Kolikrát v životě kupujeme dřez a jak velkou část dne u něj strávíme? A to dokonce i dnes v éře myček? Ano, dřez se dostal na pozici vodního centra. Nic to ale nemění na tom, že hraje klíčovou roli v dojmu z celého interiéru kuchyně. Z jakých materiálů a designů v současnosti vybíráme? Je granit opravdu nejstylovějším materiálem neomezené životnosti? Jak se který druh osvědčil hospodyňkám v praxi a se kterými problémy se můžeme potýkat?
Smaltový pradědeček dřezů se vyznačuje nízkou cenou i životností. Pokud ale chceme zachovat třeba stylové selské stavení, dalo by se uvažovat i o něm.
Nerezový dřez musí mít homogenní strukturu – teprve potom se stane nerez opravdu nerezivějícím. Na nekvalitní, nehomogenní a příliš tenké dřezy můžeme narazit v řetězcích supermarketů. Rozpoznáme je většinou podle ceny. Pravé nerezové dřezy z kvalitního materiálu vykazují vysokou odolnost vůči kyselinám i hydroxidům. Zato čištění běžným pískem na nádobí se nedoporučuje – způsobuje poškrábání povrchu. Ale i tento nedostatek se výrobci snaží minimalizovat – např. použitím speciální povrchové úpravy s tkanou strukturou.
Nerezový dřez sice nenabízí příliš širokou škálu barev, ale alespoň můžeme vybírat mezi lesklým nebo „matným“ provedením. Ať už zvolíme kteroukoliv variantu, nezapomene ji sladit s designem baterie.
Mezi hlavní složky granitových dřezů (dřezů z kompozitů) patří směsi kamenných drtí, pojiv a barviv. Toto složení v homogenním provedením zajišťuje tvrdost, neporéznost (nenasákavost) a odolnost vůči vysokým teplotám. Díky barvivům granitové dřezy zapadnou i do nejnáročnějších kuchyní. Technologie lití navíc umožňuje tvarovou rozmanitost, takže lze hovořit o úplně nové dimenzi dřezů originálních, netradičních a zároveň čistých tvarů.
Keramické dřezy - patří k tradičním, nicméně překonaným materiálům. Když se ale pro tento typ rozhodneme (např. protože máme v kuchyni velké množství dalších keramických prvků) volíme z klasické nebo z tvrzené keramiky. Některé povrchové úpravy nabízí i velice hladkou variantu, která téměř odpuzuje nečistoty.
Foto TEKA Centrum
Pokud toužíte po indonéském stylu kuchyně, pak máme pro Vás dobrou zprávu a špatnou zprávu: můžete si pořídit dřez dřevěný. Samozřejmě materiálem není obyčejné dřevo, ale velice vzácné – teakotové dřevo. Ta špatná zpráva je, že si musíte připravit kolem 50 000 Kč.
Moderní systémy dřezů počítají s připojením myčky nebo drtiče kuchyňských odpadků. Přepad je u kvalitnějších dřezů samozřejmostí.
Mapy?
Čištění a údržbu může znesnadňovat množství záhybů a žebrování s hlubokými drážkami. Map se nejpravděpodobněji zbavíme, zakoupíme-li granitový dřez – některé barvy jsou velice vyhovující a snesou všechny druhy čistidel i písků. Jejich vysoká tvrdost zaručuje nezničitelnost možnými pády nádobí.
Nyní několik praktických drobností z praxe:
Vybírat můžeme z nabídky samostatných dřezů, nebo dřezů s odkapávačem. Některé ženy upřednostňují plastový odkapávač, z něhož po utření nádobí jednoduše vylijí vodu a ukryjí jej do skříňky.
Jiní tvrdí, že vždy se najde nějaká ta drobnost, kterou stačí jen opláchnout a položit na vedlejší odkapávač, který je přímou součástí dřezu. Vyhneme se tak stálému vyndávání a uklízení odkapávače.
Výška dřezu se stává dalším diskutovaným tématem, s jehož řešením si ale musí poradit asi každá domácnost po svém. Jestliže paní domácnosti měří např. 186 cm a pořídí si pohodlnou variantu - zvýšený dřez, může se setkat i s výchovnými problémy - protože děti (případně menší partner) nemají bez židle šanci na dřez dosáhnout.
Další otázka, na kterou je třeba si dávat pozor spočívá v umístění baterie: vlevo nebo vpravo? Kterou rukou držíte hrnec a kterou rukou pouštíte vodu? Kompromisem se zdá být baterie umístěná uprostřed.
Nezapomeňte se také zamyslet nad příslušnými doplňky. Nutno podotknout, že některé z nich v praxi ani nemusí najít své využití. Jiné – např. dávkovač saponátu patří k praktickým doplňkům.
