1.1. Historie a současnost koberců
1.2. Životnost a základní pravidla výběru
1.3. Výhody a nevýhody koberců
1.4. Koberce celoplošné a kusové
1.5. Technologie výroby koberců
1.6. Materiály kobercového vlákna
1.7. Vlněné koberce
1.8. Péče o vlněné koberce
1.9. Koberce z mořské trávy
1.10. Koberce ze sisalu
1.11. Koberce z kokosového vlákna
1.12. Orientální koberce
1.13. Koberce z hedvábí
1.14. Cena a hodnota ručně vázaných koberců
1.15. Koberce ze syntetických vláken
1.16. Návod na správné položení celoplošného koberce
1.17. Jak pečovat o běžné koberce?
1.18. Koberce, interiér a alergici

Mnoho z koberců v interiéru zabere velkou plochu, proto může koberec místnost opticky zvětšit i zmenšit, prosvětlit i zmavit. Stejně tak odliší jednotlivé zóny místnosti (relaxační, komunikační, pracovní, …). Tmavá barva koberce a velké vzory místnost opticky zmenší, jemné vzory a barva světlá naopak zvětší.

1.1. Historie a současnost koberců
Historie koberců sahá až do dávnověku, první z koberců se pravděpodobně zhotovovaly už ve Střední Asii zhruba před pěti tisíci lety. Dodnes nejstarší nález koberce pochází z okolí Pasyryku. Původ koberců tedy voní orientem, jejich kvalitu a krásu ale můžeme obdivovat i dnes, a to i díky novým technologiím výroby a materiálům. Nejčastěji se koberce vyráběly z přírodních materiálů, jakými byla ovčí vlna či velbloudí srst. V Evropě se později staly chloubami šlechtických sídel. Teprve mnohem později začaly pronikat do běžných domácností. A že nakonec zdomácněly velmi rychle.

V dnešní době koberce podléhají trendům a návrhům, respektive diktátům světových designérů. Je to obdobné jako s jakýmikoli spotřebními předměty a módou. Každý rok se mění jak barvy, tak vzory i struktury koberců. Aktuální trendy směřují k přírodním materiálům, především pak vlně. Módní je ovšem i syntetika, kterou (především akryl) od vlny na první pohled rozeznáme jen těžko.

Kusové koberce se přitom na dřevěných nebo laminátových podlahách stávají zajímavými solitéry. Navíc však dovedou zpříjemnit posezení u stolu, kde nám nebude chladno od nohou a jsou velmi příjemné i na dotek. Na holé podlaze není příjemné ležet i přesto, že máme instalované podlahové vytápění bytu. Platí ale pravidlo, že na koberec si vždy lehneme s chutí.

Zajímá vás internetový obchod s širokou nabídkou koberců? Klikněte ZDE.

1.2. Životnost a základní pravidla výběru
Zajímat nás jistě bude i životnost koberce a použitelnost ke konkrétním účelům. Životnost koberců je stanovena poměrem hustoty vlákna a výšky vlasu. Přitom se při vyběru této podlahové krytiny neobejdeme bez doteku rukou. Koberec by měl být na dotek příjemný, neplatí to však pro všechny druhy koberců. Pokud vybíráme vhodný povrch do pracovny (kanceláře), kde budeme chodit dokonce v botách, bude nás víc jak příjemnost povrchu koberce na dotek zajímat jeho snadná údržba.

Navštívíme-li dobře zásobený obchod s různými koberci, v první chvíli nebudeme schopni se ani orientovat, natož si vybrat. Nabídka koberců je skutečně velmi široká. Pestré jsou i kombinace a vůbec výběr barev a zaraženi budeme i velkými rozdíly v cenách. Nejsnazší obranou proti zahlcení výběrem a informacemi vůbec bude podrobné dotazování prodavače. Pokud už však nemáme jasno předem a s návrhem, jaký typ a jaké barvy koberce si vybrat, nám pomohl šikovný bytový architekt.

