Sdílet
 
Jezírka, vodní plochy

Zahradní rybníčky pro náročné

Datum vydání: 26.06.2012 | autor:

V zahradním rybníčku určeném k relaxaci na jeho březích, nikoli koupání, nejenže budete pěstovat vodní rostliny a chovat ryby, ale také zlepší klima zahrady za parných letních dní. Voda v zahradě je prostě nenahraditelná. Pokud to velikost zahrady alespoň trochu umožňuje, určitě je dobré zvolit vhodný vodní prvek, který váš pozemek posune o třídu výš a podtrhne nejen z estetického hlediska. Zahradní rybníček kromě již zmíněných předností také akumuluje užitkovou vodu a v souhře s drenážním systémem pomáhá odvlhčovat rodinný dům či přemokřenou část zahrady. A jaký je rozdíl mezi zahradním jezírkem a rybníčkem? Plocha rybníčku by měla mít alespoň 100 m2 a hloubka by měla být uprostřed alespoň 80 až 100 m2. Pak se zde bude dařit oblíbeným leknínům a rybám.

Zahradní rybníček, detail vodní kaskády Zahradní rybníček, detail vodní kaskády
Zahradní rybníček, detail vodní kaskády
Zahradní rybníček Zahradní rybníček
Zahradní rybníček

Zahradní rybníček podpoří koloběh vody

Koloběhem vody myslíme její neustálou cirkulaci a obměňu. Ideálním stavem je rovnováha mezi mezi přitékající a odtékající vodou na pozemku (v lokalitě). Koloběh vody stále obnovuje podzemní zdroje sladké vody. Koloběh vody můžeme snadno vyjádřit několika periodicky se opakujícími kroky: vypařování – kondenzace – srážení – déšť - prosakování a směřování vody až do vodních toků a nádrží (přírodních i umělých) – vypařování. A právě zahradní vodní prvky koloběhu vody napomáhají. Čili vodní režim v lokalitě stabilizuje nejen vsakování dešťové vody (její odvádění do kanalizace je nežádoucí), ale i vytvoření vodních prvků, které vodu zachytávají.

Situování, velikost a tvar rybníčku

Zahradní rybníček a vůbec jakákoli vodní plocha by měly svou velikostí odpovídat velikosti zahrady. Výhodou je vždy členitý a alespoň mírně svažitý terén. Nejhorším řešením je jižní svah, kde se bude voda přehřívat a kazit, navíc se zde budou množit řasy. Ideální je umístit vodní plochu na svah severní, případně východní a nakonec i západní, ale ne na místo, kde je po celý den stín. Například lekníny přímo vyžadují slunné stanoviště a vodu o teplotě 20 až 25 oC. Alespoň několik hodin denně by však měla být vodní plocha ve stínu. Proto je vhodné, aby na jihozápadní či jihovýchodní straně rybníčku stály vzrostlé stromy. Pokud je vodní plocha zcela ve stínu, osadíme ji rostlinami, které mají rády chlad a vlhko. Vyznačují se většinou atraktivními listy.
Zahradní rybníček vymezený kamennou stěnou Zahradní rybníček vymezený kamennou stěnou
Zahradní rybníček vymezený kamennou stěnou
Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad
Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad
Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad
Zahradní rybníček je též typickým prvkem japonských zahrad
Zahradní rybníček, u budovy volíme jednoduchý geometrický tvar Zahradní rybníček, u budovy volíme jednoduchý geometrický tvar
Zahradní rybníček, u budovy volíme jednoduchý geometrický tvar
Tvar vodního prvku v zahradě by měl odpovídat její koncepci a stylu. Poblíž domu je vhodný pravidelný geometrický tvar, v utajeném koutě zahrady budeme kopírovat její geometrické uspořádání. Zapomenout nesmíme ani na přístupovou cestu k rybníčku, postačí však nášlapné kameny. Hloubka rybníčku by měla být uprostřed alespoň 80 až 100 cm (tuto hloubku vyžadují lekníny a ryby) a plocha alespoň 100 m2. U menších ploch hovoříme o zahradním jezírku, pokud zde ale chceme život, měla by mít plocha jezírka alespoň 15 m2. Pokud obsahuje 1 m2 plochy rybníčku 350 litrů vody, dosáhli jsme ideálního stavu. Zde se bude rybám opravdu dařit. Běžné vodní rostliny vyžadují hloubku 20 až 60 cm vody, proto se zahradní jezírka a rybníčky budují svažitě a vytváříme zde „zóny.“ Pro romantické večerní procházky je vhodné umístit u rybníčku nadzemní osvětlení.
Japonský (KOI) kapr Japonský (KOI) kapr
Japonský (KOI) kapr
Tuzemský kapr Tuzemský kapr
Tuzemský kapr

