Sdílet
 

Odborná energetická poradna, Zateplování starších budov: Zateplení podkroví a možnosti podlahové krytiny do půdního prostoru

Dotaz: Zateplení podkroví a možnosti podlahové krytiny do půdního prostoru

Dobrý den, pročítala jsem odpovědi na zateplení stropu, ale vše je k nevytápěné půdě. Dělali jsme novou střechu, zatím máme pouze novou krytinu - na krovech je folie, latě a plechová krytina ondusteel, letos dokončení izolace a plánované sádrokartony asi nestihneme, ale stropy bychom zateplit chtěli. Jedná se o starý RD, stropy jsou z trámů cca 20cm, dole prkenné podbití a rákos, zhora prkenný záklop, ten je již částečně odkryt. V pokroví plánujeme pokoj pro návštěvy a úložný prostor, radiátory tam vyvedeny budou, ale do zateplení střechy se samozřejmě vytápět nebude. Chtěla bych poradit jak zateplit a možnosti podlah. krytiny - plánovala jsem obyč laminát.plovoucí podlahu, ale dle vašich odpovědí to asi není nejjepší na půdu a zda hraje roli,že nyní bude půda studená a časem se tam topit bude. Dále prosím o radu na zateplení samotného půd prostoru, střechu jsem popisovala a štíty jsou původní zděné nestějně široké od cca 10 do 30 cm, zateplovat je i zevnitř, pod sádrokartony, které plánuji na vyrovnání nebo hlavně zvnějšku.
Děkuji za pomoc Veronika Kučerová

Dotaz položil/a: Veronika Kučerová, 30.07.2009

Odpověď k dotazu: Zateplení podkroví a možnosti podlahové krytiny do půdního prostoru

Po dobu, než bude provedeno zateplení střešního pláště plánovaného podkroví, doporučuji provést dočasné zateplení stropní konstrukce nad obytnými místnostmi, tedy podlahu půdy.

Stávající dřevěný trámový strop je plánováno ponechat. Zmiňujete, že byl již z části odstraněn horní záklop. Nyní je tedy potřeba provést kontrolu stavu stropních dřevěných trámů z hlediska biotického napadení a hniloby. Zpřístupnit je potřeba především zhlaví trámů a uložení do obvodové zdi, kde se hniloba objevuje nejvíce. Dále by měl konstrukci prohlédnout statik a vyhodnotit, zda z hlediska únosnosti vyhoví na plánované nové zatížení obývanými prostory. Zde možná dojde k nutnosti stropní konstrukci nějak posílit. Trámy je v každém případě nutno očistit, případné narušené prvky vyměnit a pak dřevo před zakrytím ošetřit chemickým prostředkem proti napadení. Než bude provedeno nové zaklopení stropní konstrukce shora, doporučuji vložit mezi trámy na spodní prkenné podbití akustickou izolaci – postačí rohože z minerální vlny v tloušťce cca 4 až 6 cm.

Vlastní tepelnou izolaci bych doporučil položit na nosnou konstrukci stropu volně a počítat již s tím, že tato izolace bude následně použita na zateplení mezi krokve. Návrh tloušťky této tepelné izolace by měl vyjít z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Tato norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Pro strop pod nevytápěnou půdou je požadovaná hodnota U 0,30 a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,20 (W/m2.K). Do celkové hodnoty se započítávají i další vrstvy skladby stropu, tedy podbití, vzduchová mezera s vloženou akustickou izolací a záklop.
Protože se jedná o dočasné opatření, zvolil bych tloušťku odpovídající tloušťce izolace, která bude vkládána mezi krokve. Pokud je tedy stávající pojistná fólie na krokvích určena pro kontakt s izolací (izolaci bude možno vtlačit až k ní), jednalo by se o hodnotu výšky krokví, předpokládám cca 16 cm. To by postačilo pro splnění hodnot součinitele U dle současné platné normy. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny. (Orsil, Rockwool, Ursa). Vhodné nejsou materiály s vysokým difuzním odporem (např. polystyren). Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a došlo by ke kondenzaci v izolaci – vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit též větrání půdy.

