Dotaz: Dobrý den. Po přečtení dotazů týkajících se zateplování, žádný přímo neřeší můj problém. Bydlím ve starším rodinném domě, kde máme nevytápěný půdní prostor. Vytápěné prostory jsou pod tímto prostorem a z jedné strany vedle něho. Na základě projektové dokumentace má dojít k výměně izolace podlahy a dodatečnému zateplení krovu v tomto prostoru. Můj problém je v tom, že nevím, zda je vhodné použít parozábranu, když prostor i nadále zůstane nevytápěný a bude sloužit jen pro ukládání věcí. Podlaha se skládá z trámů, které jsou ze spodní a horní strany pobyty prkny. Na horní prknech je nasypaná škvára a na ní je v betonu uchycena pálená dlažba. Škváru s dlažbou chci odstranit a místo toho položit dodatečný dřevěný rošt na stávající trámy, mezi to položit izolaci z minerální vaty o síle 160 mm a na to položit OSB desky. Podle projektanta bych měla pod izolaci dát parozábranu, ale já se obávám, že by pak v prostoru mezi trámi (který zůstane nevyplněný)zústávala vlhkost a mělo by to špatný dopad na trámy. Zateplení krovu má být provedeno takto, zároveň s výměnou střešní krytiny - pálené tašky, latě,kontralatě, difůzní fólie, odvětrávaná mezera, izolace z minerální vaty o síle 100 mm, parozábrana a sádrokartonové desky. Tady si taky nejsem jistá, jestli je ta parozábrana nutná, když prostor bude i nadále nevytápěný a ani se neplánuje jeho obývání z důvodu položení trámů krovu přes prostor půdy (asi půl metru nad podlahou. Na střechu se plánuje dát místo vikýře střešní okno s ventilační klapkou. Dlouhou dobu se snažím najít odpověď na použití parozábrany v mém případě, ale zatím nacházím obě odpovědi jako správné. Jedni píšou, že se musí použít a druhý, že se nemá použít. Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Ptáte se především na použití parozábrany. Parozábrana je vrstva, která zabraňuje vodním parám obsaženým v teplém interiérovém vzduchu procházet do konstrukce, která sousedí s venkovním prostorem, nebo prostorem nevytápěným (půda). Vodní páry, které projdou do konstrukce, v ní mohou kondenzovat. Je to způsobeno tím, že směrem ven teplota v konstrukci klesá, a vodní pára procházející se ochlazuje a tím dochází k její kondenzaci. Voda pak přímo ohrožuje například dřevěné prvky konstrukce (postupná hniloba), nebo snižuje tepelně izolační schopnost minerální vaty, která je velmi nasákavá a většinou se používá jako tepelná izolace v podkrovích.
Platí obecné empirické technické pravidlo, že difúzní odpor materiálů ve složené skladbě konstrukce má směrem ven klesat, zatímco tepelný odpor jednotlivých vrstev v konstrukci stoupat. Tedy je potřeba provádět tepelné izolace na vnější straně konstrukce a parozábrany na vnitřní. Tím snižujeme rizika kondenzace v konstrukci. Samozřejmě že nic není takto ideální, většinou nastávají problémy v místě tepelných mostů, tedy tam, kde je izolace nějak oslabená a konstrukce prochládá více do hloubky (například krokve, rošt pod podlahou na půdě apod.)
Pokud jde o provedení parozábrany - je potřeba ji vložit do konstrukce na její vnitřní líc. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná. Při provádění fóliové parozábrany je potřeba upravit podklad tak, aby byly pevně podložené spoje fólie (aby bylo možno spoje dobře slepit).
Nyní se více doporučuje jako parozábranu používat OSB desky, které budou ve spojích na pero a drážku tmeleny pružným tmelem a spoje přelepeny parotěsnou páskou. Je to mnohem méně problematičtější z hlediska kvality provedení. Není tedy vhodné, používat OSB desky na vrchní pochozí úpravu půdy. Tyto desky jsou velmi málo propustné pro vodní páru a mohlo by docházet ke kondenzaci na jejich vnitřním líci. Proto bych doporučil, provést podlahu jinak, aby umožňovala dobré odvětrání skladby dole, především vláknité izolace. Provedení podlahy pro využívání půdy je nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz (mezery odvětrávají vlhkost). Rošt je vhodné udělat křížový (například použít izolaci v rolích 2 x 12 nebo 14 cm). Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz.
Tím se dostáváme i k tloušťce izolace. V každém případě je potřeba zvolit tloušťku tepelných izolací mezi vytápěným prostorem a půdou na úrovni doporučení normy, tedy více než požadované minimální hodnoty. Pokud jde o zateplení stropní konstrukce na půdě - návrh tloušťky tepelné izolace by zde měl vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2, která stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K).
Stávající skladba stropní konstrukce bude mít odhadem (po odstranění škváry a dlažby) hodnotu součinitele prostupu tepla U 1,8 až 2,0 (W/m2.K). Pro splnění doporučení dle normy je potřeba počítat alespoň s 18 cm souvislé tepelné izolace bez přerušení nějakými rošty nebo tepelnými mosty a v případě použití roštu cca 24 cm. Navržených 16 cm do roštu je tedy málo a OSB desky je potřeba nahradit prkny dle popisu výše. Položení parozábrany na prkenný záklop není nutné. Preferoval bych umožnění odvětrávání stropní konstrukce přes vláknitou tepelnou izolaci. Pak je tedy nutné zajistit odvětrání půdy. Otázka je tedy, jakou skladbu volit na střešní plášť. Parozábranu bych zde nevkládal. Navržená tepelná izolace v tl. 10 cm nebude mít velkého významu z hlediska tepelné izolace, v místě krokví chybí úplně (tepelný most), takže pokud budeme prostor půdy řešit jako nevytápěný, kladl bych důraz na odvětrání střešního pláště a pojistnou fólii. Pak je navržené s dvojitou odvětrávanou mezerou (mezi kontralatěmi a nad izolací) docela optimální. Je však potřeba v těchto mezerách zajisti proudění vzduchu, tedy přívod u okapu a odvod ve hřebeni. Detaily jsou trochu náročnější na provedení, jejich vyobrazení lze nalézt na internetu například na stránkách výrobců podstřešních fólií a krytin. Ale ne všech. V případě pochyb doporučuji kontaktovat stavebního projektanta.
Obdobné podmínky pro umístění parozábrany a tepelnou izolaci platí i pro svislou stěnu mezi vytápěnou částí podkroví a půdou. Tedy parozábranu vložit směrem k interiéru a tepelnou izolaci v popsaných tloušťkách směrem k exteriéru, tedy nevytápěné půdě.