Pór patří mezi jednu z nejstarších kulturních rostlin, kterou pěstrovali již ve starém Egyptě, dále Řekové a Římané. Právě díky římským legiím se rozšířil po celé Evropě. V dnešní době zažívá největší oblibu v Anglii, naopak v Americe, Rusku a na Dálném Východě není příliš znám. Pór je bohatý na draslík, vitamín C, E a B. Obsahuje také niacin, který podporuje růst krvinek a svalů. Má dobrý vliv při kolikách a nadýmání. Díky tomu, že obsahuje selen a mangan, povzbuzuje imunitní systém.

Je to vytrvalá zelenina, pro konzum se však pěstuje jako jednoletá rostlina. Na semeno je to dvouletá rostlina. Dorůstá výšky 60 - 100 cm. Rostlina vytváří zdužnatělou cibuli vejčitého tvaru, která je v kořenové části mírně rozšířená. Cibule má bělavou barvu. Směrem nahoru přecháźí ve zdánlivou lodyhu. Konzumní část póru tvoří cibule a vybělené listy bazální části. Listy jsou kopinaté, žlábkovité. Okraj může být mírně drsný. Listy mají tmavě zelenou barvu. Řadí se do plodin první trati s vysokým obsahem živin v půdě. Na záhon na podzim nebo v předjaří zaryjeme chlévskou mrvu nebo kvalitní kompost.

Pokud chceme pěstovat pór na semeno, v druhém roce se vytváří květní lodyha, která je ukončena okolíkem obvykle červenofialové barvy. Zřídka může být barva květu bílá nebo nazelenalá. Plodem je tobolka s 1 - 3 svraštělými, černými semeny. Pěstování na semeno je možné v teplejších oblastech.

Pór je vhodnou předplodinou, protože zanechává v půdě množství organických zbytků, čímž obohacuje půdní strukturu. Vegetační doba letního póru je zhruba 150 dní, zatímco zimního 200 dní.

Sklizeň
Letní pór sklízíme postupně od července až do prvních mrazů. Zimní pór sklízíme od září do května. V zimních měsících za mrazivého počasí je pouze problém s jeho vydobytím z půdy. Bez újmy na vzhledu a chuti přečká na záhoně teloty až do -15 st. C. Pokud chceme pór uskladnit, horní část nezkracujeme a skladujeme jej nastojato. Skladování je možné 2 - 3 měsíce, avšak za dodržení určitých podmínek skladování a tou je vlhkost cca 90% a teplota od - 1 do 1 st. C. Ve sklepě je skladování možné maximálně měsíc.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: pór letní (Allium ampeloprasum) - u nás velmi oblíbený druh. Charakteristickým prvkem je rychlý vývoj. Tvoří mnoho jemných listů, které jsou však náchylné k vymrzání.
Druhy:
Albos - středně vysoký druh se vzpřímenými listy, délka konzumní části je až 40 cm.
Jolant - tvoří tmavě zelené, vzpřímené listy. Délka konzumní části je až 50 cm. Roste velmi rychle, vegetační doba od výsadby je cca 90 dní.

pór zimní neboli pravý (Allium porrum) - rostlina je celkově mohutnější nežli letní pór. Vytváří větší cibuli. Je mrazuvzdorný, může zůstat na záhoně až do jara. Je možné je sklízet podle aktuální potřeby. Podle délky vegetační doby jej rozdělujeme na odrůdy podzimního póru a zimního póru.


Podzimní odrůdy se vyznačují kratší vegetační dobou. Sklízíme jej od října do listopadu. Druhy:
Elefant - tvoří světle zelené listy, které jsou silně ojíněné. Délka konzumní části je až 20 cm.
Titus - tvoří tmavě zelené až modrozelné listy rostoucí vzpřímeně. Délka konzumní části je až 35 cm.

Odrůdy zimního póru pěstujeme zejména pro přezimování. Snesou teploty až do -15 st. Je možní jej sklízet v průběhu celé zimy až do jara.
Druhy:
Arkansas - tvoří tmavě zelené listy, délka konzumní části je 20 cm;
Laura - tvoří modrozelené listy rostoucí vzpřímeně. Délka konzumní části je 15 cm.
Původ: přední Asie
Druh: cibulová zelenina
Typ listu: kopinaté
Barva listu: zelené
Barva květu: bílá, zelená, fialová, červená
Kvete: Kvete od července do srpna.
Výška: 60 - 100 cm
Náročnost pěstování: Rostlina není náročná na pěstování. Dobře se pěstuje ve všech oblastech.
Použití: Hodí se pro studenou i teplou kuchyni.
Trvanlivost: Jde o vytrvalou zeleninu.
Odolnost: mrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: hlinitá půda
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červenec, srpen

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Vhodné je slunné stanoviště.
Teplota: Pór není náročný na teplo. Daří se mu dobře až do - 15 st. C.
Voda: Pravidelná zálivka je nutností.
Hnojení: Dobře snáší hnojení hnojem jako jedná z mála cibulových rostlin. Jeho pěstování je tedy možné po hnojených okopaninách.
Množení: Množení je možné semeny.
Sadba: Letní pór pěstujeme obvykle z předpěstované sadby. Semena se vysévají od 1. poloviny ledna do skleníku. Na venkovní záhon je vysazujeme od dubna.

Podzimní pór vyséváme v polovině dubna i při předpěstování sadby. Vysazujeme jej na záhon v 1. polovině června, pokud jsme neprovedli přímý výsev na stávající stanoviště.

Zimní pór vyséváme od 2. poloviny dubna a vysazujeme jej koncem června.

Před výsadbou provedeme zkrácení kořenů o polovinu délky, listovou část zkrátíme až o polovinu. Zamezíme tím ztrátám při výsadbě. Spon mezi jednotlivými řádky by měl být min. 50 cm, aby bylo možné rostliny přihrnout zeminou. Dosáhneme tím větší vybělené části a lepší kvality. Při přímém výsevu je třeba počítat s tím, že pór poměrně dlouho vzchází cca 20 dní.
Zemina: Největších výnosů dosahuje v půdách zásobených humusem, živinami a dostatkem vody. Ideální jsou hlinité půdy, snese však i mírně kyselou půdu. Písčité půdy jsou nevhodné.
Škůdci: Největším škůdcem rostliny je vrtalka pórová. Nejúčinější ochranou je ihned po výsadbě záhon zakrýt netkanou textilií. Záhon se zimním pórem odkrýváme až na konci září.

Články na téma Pór