Laky a politury

Dnes můžeme koupit trvanlivé laky, které odolávají vodě, lihu i přímému styku s horkým vzduchem. Hodí se zejména na často používané stoly a židle. Polyuretanové laky (např. Luxol) se vyrábí jako barevné i bezbarvé. Jsou matné, polomatné a lesklé. Práce s nimi je stejná jako s barvou. Je třeba vybrat kvalitní štětec a vyhnout se přetírání již natřené plochy. Lak se brzy usazuje. Na surové dřevo nanášíme nejméně dvě vrstvy. Pokud ošetřujeme starý nábytek, použijeme matný typ polyuretanového laku a oživíme nátěr jednou vrstvou vosku. Pokud bychom natírali lesklým lakem, zbavíme se nepřirozeného lesku tím, že namočíme jemnou houbu do leštěnky a naneseme ve směru vláken na nalakovaný povrch.

Dvousložkový epoxidový lak tvoří pevný lesklý povrch. Práce s ním není snadná a dřevo může po jeho nesprávné aplikaci vypadat uměle. Na rozdíl od polyuretanového časem neztmavne. Při natírání nejprve smícháme obě složky. První vrstvu necháme schnout dvě hodiny a potom brusným papírem vyhladíme všechny nerovnosti. Poté provedeme druhý nátěr a necháme schnout do druhého dne. Na závěr můžeme přeleštit leštěnkou nebo nanést hadrem vosk (satinová povrchová úprava). Při práci je důležité dobré větrání, abychom se chránili před výpary.

Tradiční povrchové úpravy

Pokud chceme nahradit starou povrchovou úpravu, měli bychom zvolit raději tradiční způsob. Znalci a sběratelé dávají přednost autentickým povrchovým úpravám. Nejsou sice trvanlivé jako moderní laky, ale povrch dřeva po jejich použití je naprosto dokonalý. Jedním ze starých typů je olejová úprava. Tu lze provádět na všech typech dřeva. Nejvíce vynikne na dýhovaném dřevě nebo na dřevě s otevřenými póry jako je dub. Přírodní borovice působí po provedení velice jemně. Nejvhodnější je týkový olej. Tradiční lněný olej sice vypadá také hezky, ale dlouho schne, stává se lepkavým a zachycuje prach. Při aplikaci je třeba důkladně roztírat a přebytečný olej setřít. Vrstvu necháme vyschnout 24 hodin. Potom setřeme čistým hadrem a opakujeme 2 až 3 krát.

Francouzská politura

Vosků je veliké množství, ale nemůžeme je aplikovat přímo na surové dřevo. Tato povrchová úprava je krásná, musíme si ale uvědomit, že do vosku se usazuje prach, který se může dostat přímo do dřeva. Nejlepším způsobem je provést nátěr bílým šelakem nebo šelakovou politurou a poté použít vosk. Obliba tohoto způsobu je ve vzhledu, funkční však není. Úprava je příliš měkká a snadno ji poškodíme vodou, alkoholem nebo horkem. Vhodná je u nábytku, který se používá velice zřídka a opatrně.

Je třeba pracovat v čisté místnosti s dobrým denním světlem a bez průvanu. Nesmí být velká vlhkost, protože se šelak zamlží. Začneme tím, že bavlněnou plsť ponoříme do šelaku a připravíme si tzv. cidič. Plsť umístíme doprostřed nebarevného a nechlupatého čtverce látky. Smotáme látku po stranách směrem ke středu, zatočíme a konec přeložíme. Smotáme do dlaně a stlačíme do velikosti pštrosího vejce (pro uskladnění cidiče vyhradíme sklenici se šroubovacím uzávěrem). Cidič vymačkáme na čisté dřevěné podložce. Tím se plsť dobře rozloží. Poté konečky prstů i cidič postříkáme lněným olejem a zabráníme tím přilepení při nanášení. Šelak musí být dobře rozmíchaný, aby v něm nebyly mapy. Při nanášení se nesmí zastavit cidič na ploše. Pohybujeme s ním krouživými pohyby jedním směrem. Konečný nátěr provedeme rovnými tahy ve směru vláken dřeva do ztracena ke hranám. Pokud cidič začne vysychat je nutno na něj přitlačit, pokud začne lepit použijeme trochu více oleje. První vrstvu necháme zatvrdnout asi 20 minut a poté provedeme další nátěr. Naneseme celkem 4 až 5 vrstev a necháme schnout přes noc. Další den lehce setřeme silikokarbidovým papírem a utřeme prach z povrchu hadrem namočeným v metylalkoholu. Potom znovu nanášíme nátěry. Pokud je dostatečné množství vrstev, vysušíme lněný olej pomocí cidiče. Naneseme na něj líh, necháme několik minut odpařit a zbytek lihu setřeme. Závěrečné vyleštění dřeva provedeme měkkým hadrem a necháme několik dnů v bezprašném prostředí, aby politura ztvrdla.

Každá, dobře provedená rekonstrukce nábytku prodlouží jeho životnost a vytvoří z něj velice hezkou součást našeho bytu.