V zahradním rybníčku můžeme chovat ryby pro okrasu i na stůl

Při vhodném hospodaření s vodou v zahradním rybníčku zde lze úspěšně chovat ryby, a to nejen okrasné, ale i určené ke konzumaci. Důležité je okysličení rybníčku s rybami, ke kterému se hodí motorek určený pro velká akvária se spotřebou cca 60 W, provozovaný přerušovaně (nikoli stále, bylo by to zbytečné), nebo třeba vodotrysk. Podle velikosti vodní plochy a hloubky je možné v rybníčku vyprodukovat až stovky kilogramů ryb ročně.

Jaké ryby se do zahradního rybníčku hodí?

Ryby musíme do rybníčku vysadit uměle. Hmyz, mloci a žáby budou vodní plochou přilákáni, objeví se zde sami. Na druhou stranu jsou zde nežadoucí třeba kachny nebo volavky, jelikož vodu silně znečišťují. Vždy záleží na rozměrech vodní plochy a kvalitě vody. Ve stojaté, téměř bahnité vodě, se bude dařit karasům a línům. Pokud jsme schopni zajistit vodu průtočnou nebo pořídíme kvalitní filtraci vody, není problém zde chovat pstruhy, ale třeba i jesetery, ovšem pozor, voda musí být také dostatečně prokysličována. Méně náročný než pstruh je třeba lipan, ale i pstruh duhový. Velmi oblíbený je japonský (KOI) kapr, voda pak jen hýří výraznými barvami a odstíny. Ve větším rybníčku však bude prospívat i tuzemský kapr.

ZAJÍMAVOST: Pokud chcete v rybníčku s průtočnou vodou či kvalitní filtrací a vzduchováním chovat pstruhy, je prokázáno, že výborně prospívají například na krvi z jatek.
Tady se bude živočichům líbit Tady se bude živočichům líbit
Tady se bude živočichům líbit
V tomto rybníčku se to rybami jen hemží V tomto rybníčku se to rybami jen hemží
V tomto rybníčku se to rybami jen hemží
Krmení ryb Krmení ryb
Krmení ryb
Hluboká zóna s lekníny Hluboká zóna s lekníny
Hluboká zóna s lekníny
Mělká zóna Mělká zóna
Mělká zóna

Rostliny v rybníčku a na jeho březích

Rybníček osazujeme především vodními, bahenními a plovoucími rostlinami. Zapomenout však nesmíme ani na okolí vodní plochy. Počítejte s tím, že 3 roky od výsadby se rostliny rozrostou až desetkrát. Dbejte na to, aby byla vegetační skladba co nejpestřejší. Ocení to i fauna, nejen vaše oči. Přilákáte tak vlhkomilné živočichy (žáby, mloky, vážky a další) a prospějete rybám. Vodní rostliny vysazujeme na konci dubna a v květnu, Ty předpěstované usazujeme do košů se substrátem i s kořenovými baly. Mezi rostlinami musíme nechat dostatečný prostor, velmi rychle se rozrostou.

Hluboká zóna (80 až 120 cm): zde se bude dařit leknínům, pozor však, ne všechny druhy jsou schopné přezimovat.

Mělká zóna (40 až 60 cm): zde vysazujeme rostliny zvyklé na kolísání hladiny, pěstované ve vegetačních koších, aby se nerozšiřovaly nekontrolovaně do okolí. Hodí se sem například orobinec, truskavec, pontedera, puškvorec, přeslička, vachta či kosatec.

Velmi pěkně vypadají v rybníčku i plovoucí rostliny, například stolístek.

Pobřežní zóna: zde vysazujeme na zastíněný břeh blatouch či kontryhel, na slunný břeh zběhovec či mochničku a další druhy. U břehu vysazujeme nižší druhy rostlin a dál od něj ty vyšší, třeba astilbe, lilijici, bohyšku, bergénii, tužebník, udatnu a jiné. Určitě zde najdou své místo na stinném břehu i kapraďorosty.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com

Pobřežní zóna Pobřežní zóna
Pobřežní zóna
Bohatá výsadba rostlin Bohatá výsadba rostlin
Bohatá výsadba rostlin
Bohatá výsadba rostlin Bohatá výsadba rostlin
Bohatá výsadba rostlin
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Hlasoval: 1 uživatel
Diskuze na téma "Zahradní rybníčky pro náročné"

Buďte první a napište komentář k  "Zahradní rybníčky pro náročné"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE