Zahrada - články, návody, rady a tipy, stránka 2

Žijeme v době hmyzu, nebo hmyz nenávratně vymírá? Pravda může být úplně jiná, než si myslíme

Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.

Jak se zbavit lalokonosců, brouků, kteří ožírají nejen listy rostlin

Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.

Zkuste pěstovat novou zeleninu. Čajot miluje teplo, vypadá jako hruška a chutná jako cuketa

Jmen posbírala tato zelenina mnoho, to oficiální je sladkojam jedlý, známějšími jsou však čajot a mexická okurka. Chuťově připomíná někomu cuketu, jiným kedlubnu, případně sladší okurku, patizon a chřest. Konzumovat lze různými způsoby, ale co se týká pěstování, bude nezbytný skleník. Nižší teploty jak 20 stupňů Celsia totiž tato tropická zelenina nesnese. Za pokus však její pěstování určitě stojí.

Minerální substráty usnadní pěstování rostlin a umožní celoroční přesazování

Doba pro přesazování pokojových rostlin nastává již na konci zimy. Někdo si počká až do jara, jiný nelení a přesadí své pokojovky ještě předtím, než se na konci období vegetačního klidu zase probudí. Je to vůči nim nejšetrnější. Ovšem právě do minerálního substrátu můžeme přesadit jakékoli v interiérech pěstované či venku letněné rostliny kdykoli. Včetně bylinek. Naopak je přesazení do minerálního substrátu pro rostliny velkou vzpruhou, nikoli stresem.

Nový obrat v evropské Zelené dohodě. Evropští politici našli skvělý způsob, jak zapojit zemědělce

Největším problémem naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu se ukázali být zemědělci. Tedy ti, kteří se vlastně podílí na klimatických změnách jednou z nejvyšších měr. Problémy se zemědělci začaly ve větším měřítku v Holandsku, kde se jim dokonce podařilo násilnými akcemi (blokace letišť, dálnic, hypermarketů a logistických center, pálení balíků slámy apod.) změnit politickou mapu země. Jenže data jsou neúprosná a jak je vidět, zemědělce není možné přesvědčit, aby se zapojili do záchrany planety a ambiciózních cílů evropských politiků. Ti proto přišli s přelomovým řešením.

Hody hody doprovody začíná písmeny a čísly v obchodech. Jak se vejce značí a proč?

Běžně se na obalu vajec dozvíte z ilustrační fotky, že jde o vejce s hnědou skořápkou (i když ji mají ve skutečnosti bílou), že mají tmavě oranžové žloutky, že jsou čerstvá a pečlivě denně sbíraná pro zachování čerstvosti. To jsou ty znakově největší informace, které nepřehlédne ani poloslepec schopný bez brýlí vrazit do náklaďáku. Dále velikost vajec (např. velké písmeno M – Medium, tzn. vejce středně velká) a velkými číslicemi je také vyznačeno datum minimální trvanlivosti (nikoli spotřeby). Obvykle je velkým písmem uvedena i země původu a samozřejmě je jednou z největších informací logo obchodníka. Pro přečtení dalších informací již musíte mít zrak jako ostříž, případně určité znalosti.

Lasagnové záhonky a výsadba cibulovin. Dva nápady na jaro, které s Itálií a těstovinami nesouvisí

Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.

Co jste nevěděli o vejcích. Výjimečné potravině, o kterou se vedly spory

Vejce jsou nabitá spoustou výživných látek a minerálů a dokonce obsahují i vitaminy. Jenomže ještě nedávno byla vejce tak trochu na indexu, prý jejich pravidelná konzumace zvyšovala obsah “zlého“ cholesterolu v těle. Naštěstí toto šílenství pominulo, přišlo se na to, že vajíčka obsahují i látky, které cholesterol naopak odbourávají. Dnes platí jediná poučka, totiž že ani s vejci se to nesmí přehánět. Jen o vejcích člověk nemůže být živ. To však platí pro vše, co konzumujeme, i pro ty nejléčivější byliny. Naše strava musí být pestrá. Přesto je ale dobré se ve vejcích orientovat. Konzumujeme je skoro denně.

Obsahuje půda ve vaší zahradě dostatek živin? Jak to poznáme?

Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?

O vejci nejen Kolumbově a kachně nejen novinářské. Jakými vajíčky si zpestříme nejen Velikonoce?

Vejce kachny novinářské si u nás bohužel nekoupíte, jde o cizokrajný druh, jehož vajíčka jsou přísně střežena zoology, ochránci přírody a spasiteli pravdy, která tak trochu zavání jako pukavec. Ovšem skutečné kachní vejce, to je už jiná. Výživné, chutné, žádané, velké a podle mnohých prý i afrodisiakum. Ale s vysokým rizikem salmonely. A věřte, že kdo prodává kachní vejce, prosí od rána do večera, od pondělí do pátku své kachny, aby snášely více. Poptávka je v některých končinách světa obrovská. Koupit si však lze i různobarevná vejce slepičí, aniž bychom je museli uměle dobarvovat, vejce křepelek a perliček, vejce husí a nakonec i ohromná vejce pštrosí. Řekněme si o nich trochu více, když už jsou ty Velikonoce.