A opět si připomeňme pravidlo, že se vždy vyplatí koberce osahat a poté obrátit i na rub. Velmi nám přitom pomůže standardní značení koberců symboly (piktogramy) na jejich rubu. Z piktogramů získáme rychlou informaci o kvalitě koberce, komfortu jeho užívání (nízký, malý, dobrý, vysoký či luxusní), vhodnosti pro konkrétní místnosti a schopnosti unést konkrétní zátěž. Piktogramy nás ale informují i o podružných (doplňkových), ovšem též důležitých vlastnostech koberců. Určitě oceníme informaci, zda se koberec hodí na podlahu s podlahovým vytápěním, zda na něj můžeme postavit skříň či křeslo s kolečky nebo kolečkovou židli a podobně.

Kvalitu a s ní související cenu koberce ovlivňuje především konstrukce vlasu a druh vlákna. Dražší (a tedy i kvalitnější) jsou koberce z přírodního vlákna (vlna a hedvábí), levnější koberce z vlákna umělého. Podstatné je též, zda má koberec takzvanou kobercovou smyčku (takový koberec se snáz udržuje, ale není tolik kvalitní), nebo je konstruován ze střiženého vlasu (je hustší a kvalitnější, ale hodí se do méně zatěžovaných prostor).

1.3. Výhody a nevýhody koberců
Od koberců si nejčastěji slibujeme, že budou příjemné na dotek, nenáročné na údržbu a nebudou se špinit. Navíc by měly ladit s interiérem. I přes širokou nabídku kvalitních povrchů podlah jsou koberce stále oblíbené a zřejmě nikdy být nepřestanou.

Výhodou koberců je tepelná izolace podlahy a její změkčení. Nesmíme však zapomenout ani na výrazné estetické vyzdvižení interiéru. Koberec jako unikátní solitér, to je krédo doby, sahající až do historie, kdy byl dokonce platidlem a důkazem majetku (a to je i dnes).

Nevýhodou koberců je však náročnější údržba a riziko přítomnosti roztočů. Především pro alergiky je pak toto riziko nepřijatelné. Pokud však koberec vhodně zvolíme, a to koberec kvalitní a vkusný, dokáže náš interiér skutečně oživit a dát mu nezaměnitelnou pečeť útulnosti.

1.4. Koberce celoplošné a kusové
Celoplošné koberce jsou ty, které pokládáme po celé ploše místnosti. Pro tyto účely se vybírají koberce odolnější větší zátěži, většinou smyčkové konstrukce. Koberce kusové vhodně doplňují konkrétní část interiéru. Pokládáme je vedle postele, do relaxačního prostoru obývacího pokoje a podobně. Většinou jsou konstruovány ze střiženého vlasu, najdou zde však uplatnění právě vzácné koberce orientálního původu, běžné jsou ale jak koberce z přírodních materiálů, tak z materiálů umělých.

Mnohem žádanější jsou koberce kusové. Investujeme pak sice do menší kobercové plochy, ovšem vhodně doplníme interiér dominantním prvkem a můžeme si pořídit koberec kvalitnější. Navíc dne často investujeme do velmi kvalitních podlah a ty by bylo škoda zakrýt po celé jejich ploše, i když výjimky potvrzují pravidlo. Nejoblíbenější jsou kusové koberce z přírodní střižní vlny, nabízené v široké škále vzorů a barev.

Přírodní kusové koberce dnes pokládáme nejčastěji na dřevěné nebo laminátové podlahy. Účelem takových koberců je především zdobit či umožnit relaxaci vleže či vsedě, na rovné, ale měkké a příjemné ploše. Svými barvami a vzory jsou kusové koberce nejen originály, ale zároveň často sledují módní trendy.

1.5. Technologie výroby koberců
Pro tkaní koberců známe tři technologie. Strojní tkaní, tuftování a ruční vázání. Strojní výroba je levná, ale i velmi kvalitní. Na trh se tak dostávají sériově vyráběné dezény. Tuftování je v podstatě nová metoda. Jednotlivá vlákna jsou nastřelována tuftovací pistolí přímo do látky (útek po útku). Vznikají tak nádherné koberce s plastickými vzory ve střední cenové kategorii.

