Letošní léto nám dalo pořádně za vyučenou. Ten políček a povytažené ucho jsou cítit ještě teď. A když už konečně pořádně zapršelo, díval jsem se z domu na proudy vody stékající do veřejné kanalizace. Přitom byly vyschlé studny, potoky i řečiště. Dokonce i „oficiální“ pramen Vltavy, což nebylo dosud nikdy v historii písemně doloženo.
Napadlo mě, že pokud by se měla takto suchá léta opakovat, budou muset řešit shromažďování dešťové vody i obce, nejen soukromí vlastníci nemovitostí, kteří ji ovšem nejčastěji také pouští ze střech do kanalizace a když už, mají na zahradě pod jedním z okapních svodů sud či barel. Jak jsme čekali na první kapky shůry a pozorovali uschlé trávníky a další rostliny! Opravdu ještě nejsme dostatečně poučeni, že každá kapka dešťové vody je k nezaplacení?
Trocha čísel
Bez vody by nebyl na Zemi život a právě vodnímu obalu země říkáme hydrosféra (soubor všech vod – povrchových, podpovrchových, obsažených v atmosféře a v živých organismech). Celkové zásoby vody na Zemi představují cca 1 385 989 600 km3, z toho však právě sladká voda činí pouze 2,53%. Na zemském povrchu přitom voda stále cirkuluje, je v oběhu (není stacionární),což je způsobeno dopadající sluneční energií a zemskou gravitací. Této cirkulace se účastní 525 tisíc km3 vody ročně. Voda se ze zemského povrchu vypařuje do atmosféry a zde ji unášejí vzdušné proudy v podobě mraků. Při poklesu teploty začne vodní pára v mracích kondenzovat a snáší se zpět na zemský povrch v podobě srážek. Většina jí spadne do oceánů a jen cca 8,3% na pevninu. Rozlišujeme velký a malý koloběh vody, velký funguje mezi oceány a pevninou a malý probíhá pouze nad oceány a pouze nad pevninou. Zajímavý je též fakt, že z veškeré sladké vody je 68,4% vázáno v ledovcích. Čili pro člověka je zde k dispozici především voda, která je vázána ve vodních tocích, v přírodních vodních nádržích (jezerech, bažinách, rašeliništích atd.), v umělých vodních nádržích (přehrady, rybníky) a voda podpovrchová. A nakonec - voda tvoří většinou více jak 50% hmotnosti živých organismů. I vy sami jste převážně z vody!
Dešťová voda
Akumulační jímky
Akumulační jímky na dešťovou vodu je nejlepší umístit do země, i když se vyrábí i jímky nadpovrchové. V zemi nás neruší svým vzhledem, nepřekáží, ale též udržují stálou teplotu vody, která se zde nepřehřívá a nemnoží se v ní řasy. Přítoky z okapu jsou navíc vybavené filtrem zachycujícím pevné nečistoty a v jímce je buďto umístěné ponorné čerpadlo, nebo sání automatické vodárny. Pokud je v jímce vody příliš, odtéká přepadem do trativodu.
Plastové akumulační jímky jsou v zemi běžně obetonovávané, pokud jsou však vyrobené z rotačně tvářených plastů, obetonování nevyžadují, jestliže je hladina spodní vody pod úrovní nádrže (kdyby tomu tak nebylo, může dojít k vytlačení jímky ze země právě vodou). Jinak jsou ale v zemi dostatečně stabilní i bez obetonování. Akumulační jímky přitom můžeme propojit do baterie a zvětšit tak akumulovaný objem. Tyto jímky jsou monolitické, vodotěsné, chemicky a mechanicky odolné a dlouhodobě stabilní - použitý materiál nekoroduje, nedrolí se a hladké stěny těchto jímek se snadno čistí. Plastové jímky jsou vyráběné technologií umožňující různé výšky a provedení dle požadavků zákazníků. Jednotlivé typy jímek se též liší tvarem spodního a horního dílu. Mezi jejich volitelné příslušenství patří nástavek (komín) o různých výškách, plastové víko o nosnosti 200 kg, betonová roznášecí deska a litinový poklop, stupadla, průchodky a technologie dle konkrétního projektu.
Právě akumulační jímky KJ z rotačně tvářených plastů byly představené na letošním ročníku veletrhu FOR ARCH společností CZ Plast, s.r.o. spolu s jímkami gravitačními, jímkami pro tlakovou a podtlakovou kanalizaci, revizními a vodoměrnými šachtami z rotačně tvářených plastů.
Nádrž na dešťovou vodu
Schéma usazení nádrže na dešťovou vodu
Rotační tváření plastů
Rotační tváření plastů (rotomolding, rotomoulding) umožňuje výrobu palivových nádrží, plastových jímek a kanalizačních šachet o vysoké pevnosti a beze švů. Při této technologii se používá jako základní materiál plastový prášek, který je pomocí gravitace, tepla, tvaru formy a pomalého otáčení přetvářen do podoby koncového výrobku. Tento výrobek je vždy dutý, nemá vnitřní pnutí a švy, má novou pravidelnou vnitřní strukturu a tvarovou paměť.
Nejprve je forma plněna plastovým práškem, poté je ohřívána v peci za současného otáčení kolem dvou os a nakonec chlazena proudem vzduchu. Poté je vyjmut hotový výrobek. Lze tak vyrábět i malé výrobní série uzavřených a těsných nádob, od malé velikosti až po výrobky velkých rozměrů (například nádrže o objemech méně než litr až po nádrže o objemech několik desítek tisíc litrů). Sílu stěny přitom mohou mít tyto výrobky až několik cm. Lze definovat i velmi složité tvary a detaily (např. závity, osazení apod.) a lze již při výrobě usazovat výztužné kovové profily (závitové vložky, příruby, speciální vložky pro osazení upevňovacích prvků nebo vypouštěcích zátek).
