I když tento rostlinný druh pochází zdaleka, pro použití v našich podmínkách jej předurčuje jeho otužilost a také odolnost vůči znečištěnému prostření v blízkosti silnic. Thúje mohou prospívat na slunci i v polostínu. Neodpustí vám ale nedostatečnou zálivku, pokud budou na sušším stanovišti. Největší škody na vzhledu napáchá sucho na jaře. Menší prohřešky v zalévání se dají případně napravit ostříháním suchých větví, které rostlina při následné dobré péči postupně nahradí novými.

Konifera čili jehličnan

Lidé na thújkách oceňují, že jsou jako většina jehličnanů zelené i v zimě. Větve jsou zploštělé, nepíchavé. Protože se u nás pěstují už od 16. století, existuje mnoho kultivarů (odrůd). Jeden z nich nese poetický název Smaragd. Vyznačuje se hezky pravidelnou korunkou ve tvaru kužele. Tento způsob růstu koruny pěkně vypadá a ještě nám ušetří trochu práce se stříháním. To by mělo ideálně probíhat dvakrát ročně. Po letech se můžeme dočkat čtyřmetrových i vyšších rostlin. Ty poskytují ideální úkryt užitečnému ptactvu. Další známé odrůdy jsou například Sunkist, Danica nebo Globosa.

Existuje také druh Thuja orientalis (zerav východní). Už podle názvu můžeme odhadnout, že vyžaduje sluneční svit. Půdu chce lehčí, tedy dobře propustnou. Před vyschnutím ji chraňte mulčem. Oblíbená je např. Thuja orientalis 'Aurea Nana' pro neobvyklou zelenožlutou barvu. Základní druh Thuja orientalis dorůstá výšky až 10 metrů.

Pěstitelské zásady při pěstování thújí

Při tvorbě klasického živého plotu platí jednoduché pravidlo, že sázíme 3 kusy do metru. Tak postupně stromky vytvoří dostatečně kompaktní stěnu a přitom budou mít dostatek prostoru a světla. Hloubka sázení má být asi čtvrt metru. Když vzrostou, je dost náročné likvidovat mezi nimi trávu. Její růst můžeme ale omezit tím, že posekanou trávu z celé zahrady sypeme kolem stromků jako mulč a postupně přidáváme. Na zimu ji ale vyhrabeme.

Na kvalitu zeminy thuje příliš náročné nejsou. Přidáním rašeliny ale určitě nic nezkazíte, pomůže udržet v půdě vlhkost.

Jak pomoci růstu thújí?

Rozmnožují se semeny z malých šištiček. Šlechtěné kultivary se řízkují, je možné i roubování. Snadno ale seženete už předpěstované sazenice. Kupujte v profesionálních zahradnictvích, ne v marketech, kde rostlinky nemají optimální podmínky.

Někomu přijdou v zahradě velmi dekorativní stromky obalené šiškami plnými semen. To ale připravuje thuje o živiny, které by jinak mohly zajistit rychlý růst a zahušťování korunek tvorbou nových větví. Aby semen nebylo až příliš, prostě thuje stříhejte důkladně shora i z boku a tak často, jak je doporučeno. Minimálně jednou ročně (špičky u mladých rostlin), u starších stromků i dvakrát v období od května do srpna.Vyhnete se tak i nevzhledným, prořídlým korunám s různými ,,dírami“. Tento stav zhoršuje i přemíra těžkého mokrého sněhu v zimním období. Na něj někteří pěstitelé připravují stromky obtočením páskou nebo provazem pro lepší kompaktnost koruny.

Co thújím škodí?

Nepřáteli thújí jsou bohužel vaši domácí mazlíčci. Moč psa způsobuje černání větví, v krajním případě až odumření. Zvířata tedy k rostlinám nepouštějte. Již s předstihem myslete na mazlíčky sousedů až budete plánovat, v jaké vzdálennosti od plotu thúje vysadit. Byl-li už stromek takto ,,postižen“, můžete ho alespoň hodně zalít, abyste snížili koncentraci. Menším zlem jsou feny, protože nezvedají nožičku. O to větší škodu ale mohou napáchat na vašem trávnímu. Jde vlastně o přehnojení dusičňany.