a kresby, pokud však chceme dosáhnout patiny, vyhneme se i oleji. Bez něj působením deště a slunce získá dřevo po čase nejčastěji našedlý odstín. Pro vaše bezpečí by terase prkna měla mít na povrchu protiskluzovou úpravu (rýhování).
U venkovníchv prostor se v poslední době vůči dřevu prosazují plasty a dřevoplasty. Vzhledem přírodní materiály asi nikdy nepřekonají, ale jejich cena je pádným argumentem pro jejich používání ve srovnání s exotickými dřevinami. Odolností proti přírodním živlům zase vítězí nad místními dřevinami.