Pokud jde o tepelnou izolaci vlastního střešního pláště - návrh tloušťky tepelné izolace opět vychází z požadavků současné platné ČSN 73 0540-2. Pro zateplení podkroví (střecha šikmá do 45°) je minimální požadovaná hodnota U 0,24 (W/m2.K) a doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,16 (W/m2.K). Vzhledem k životnosti domu se rozhodně doporučuje jít alespoň na hodnotu doporučenou. Avšak nízkoenergetické nebo pasivní domy dosahují U od 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Konkrétně k tloušťce tepelné izolace v podkroví - do celkové hodnoty U se započítávají i další vrstvy skladby střešního pláště, jako sádrokarton, bednění apod., ty však již nemají takový vliv. Potřebná tloušťka izolace pro dosažení doporučení dle ČSN se blíží 30 cm. Nad 30 cm jsou to tloušťky, které se velmi osvědčují i proti letnímu přehřívání podkroví. Vždy musí izolace proběhnout i souvisle pod krokvemi, neboť vliv krokví znamená určitý tepelný most. Doporučil bych tedy spodní rošty skladby provést tak, aby bylo možno přidat dalších cca 16 cm tepelné izolace.
Skladba musí mít rovněž kvalitně provedenou parozábranu a její umístění je dobře řešit s ohledem na vedení instalací. Rozhodně není správné vést například kabely elektrické instalace a umísťovat krabice skrz parozábranu (zafoukávání studeného vzduchu, plísně, kondenzace). Proto se velmi osvědčuje systém instalační dutiny, která je vytvořena mezi parozábranou a SDK obkladem. Tam jsou umístěny rozvody a svítidla, parozábrana pak je neporušena. Parozábranu je potřeba vložit do konstrukce co nejblíže spodnímu líci. Jako parozábrany se používají fólie s vysokým difúzním odporem (sd > 100 až 150). Prodávají je stavebniny, nebo je lépe vhodný typ pořídit přímo od technického zástupce výrobce těchto fólii (Nicofol, Jutafol, Isocell apod.). Rozhodně nezaměnit s difúzními podstřešními foliemi! Dále je potřeba k folii pořídit vhodný spojovací materiál (těsné pásky na přelepení spojů, pásky na přilepení k okolním konstrukcím apod. Nejlépe tedy pořídit od výrobce fólie a při pokládání se řídit jeho technickým předpisem pro provádění. Parozábrana totiž musí být opravdu 100% neprodyšná a minimálně perforovaná (co nejméně sponek, vrutů apod.).

Parozábranu je možné umístit například na rošt výšky 10 cm. Rozteče latí je nutno upravit tak, aby parozábrana měla podložené spoje hranolem (pak se dobře slepí). Dále směrem dovnitř přijde další rošt 6 cm (na instalace) + SDK. Tento prostor se pak rovněž vyplní tepelnou izolací, čímž se dostaneme na celkových 30 až 32 cm.

Teprve poté by se měla provádět čistá podlaha podkroví. Ta by měla obsahovat kročejovou izolaci. Na nosnou konstrukci by se tedy pokládaly tuhé desky z minerální vlny (cca 2 až 3 cm), pak plovoucí podlaha (betonová deska 5 cm, nebo podlahové desky suché výstavby – dle statického posouzení) a pak teprve laminátová podlaha.
Zateplení štítových zdí lze provést zevnitř, je však nezbytné vložit pod sádrokartony parozábranu obdobně koncipovanou jako popis výše. Tloušťka izolace by měla být alespoň 16 cm, doporučit lze i více. Zohlednit je možno i to, zda bude následně provedeno zateplení z vnější strany.
Pokud by kamna byla určena jen pro podkroví, budou jistě z hlediska výkonu předimenzována. Bylo by však nutno mít více informací o tomto Vašem záměru.

Dobrý den paní Kučerová, děkuji za Váš dotaz.

Odpověděl/a: Energy Centre České Budějovice, 13.08.2009
Sdílení dotazu
Sdílejte na sociálních sítích

Poradna

Energy Centre České Budějovice

Vybíráme články

Buďte první a napište komentář

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE
AntiSpam ochrana » součet čísel (8+4) je:   (12)