Ruční tkaní je nejkvalitnější a také nejdražší způsob výroby koberců. Cenu nejvíc ovlivňuje počet uvázaných uzlíků na 1 m². Tento počet se pohybuje od 350.000 do 1.500.000 uzlíků. Nepoužívají se zde žádná umělá lepidla, jelikož tyto koberce jsou vázané rovnou do osnovy. Materiálem je vždy vlna nebo hedvábí a můžeme si pořídit nejen tradiční vzory z orientálních zemí jako jsou Irán, Afghánistán, Turecko, Nepál, Čína, Indie a další. K dostání jsou i moderní dezény, navrhované evropskými designéry.

Životnost ručně takných koberců je několik generací. Například na výstavách jsou tyto koberce vystavené přímo na zemi, kde po nich projde tisíce návštěvníků. A kobercům to nijak neublíží.

1.6. Materiály kobercového vlákna
Na materiálu je závislá jak kvalita koberců, tak jejich konkrétní použití v interiéru. V zásadě si buďto vybereme koberec z přírodního materiálu, nebo z umělých vlasů. Pro celoplošné koberce je nejčastější polyamidový (nylonový) vlas, jenž se vyznačuje mimořádnou pružností a trvanlivostí. Běžná je i nešpinivá úprava takových koberců.

Pokud vyžadujeme přírodní materiál (vlnu, hedvábí či rostlinná vlákna – kokos, sisal, mořská tráva, …), zřejmě si vybereme koberec kusový. Tyto koberce jsou sice dražší, ale stále moderní.

1.7. Vlněné koberce
Nejoblíbenější vlněné koberce jsou velmi odolné vůči nečistotám. Klíčem k takové odolnosti jsou právě přirozené vlastnosti materiálu a tyto koberce se tedy velmi snadno udržují. Vlněné koberce jsou proto vhodné pro velmi zatěžované prostory (dětský pokoj, obývák). Vlna je totiž mastná a nečistoty včetně rozlitých tekutin odpuzuje a těžko vsákne.

Zásadní rozdíl je v ceně běžných vlněných koberců a koberců v nešpinivé úpravě, které jsou více jak dvakrát dražší. Vlněné koberce navíc velmi dobře pohlcují hluk a napomáhají udržení přirozené vlhkosti interiéru. Pohlcují totiž vlhkost, ale zase ji vydávají zpět do prostředí. Příjemné klima pak ocení především alergici.

Jejich vysoký vlas má přitom takovou konstrukci, že se nesešlape. Mezi vlněné koberce často patří i koberce v retro (historických) stylech, které se i přes svou úmyslnou patinu hodí do moderně laděných interiérů.

1.8. Péče o vlněné koberce
Pro svou mastnost (obsah přírodního tuku) je vlněný koberec elastický. Pokud ho tedy sešlápneme, zase se nám narovná. Pokud chceme z koberce odstranit skvrny, nepoužíváme kobercový šampon, ale pouze savou utěrku, namočenou ve studené nebo vlažné vodě, případně s prostředkem na praní vlny. Tu zatížíme, protože koberec nesmíme třít. Šampon by zase odstranil přirozenou mastnotu koberce.

Pokud na vlněný koberec stavíme nohy nábytku, musíme je podložit plochou ochrannou podložkou. Pořídíme-li si nový vlněný koberec, musíme počítat s tím, že 3 až 4 měsíce pouští vlas. Souvisí to se sestřiháváním výšky vlasu koberce, což je poslední výrobní krok. Pouštění vlasu u nových koberců tedy není závadou, nýbrž je naprosto přirozené a po uplynutí uvedené doby ustane.

Orientální vlněné koberce jsou též velmi odolné vůči nečistotám a tekutiny se do nich nevsáknou. Dokonce platí pravidlo, že na takovém koberci nenapáchají značné škody ani žhavé jiskry a nedopalky cigaret. Pokud koberec propálíme, skvrnu snadno „odkartáčujeme.“ Pro čištění skvrn, které již zaschly, použijeme přípravky určené k praní vlny, rozpuštěné ve vodě. Opět nesmíme materiál příliš třít a směřujeme od středu ke krajům skvrny. Pro vysávání takových koberců pak nesmíme používat rotační kartáče, nýbrž pouze hladké trysky. Orientální koberec nikdy nesmíme dát do čistírny.

1.15. Koberce ze syntetických vláken
Polypropylen je materiál, který výborně odolává zvýšené vlhkosti. Přitom jsou koberce z tohoto materiálu barevně stálé, ovšem mají malou pružnost a snadno by se tedy sešlapaly. Polypropylenové koberce se proto vyrábějí nejčastěji ve smyčkové konstrukci a nejčastěji se používají jako celoplošné, nikoli kusové. Díky své smyčkové konstrukci tyto koberce patří mezi zátěžové. Polypropylenové koberce jsou nejlevnější strojově vyráběné koberce ze syntetických materiálů. Jejich údržba je však složitá, těžko se vysávají a mají drsný povrch.

Dalším materiálem je PP HEATSET či polyolefin. To jsou tepelně upravená vlákna, podstatně měkčí, příjemnější na došlap, lehce se udržující a koberce z nich se pohybují dle množství materiálu ve střední cenové kategorii.

Pro výrobu tuftovaných koberců se nejčastěji používá akrylové vlákno, které celkem dobře imituje vlnu. Novinkou je pak vlákno polyesterové (PES), jemuž se pro jeho lesk přezdívá „umělé hedvábí“. Každý znalec z oboru vám ale potvrdí, že tím nejlepším materiálem pro výrobu koberců je určitě vlna.

V interiéru je rovněž nezbytné udržovat optimální teplotu (okolo 20 ^oC) a vlhkost. Ideální vlhkost v ložnici nebo dětském pokoji, kde spíme, je 40 až 50%. V panelových domech je však v zimním období vlhkost často pod 20%. Suchý vzduch přitom narušuje sliznici dýchacích cest, dráždí ke kašli, způsobuje škrábání v krku a podobně. Suchý vzduch je možná větším zlem, než samotná přítomnost roztočů a prachu.

Velmi nám pomohou zvlhčovače, mlhovače, ionizátory, ale i pokojové rostliny. Ty do bytu navíc přinesou kousek přírody a zároveň budou vhodným dekorativním prvkem. Pozor však na ty druhy, které způsobují alergické reakce (díky pylům), nebo do ovzduší interiéru vypouštějí jedovaté silice. Máte-li doma alergika, vybírejte rostliny se zdobnými listy, nikoli květy.

Vrátíme-li se pak ke kobercům, ale i dalším bytovým textiliím a nejen těm, bohužel platí zásadní pravidlo: Máte-li doma alergika, vyhněte se jak kobercům, tak textiliím, zvířatům a kvetoucím pokojovým či řezaným rostlinám. A určitě se při vybavování svého bytu poraďte s lékařem.

1.17. Jak pečovat o běžné koberce?
Nejčastější pravidelnou údržbou koberců je důkladné odstraňování volně ležících nečistot vysáváním. Ideální jsou přitom centrální vysavače, které nevracejí různé mikročástice včetně roztočů zpět do místnosti. Důležité je však i pravidelné odstraňování skvrn, které je vždy velmi úspěšné, pokud se neodkládá. Skvrny tedy vyčistěte pokud možno ihned!

Výběr čistících prostředků je přitom velmi rozmanitý. Než ale konkrétní přípravek na skvrnu aplikujete, doporučuje se vyzkoušet jeho působení na libovolný odstřižek koberce či na místě, které není na očích (třeba v rohu místnosti, pod pohovkou a podobně).

