Sdílet
 

Znáte staročeské Vánoce?

Datum vydání: 19.12.2016 | autor:

Jak se slavily Vánoce za časů našich prapraprababiček? Jaké tradice a zvyky byly dodržovány a bez čeho se nebylo možné obejít? V každém případě zapomeňte na současné hektické hemžení…

Tradiční Vánoce Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce
Vánoce se vlastně začínaly již na svatou Barboru, kdy byly nařezané barborky – větvičky ovocných dřevin (nejlépe třešní). A Barborky vykvetly právě na Vánoce, tento zvyk je však poměrně mladý. Oslavy na památku svaté Barbory probíhaly dříve zcela odlišně. Ženy si oblékly bílá prostěradla a šátky, obličej si sypaly moukou a obcházely domácnosti, přičemž zpívaly píseň o svaté Barboře. Hodné děti přitom dostávaly různé dárečky a sladkosti, zlobivé byly šlehány metlami. Tuto tradici však časem nahradil Mikuláš nadělující dárečky spolu s andělem a čertem, a to o 2 dny později, 2 dny po svátku Barbory. A Barborka? Zvyk vzniklý na počest svaté Barbory, byl zjednodušen na pouhé trhání větviček, kterým říkáme Barborky. Dívky dříve též trhaly více větviček, pokud měly více nápadníků, pojmenovávaly je po nich a ta, která vykvetla nejdříve, symbolizovala jejího skutečného ženicha. Barborky také dovedly předpovídat šťastný měsíc. Kolikátý den po uříznutí větvičky barborka vykvetla, ten měsíc bude v příštím roce šťastným.

Sváteční vánoční hostině dříve předcházel půst, který si dnes již málokdo dokáže představit. Ovšem i v těch nejchudších rodinách si pak na Štědrý večer dopřávali. A to dokonce více chodů. Důvod? Věřili v takzvané „kouzelné devatero.“ Čím více bylo na stole ten večer chodů, tím větší měla být v následujícím roce úroda. 
Tradiční Vánoce Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce Tradiční Vánoce
Tradiční Vánoce
Stroček trubkovitý - seznamte se Stroček trubkovitý - seznamte se
Stroček trubkovitý - seznamte se
Prvním chodem bývaly oplatky s medem, ale i česnekem a různými bylinkami. Druhým chodem byla polévka (nejčastěji s houbami), poté přicházely na řadu luštěniny, především hrách, jelikož jeho klíček má podobu kalichu a dle tradice měl hrách stolovníky spojit v dobrém i zlém. Hospodyně odebrala z mísy hrachu po lžíci pro každé z domácích zvířat, pak si postupně nabírali ostatní, především podle stáří a vážnosti v rodině. Jedla se také čočka na kyselo posypaná strouhaným perníkem. Z jednoduchého důvodu – aby bylo v příštím roce dost peněz. Tradičním vánočním jídlem byl také houbový kuba z krup, krupek, jáhel, brambor a česneku. A houbou byl v tomto případě dnes u nás méně známý stroček trubkovitý z čeledi liškovitých, černá houba výtečné chuti, která roste v ohromných trsech na větších plochách. Pokud na tuto houbu v lese narazíte, zakleknete a v ideálním případě máte za chvíli plný košík. Vlastně již nejde o houbaření, ale o sklizeň. Například rybí polévka se objevila až mnohem později, stejně jako tradiční vánoční kapr, respektive ryba. Jedla se také kaše s medem, hrách se zelím a sušené míchané ovoce (křížaly).
Jmelí Jmelí
Jmelí
Jesličky Jesličky
Jesličky
Od večeře nesměl nikdo vstávat, vše již muselo být na stole, načež po večeři zazvonil zvonek a Hospodář (nejváženější osoba v domě) přinesl do místnosti stromek tradičně ozdobený ořechy, perníčky, jablky, cukrovím, sušeným ovocem, svíčkami a řetězy. Bylo výsadou hospodáře tento stromek přes den potají připravit. Na stromku se zapálily svíčky a zpívaly se vánoční koledy. Ovšem nejen na Štědrý den, ale každý večer, po který stromek v místnosti stál. Kdo nestavěl stromek, stavěl jesličky, všude stromky nebyly, navíc zvyk vánočního stromku se postupně rozšířil poměrně nedávno od šlechty a bohatších měšťanů a trvalo dosti dlouho, než se dostal do každé domácnosti.

Sváteční stůl byl též ozdoben větvičkami natrhanými na svatou Barboru (viz výše), nad dveřmi visely snítky jmelí přinášející štěstí. A kdy se sedalo ke svátečnímu stolu? Když na nebi vyšla první hvězda. Všimli jste si, že o dárcích tak, jak tento zvyk známe dnes, nebyla v článku ani zmínka?

Současná podoba Vánoc se vyvinula velmi rychle, za velmi krátkou dobu. A navíc se vánoční tradice lišily podle oblasti, místního etnika, zvyků. I několik desítek kilometrů bylo kdysi pro většinu lidí nepřekonatelnou vzdáleností, o jejíž překonání se vlastně ani nepokoušeli, jelikož to nebylo třeba. Byli pevně připoutání ke své hroudě – místu, rodině, majetku a místní tradici. Správně jste si všimli, že Vánoce byly spojené s hojností, tradičními dekoracemi a zpěvem.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Znáte staročeské Vánoce?"

Buďte první a napište komentář k  "Znáte staročeské Vánoce?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE