Pro a proti podkroví
Jako každý obytný prostor, má také podkroví své výhody a nevýhody. Hlavní výhodou je, že půdní byt nabízí podobný komfort jako bydlení v rodinném domě, ale jeho budování nebude stát zdaleka tolik peněz ani času. Ušetříme za nákup pozemku a odpadnou nám starosti s budováním výkopů, základů, nosné konstrukce a inženýrských sítí.
Členitost prostoru není na škodu, právě naopak. Využít lze prakticky každý kout. V nejnižších částech střechy lze vytvořit účelné úložné prostory, nejvyšší část pod střechou využijeme například jako místo pro spaní. V případech, kdy to světlá výška střechy dovolí, můžeme dokonce vestavět i patra dvě, postavit vikýře či terasu. Velikým přínosem podkrovních prostor je možnost jejich dokonalého prosvětlení. Kromě dostatku slunce si můžeme užívat také atraktivní výhledy do okolí.

Nevýhodou podkroví je jeho horší přístupnost a možnost přehřívání v letních měsících. Střechy se sklonem větším než 45° se přehřívají více než běžná podlaží a střechy pozvolnější jsou zase více namáhány větrem. Počítat musíme také s komplikacemi při dopravě stavebního materiálu pod střechu i při následné likvidaci odpadu.

Vybíráme vhodný prostor
Pokud nezařizujete podkroví ve svém stávajícím domě, ale hodláme takový prostor zakoupit v cizí nemovitosti, musíme být při výběru zvláště opatrní. Při vestavbě podkroví se pouze ve výjimečných případech obejdeme bez stavebního povolení, proto je nutné v první řadě navštívit stavební odbor obecního nebo místního úřadu, kde budeme informováni o podmínkách kladených na půdní vestavbu v konkrétní nemovitosti a dané lokalitě.

Nezbytné jsou informace o majetkoprávních vztazích v domě, které nám poskytne katastrální úřad. Na základě zjištěného současného stavu musíme samozřejmě jednat s jednotlivými majiteli domu či bytovým družstvem a seznámit s jeho směrnicemi.
Rozhodneme-li se ke koupi podkroví v památkové zóně, neobejdeme se bez povolení odboru památkové péče.

Posouzení technického stavu a prostorových možností
Při prohlídce technického stavu podkroví je nezbytná přítomnost odborníka, tedy projektanta, či architekta, který dokáže nejlépe posoudit vhodnost prostoru pro stavební úpravy. Vlastní přání a představy můžeme realizovat až po dodržení základních pravidel. Alespoň nad polovinou půdorysné plochy musí být světlá výška 2 600 mm. Podchodová výška pod ojedinělými trámy musí být minimálně 2 100 mm a v místech zkosení by měla být nejmenší světlá výška 1 100 mm.

Po první prohlídce architekta by měly následovat odborné prohlídky dalších specialistů, kteří posoudí v jakém technickém stavu se nachází střešní konstrukce. Zásadní informace o vhodnosti navrhovaných řešení poskytne statik. Zažádat bychom měli o provedení mykologického rozboru dřevěných prvků krovu, který posoudí míru napadení dřevokaznými houbami. Zapomenout nesmíme v žádném případě také na hygienika a zástupce požární správy.