Při mechanickém poškození (propálení, proražení nebo proříznutí) často nezbývá než část koberce odstranit průbojníkem a do volného místa vlepit odstřižek ze zbytku koberce. Jednou za rok se doporučuje odborné čistění koberce mokrou cestou, především pak kvůli roztočům. Roztoči způsobují sennou rýmu, různé alergie a nakonec i astma.

1.18. Koberce, interiér a alergici
Astmatici a alergici by především měli vyměnit koberce za jinou podlahovou krytinu, kde se nebudou usazovat roztoči a prach. Roztoči se ovšem šíří i díky některým druhům klimatizace a vyhnout se jim zcela nelze. Pokud tedy trpíme alergiemi a přesto chceme koberec, nejenže pečlivě vybereme klimatizaci, či se jí vyhneme, ale pokud se rozhodneme pro koberec, zvolíme vlněný nebo hedvábný. Zaměřit bychom se přitom měli i na závěsy, čalouněný nábytek a lůžkoviny. V boji proti roztočům je také účinné pravidelné větrání lůžkovin na čerstvém vzduchu a samozřejmě v předchozím odstavci uvedené pravidelné čištění koberců (centrální vysavač + pravidelné čištění mokrou cestou).

Koberec přitlačte u krajů místosti tak, aby těšně naléhal na její boční stěny. Použijte třeba nůžky. Budete tak mít okraj místnosti na koberci přesně označen a budete moci přistoupit k dalšímu kroku pokládky.

Pokud už máte koberec položen od stěny ke stěně, můžete začít s přiřezáváním. Pomocí lišty nebo pravítka koberec přitlačte k podlaze a co nejtěsněji ke stěně. Nožem za stálého tlaku k podlaze uřízněte koberec kolem stěn. Nakonec vyřízněte rohy a jiné výklenky kolem ostatních překážek. Okraj řezu by se měl skrýt a aby se netřepil, můžete ho oblepit kobercovou páskou.

Když je koberec upraven a položen, jak má být, odstraňte ochranný papír z oboustranné lepící pásky a koberec k ní přitlačte. Nakonec ještě můžete po obvodech stěn použít kobercové lišty.

1.16. Návod na správné položení celoplošného koberce
Pokud koberec položíme špatně, bude nejen horší jeho estetický vzhled, ale bude omezena i jeho funkčnost. Koberec se může zvedat, ohybat, nebo dokonce celý pohybovat. A my si tak můžeme přivodit dokonce i nepříjemná zranění.

Před položením koberce se nejprve ujistěte, že podlaha je v pořádku, čistá a bez nerovností. Také se ujistěte, že koberec má požadovanou velikost. Odstraňte obvodové nebo přechodové lišty či prahy, aby mohl být koberec položen od stěny ke stěně. Pokud budete pokládat koberec se spodní gumovou nebo pěnovou vrstvou, stačí podlahu posypat talkem. Koberec se vám tak nepřilepí k podkladu, obzvláště pak k PVC.

Je-li plocha místnosti větší než 16 m², doporučujeme koberec celoplošně podlepit. V ostatních případech je nutné, aby byl koberec u stěn podlepený oboustrannou lepící páskou. Nejprve nalepte pásku na podlahu a ochranný papír ještě neodstraňujte. Potom koberec rozložte po celé ploše místnosti. Koberec musí ležet naprosto rovně a rovnoběžně se stěnami místnosti.

1.14. Cena a hodnota ručně vázaných koberců
Jelikož jde o skutečné originály, nejčastěji z orientu a často dokonce i o starožitnosti, cena takových koberců se pohybuje od desítek tisíc výše. Například íránský hedvábný koberec z oblasti Ghom pořídíte v rozměru 120 x 80 cm za cenu kolem 100.000,-Kč.