Jaké velikonoční zvyky jsme okoukali od sousedů? A proč na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?

Velikonoce jsou největšími, nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Jejich náboženská symbolika přesahuje naše chápání a teprve ona posouvá slovo křesťanství do symbolického synonyma slova víra. Lze pouze věřit a pak se až pokoušet o pochopení. Jenže bohužel pro mnoho z nás ztratila náboženská symbolika Velikonoc pravé významy a posunula se spíše do podoby tradic, z nichž některé jsou starší jak samo křesťanství. Navíc tyto obyčeje a tradice překročily hranice svých regionů a šířily se světem. Proto děláme věci, které třeba dělaly před tisíci lety předci našich sousedů i vzdálenější lidská společenstva. Mnohé tradice jsou však i dost mladé a stále vznikají další. Co jsme okoukali od svých sousedů? A proč se na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?

Může být sekačka na trávu ostrá až příliš? Může. A dobře to není

Jaro letos přišlo dřív, tráva sice zatím pořád trochu nesměle vykukuje z trávníků, to ale neznamená, že by se v dílnách, garážích a kůlnách zaspalo. Fandové malých praktických dvoutaktů i výkonných čtyřtaktových mašin už netrpělivě brousí nože sekaček do ostrosti, která si nezadá s čepelemi samurajských mečů. Je to ale dobře?

Pozor na vitální rostliny v zahradě, které se chovají invazně, bezohledně a rády zplaňují

Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.

Jak ochránit choulostivé papriky, abychom se dočkali bohaté úrody plodů

Kdo si pospíšil s rychlením paprik již v zimě, právě nyní se může těšit prvními pravými lístky, které vyrůstají. Období klíčení a růstu prvních dvou děložních lístků bylo dlouhé. Jenže právě nyní jsou tyto teplomilné a vůbec po všech stránkách choulostivé rostliny nejháklivější. Ne že by se vám snad do interiéru, vytápěné zimní zahrady či vytápěného skleníku, který si ostatně dovolí opravdu málokdo, dostali zrovna slimáci, veškerou sadbu však dovedou zaručeně zničit i titěrné mšice, molice a další škůdci. Hrozí též houbové choroby a onemocnění virová i bakteriální. Papriky to zkrátka nemají vůbec snadné a jejich pěstitelé jakbysmet.

Nejlepší je takový plot, který nepotřebuje údržbu. Nebo žádný

S titulkem článku samozřejmě nebude spousta lidí souhlasit. Někdo si nedovede představit své každoroční snažení v zahradě bez pravidelného řezu dokonale střiženého živého plotu. Pozemek bez oplocení je sice také fajn, ale v našich končinách nejde o věc obvyklou. Přece jen když vezmeme v úvahu úroveň civilizace vůči poctivosti a dodržování psaných i nepsaných pravidel, nevyjde z takových čísel významná část naší populace vůbec dobře. Plot je u nás prostě zvykem, normou, obvyklým řešením. Chrání naše soukromí i majetek. Mnoho lidí však touží po takovém plotu, o který se nebudou muset starat.

Nejlepší doprovodné rostliny k ředkvičkám? Je jich docela dost

Ředkvičky jsou každoročně právě tou plodinou, kterou z jarního výsevu ochutnáváme mezi prvními. Jejich pěstování není nic náročného, rostou skoro samy. I jednoduché věci se ale dají dělat o něco lépe, a právě na ředkvičkách vysévaných na začátku sezóny si můžete nejlépe vyzkoušet výhody doprovodných rostlin.

Aztécké zlato sanvitalia rozsvítí záhon, balkón i terasu záplavou zlatavých kvítků

Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.

Pozor na liány a ovíjivé rostliny. Mohou domům přinést krásu i záhubu

Ovíjivé rostliny a liány, kterými zkrášlíte exteriér svého domu, jsou sice chtěnou, nicméně ne jedinou stranou mince. Jsou totiž i takové, kterými si dům naopak znehodnotíte. A zdaleka ne všechny ty oplétající a vinoucí se krásky si vystačí bez opory anebo pořádné porce vaší péče.

Bramborové věže? Další fantastický nápad, který nefunguje

Vztah, který má lidstvo s bramborami, už trvá dobře 10 000 let. Není to tedy žádná krátkodobá aférka. A za tu dobu jsme se už o lilku bramboru (též nazývaném brambor hlíznatý) stačili ledacos dozvědět. Od doby, kdy s jeho pěstováním začali domorodci z And, se totiž zase tolik nezměnilo.

Jak na vlastní zeleninu

Každé rajče, paprika nebo okurka vzniká v klíčku, který si proráží svoji cestu půdou ven. Pokud si své rostliny pěstujete sami, máte úplnou kontrolu nad celým procesem pěstování.