Dotaz: Dobry den.
Mam problem s vlhkostou v murive domu. Dany dom je stary, cca 100 rokov, vybudovany zo zmiesaneho kamenneho muriva. Nieje vybudovana hydroizolacia obvodovych stien, prejavuje sa to velkymi mapami na omietke vo vnutri miestnosti. Chcel by som dany problem odstranit, ale podrezanie muriva nepripada v uvahu, kvoli ekonomickej narocnosti(sirka stien niekde aj 60 cm)Skusal som aj moznost pouzitia chemickej injektaze, ale nebola ucinna. Chcem obkopat dom a vlozit tam nopovu foliu s vybudovanim drenaze. Miestnosti v danom dome su velke, preto som sa rozhodol, ze vybudujem priecky vo vnutri miestnosti, napr. z porfixu. V jednej z tychto miestnosti idem budovat aj podlahu. Chcem sa opytat, ci je dana myslienka dobra a ak necham v stenach nejake vetracie nasavacie a vyfukove otvory(kominovy efekt), mozem dosiahnut mierne vysusenie muriva a znizenie vlhkosti v danom murive? Uvitam kazdu radu ohladom tejto problematiky. Dakujem. S pozdravom
Způsob řešení odvlhčení starého domu doporučuji řešit se specialistou na obor sanací a rekonstrukcí přímo na místě. Jedná se totiž o poměrně složitou problematiku a stavební úpravy jsou poměrně nákladné. Je tedy potřeba mít jistotu, že návrh opatření ke snížení vlhkosti je správný.
V první řadě je potřeba vyjít ze stavebně technického průzkumu domu, zjistit příčiny vysoké vlhkosti a všechny faktory, které mají na ní vliv. Je to například i okolí stavby, spád terénu a odvodnění vnější srážkové vody, je zde vliv geologické stavby podloží apod. Rovněž je dobré provést laboratorní odběr vzorků zdiva na určení vlhkosti a stupně salinity. Zjištěné hodnoty pak jsou podkladem pro návrh složení a technologie sanačních omítek. V některých případech je skutečně po jejich provedení dosaženo poměrně dlouhodobých dobrých výsledků, ale závisí pochopitelně na to, zda vlhkost zdiva není příliš vysoká. Maximální hranicí je 8 až 10% vlhkosti, nicméně pro dlouhodobou funkci sanačního systému je potřebné ji přece jen snížit ještě nějakým dalším stavebním opatřením. Výška sanačních omítek je rovněž důležitá a často se podcení, protože se šetří. Mají se aplikovat min. 1 m nad vlhkostní mapu, jinak se vlhkost většinou projeví záhy na hranici ponechávaných omítek.
Pokud nechceme provádět podřezávání (u smíšeného zdivo je to opravdu nákladné), tak se dobře osvědčuje systém vytvoření větrané vzduchoizolační dutiny pod podlahou nebo větraných dutin případně kanálků podél stěn nebo základů na vnější straně. Systém provětrávané podlahy ve starších objektech závisí na tom, jak bude konstrukčně podlaha řešena. První variantou je betonová deska. Ta je buď vybetonována na vzduchoizolační systém – například typ „Iglu“, což jsou plastové tvarovky, které po zabetonování vytváří vzduchovou mezeru, obdobný princip má pak například systém z „IPT desek“. Dodavatele systému lze najít na webu. Častým a levnějším řešením je pak vykopání podlah o cca 40 cm a nová skladba je řešena podsypem z hrubého štěrku frakce 32-63 mm tl. 20 cm, na který je opět vybetonována podlahová deska. Pro všechny systémy je společné to, že musí být zajištěno proudění vzduchu ve větrané vrstvě, nejčastěji zaústěním odtahových potrubí do komínů přirozeným tahem. Přívody vzduchu jsou otvory v soklu opatřené kvalitní mřížkou. U štěrkové vrstvy je provětrání zajištěno děrovaným flexibilním PVC potrubím nejlépe 12,5 cm, které je uloženo podél stěn a proudící vzduch tak snižuje jejich vlhkost. Odvětrávací otvory mají průměr 10 až 15 cm, jsou chráněné mřížkou a odtah do svislého stoupacího potrubí je nejlépe řešit tak, aby průřezové plochy mřížek a potrubí odpovídaly množství proudícího vzduchu. Nejlépe je na toto opatření nechat vypracovat alespoň jednoduchý projekt.
Náměty najdete – na vytvoření dutiny pomocí tvarovek IGLU (www.iglu.cz), na vytvoření dutiny pomocí tzv. IPT desek. Jedná se o desky z tvrdého polyetylénu o stavební výšce cca 60 mm, profilace podobná přepravce na vejce. Desky jsou položeny na upravený povrch terénu. Systém se dodává jako celek. Technické informace lze získat na www.isotec.cz, a www.karlomix.cz. Systém IPT je vhodný i z venku místo nopové folie. Má přívody vzduchu u soklu a odvody vzduchu vyvedené nad střechu (potrubí v drážce zdiva), aby byl vytvořen tah (jako u podlahy) takže funguje lepší než jen nopová folie, která při pouhém přiložení k základu vytváří pouze separační, málo větranou vrstvu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Dobrý den pane Wojtyczka, děkuji za Váš dotaz.