Na cenu těchto koberců má vliv hustota vazby, počet barev, složitost vzorů a nápaditost realizovaných motivů, rozměr, symetrie vazby, výška vlasu, ale i celková harmonie barev a vzorů. Pokud pak chcete pořídit skutečně kvalitní orientální ručně vázaný koberec, nezbude vám nic jiného, než se poradit se skutečným odborníkem, který rozezná i drobný rozdíl v kvalitě. Počítejte s tím, že i koberce, které jsou pro laika naprosto stejné, se mohou v kvalitě zásadně lišit. Příliš se nedoporučuje si takové koberce vozit bez jakýchkoli znalostí a zkušeností jako suvenýr, lepší je pořídit si ho v tuzemsku, od renomovaného prodejce. Nákup v orientu stejně probíhá za velkoobchodní ceny.

1.12. Orientální koberce
Chceme-li si však pořídit skutečné umělecké dílo a přitom často ještě starožitnost, poohlédněme se po kobercích orientálního původu. Takové koberce se pak dědí po generacích a nezřídka se stávají i výbornou investicí vydělaných a našetřených finančních prostředků. Stejně jako kdybychom investovali do cenného obrazu, sochy, či jiného vzácného předmětu.

Řemeslné zpracování orientálních koberců je nejčastěji manuální a předpokládá velkou zručnost. Autoři přitom často nepracují s konkrétními vizuálními vzory, ale své umění si předávají z generace na generaci. Vycházejí ze získaných poznatků i svých představ. V zemích, kde jsou tyto koberce vyráběné, často slouží jako plochy určené k modlitbám. Často však i jen zdobí domy, a to nejen na podlahách s menší zátěží, ale i na stěnách.

Výsadní postavení mezi orientálními koberci mají íránské (perské), z oblastí Shirvan, Ghom a dalších. Vyráběné jsou (osnova i vazba) z kvalitní ovčí vlny, probarvované přírodními barvidly dle tradičních receptur, ovšem i z kombinace vlny a hedvábí či pouze z hedvábí. Vzory íránských koberců velmi často reflektují místa svého původu a jejich historické souvislosti a tedy vývoj, ale i mentalitu místních obyvatel. Vyrábějí se zásadně ruční vazbou a výroba takového koberce trvá dle velikosti vázané plochy a složitosti vzorů měsíce až roky.

Tradiční orientální koberce ale můžeme pořídit z dalších míst světa, například tuarégské koberce z Maroka, ale i koberce turecké, afghánské, čínské, japonské, indické, nepálské, egyptské a jiné.

1.13. Koberce z hedvábí
Hedvábné koberce, respektive nejčastěji malé koberečky, jsou velmi jemné. Díky jemnosti materiálu se vyznačují svou maximální hustotou vazby a tedy velkou pevností. Přitom jsou lesklé (hedvábí je lesklý materiál) a všeobecně patří mezi nejdražší.

Opět se vyrábí zásadně ruční vazbou a při jejich výrobě se používají dva druhy uzlů. Buďto původní perský uzel Senneh (takové koberce mají složitější vzory), nebo hrubší turecký uzel Ghiordes.

1.9. Koberce z mořské trávy
Koberce z rostlinných vláken jsou velmi krásné, ovšem nikoli už tak známé. Jejich vzhled je přirozený a teplý a materiál umí stejně jako vlna výborně pohlcovat a do prostředí opět vracet vzdušnou vlhkost. Velmi oblíbeným materálem rostlinného původu je mořská tráva, ze které snadno setřeme rozlité tekutiny a která je velmi příjemná na dotek. Takové koberce se proto hodí třeba i do jídelny či kuchyně a v případě překročení jejich zenitu je snadno a ekologicky zničíme.

1.10. Koberce ze sisalu
Sisal má mnohem odolnější vlákno než mořská tráva. Důvodem je jeho větší mastnost, velmi blízká vlně. Sisal navíc umožňuje provedení v široké škále barev a dezénů. Přitom je tento materiál levnější než mořská tráva.

1.11. Koberce z kokosového vlákna
Kokosové vlákno je hrubší a koberce z něj jsou velmi vhodné k masivnímu až rustikálnímu a historickému nábytku. Hodí se však i k dnes tolik oblíbenému nábytku z ratanu a dalších přírodních materiálů. Přitom jsou ještě levnější jak koberce ze sisalu.