Zbavte se v zahradě plevelu a přitom si vyrobte hnojivo Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Jak si připravit přírodní hnojivo, takzvaný zákvas, a přitom se zbavit plevelu? Je to naprosto jednoduché a geniální. Plevel, který jinak moří kulturní rostliny, využijeme v jejich prospěch.

Kromě kopřiv, ze kterých samotných se připravuje takzvaná kopřivová jícha, roste v zahradě mnoho dalších plevelů, které obohatí připravovaný roztok o mnoho minerálů a živin. Navíc toto přírodní hnojivo bude výborně fungovat i jako hnojivo listové a též bude rostliny chránit před obtížnými škůdci, ale i plísněmi, je jen třeba roztok dostatečně přefiltrovat a vhodně naředit.

Plevel prostě může posloužit i dobré věci a to nejen v kompostu. Zákvas si přitom vyrobíte naprosto zdarma, nemusíte dokonce platit ani za vodu, vystačí ta dešťová. Základ každého zákvasu (čili jíchy) tvoří kopřiva dvoudomá, která obsahuje železo, vápník, vitamin B2 a C, stopové prvky, kyselinu křemičitou a jiné potřebné živiny. Dále je do zákvasu vhodné přidat kostival lékařský (obsahuje slizové látky, třísloviny, v listech draslík, fosfor, vápník, vitamíny A, B12 a C), vratič obecný, přesličku rolní, bršlici kozí nohu (bohatá na síru, dusík a draslík), smetánku lékařskou (té je v každé zahradě „habakuk“), pelyněk, kapradiny, routu vonnou, bez černý (listy i květy, nikoli plody), kozlík lékařský, heřmánek, měsíček, řebříček, listy rebarbory a jiné. Přidat též můžeme různé bylinky, pokud jich máme nadbytek – mátu, šalvěj, meduňku, řapík, majoránku, mateřídoušku atd. Vyhýbáme se pouze rostlinám s již zralými semeny. I jíchou si můžeme plevel roznést po zahradě.

Rostliny pro zákvas můžeme různě míchat, prostě s nimi experimentovat. Kromě toho, že získáme vynikající hnojivo, též získáme účinný postřik proti různým škůdcům, ale i plísním. Například neředěná kopřivová jícha je vynikající proti mšicím. Zákvas z vratiče obecného zase funguje v poměru s vodou 1:3 jako prevence jabloní proti padlí.

Kromě natrhaného plevele a jiných bylin si připravíme nádobu (plast, dřevo, kamenina, nikdy ne kov), která musí být dostatečně objemná, obvykle stačí 100 litrový plastový sud, pro větší spotřebu použijeme 200 litrový. Natrhané rostliny posekáme na kousky (klidně sekačkou), což urychlí kvašení, ale nemusíme. Nádobu naplníme do tří čtvrtin kousky rostlin a poté zalijeme dešťovou vodou, případně vodou studniční či odstátou vodou z vodovodu. Nádobu nezakrýváme, aby mohla jícha správně kvasit.

2 až 3 týdny je dobré jíchu denně promíchávat, načež by měla být, pokud jsme rostliny nasekali, hotova právě do této doby. Záleží však také na venkovních teplotách. Jícha je hotova, pokud již přestane kvasit a bublat a má tmavou barvu. Ze značné části se kousky rostlin rozpustí. Čím déle necháme jíchu uležet, tím méně rostlinných zbytků v ní najdeme. Vyluhované zbytky rostlin lze pak využít jako mulč, případně je přidáme do kompostu. Jakmile je jícha hotova, nádobu zakryjeme. Neděste se, když v ní najdete po pozdějším otevření „masakr“ živých komářích larev, je to zcela normální.

Pro potřeby pravidelného hnojení jednou za měsíc jíchu ředíme s dešťovou vodou v poměru 1:9, pro týdenní hnojení 1:50.

Zápach z kvasící jíchy omezíme přidáním hlíny, jílu, kamenné moučky či nehašeného vápna, případně květem kozlíku. Přesto ale nádobu umístíme někam do ztraceného koutu zahrady. Zásadně nepoužíváme kovové nádoby kvůli různým nežádoucím chemickým reakcím, ale i korozi.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
Kopřiva dvoudomá je natolik úžasnou a cennou bylinou a přitom nežádoucím a bohatě rozšířeným plevelem, že představuje základ každého zákvasu (jíchy)
Kopřiva dvoudomá je natolik úžasnou a cennou bylinou a přitom nežádoucím a bohatě rozšířeným plevelem, že představuje základ každého zákvasu (jíchy)