Pieris je vřesovištní rostlina, která dorůstá výšky okolo 2 m. Roste však poměrně pomalu, takže ročně nevytváří velké přírůstky. Tvoří husté keře s kopinatými, jemně zašpičatělými listy. Obvykle jsou lesklé a tmavě zelené nebo světle panašované. Na jaře vyrůstají mladé listy, které jsou většinou zbarvené do bílé, červené nebo růžové barvy. Hrana listů je zoubkatá. Od března do května rostlina vykvétá bílými květy, které rostou uspořádány v hroznovitých latách. Jednotlivé květy mají baňkovitý tvar, připomínají květ konvalinek.
Pestrobarevné druhy jsou citlivější na mráz, proto žádají zimní přikrytí. Kořeny je nutné přikrýt suchým listím a nadzemní část chvojím.
| Odrůdy: |
P. floribunda (pieris květnatý) - až 2 m vysoký keř, který tvoří vejčité listy tmavě zelené barvy. Kvete od dubna do května bílými květy rostoucími v hroznatých latách.
P. japonica (pieris japonský) - dorůstá výšky 2 m. Kopinaté listy mají zoubkovaný okraj. Horní strana listů má tmavě zelenou barvu, spodní strana je světle zelená. Bílé, baňkovité květy se objevují od března do dubna. Po odkvětu rostlina tvoří šedohnědé tobolky. |
| Původ: | Japonsko, Amerika |
| Druh: | stálezelený keř |
| Typ listu: | střední listy, stále zelené, vejčité, kopinaté |
| Barva listu: | tmavě zelené |
| Barva květu: | bílá |
| Kvete: | Kvete podle druhu od března do května. |
| Výška: | 100 - 200 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Použití: | Hodí se do skupinových výsadeb, jako solitéry nebo do mobilních nádob. Pieris se často využívá do vřesovištních záhonů. |
| Trvanlivost: | Je to vytrvalá rostlina. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | kyselá půda |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | březen, duben, květen |
| Stanoviště: | Pro pěstování je ideální polostinné stanoviště. |
| Množení: | Možno množit řízkováním nebo semeny. Kultivary se množí hřížením nebo řízkováním. |
| Sadba: | Při výsadbě používáme rašelinu. |
| Zemina: | dobře propustná, kyselá půda |
| Problémy: | Ve vápenité půdě se rostlině nedaří. |
Pieris by měl být zavlažován pravidelně, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřelá, zhruba jednou až dvakrát týdně v závislosti na podmínkách.
Pieris preferuje polostinné až slunné stanoviště s kyselou, dobře propustnou půdou a ochranou před silným větrem.
Pieris japonská je stálezeleným keřem, který dorůstá výšky až 4 metry, má kompaktní tvar a kvete nádhernými květy podobnými květům konvalinek. A co víc, těchto kvítků se můžeme v závislosti na počasí dočkat již brzy na jaře.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Jak připravit dřeviny na zimu? Především vhodně hnojíme a některé druhy chráníme před mrazem, ale i nadměrným sněhovým srážkám.
