Zelí patří bezesporu mezi nejpěstovanější druh zeleniny u nás a jde o jednu z nejstarších kulturních rostlin. První zmínky o této rostlině můžeme najít již ve 3. století před naším letopočtem. Lidé jej často používali jako lék podporující odolnost organismu proti nejrůznějším epidemiím. A bylo to právě zelí, které se v kvašené formě plavilo při námořních cestách po celém světě. V dnešní době je ceněno pro vysoký obsah vlákniny. Jeho konzumace se doporučuje při onemocněních srdce a cév, při obezitě, cukrovce atd. Šťává ze zelí je účinný lék při léčbě vředů žaludku. Bohužel však způsobuje nadýmání.Obsahuje minerální látky jako např. vápník, hořčík, fosfor a síru.

Zelí patří mezi jednoletou rostlinu, co se však týče rozmnožování, z této stránky jde o rostlinu dvouletou. V prvním roce semena zasejeme, rostlina vytvoří hlávku, kterou však nesklidíme jako obvykle, ale necháme rostlinu v dalším roce vykvést a semena dozrát. Pokud pěstujeme zelí na semeno, je možný červnový výsev raných odrůd. Přezimují však pouze ty rostliny, které mají vyvinutou listovou růžici. Ty, které mají vytvořenou hlávku obvykle vymrzají.Koncem května vyséváme pozdní druhy.

Zelí tvoří zelené či červené listy, které později utváří hlávku tak, že pomalu obklopí hlavní pupen.Listy jsou k sobě těsně přitisknuté. Tvar hlávky může být podle druhu kulovitý, válcovitý, špičatý nebo balonovitý. Kromě hlávky rostlina tvoří košťál, který může být nízký (20-40% hlávky), střední (40-60% výšky hlávky) nebo dlouhý (60-80% výšky hlávky). Bohužel však rostliny s dlouhým košťálem jsou náchylné na vyvracení. Květy se objevují v druhém roce, ale při vhodných podmínkách může vykvést již první rok. Květenství vyrůstá z košťálu a proroste do výšky hlávkou listů. Květy jsou žluté, čtyřčetné. Plodem je struk s mnoha černými semeny.

Zelí se pěstuje bílé a červené. Bílé zelí se rozděluje na rané, letní, polopodzní a pozdní. Rané druhy tvoří malé hlávky obvykle do 500 g. Tvoří krátký vnější košťál. Sklízí se od poloviny května do poloviny června. Protože však rychle vadne, nehodí se pro skladování. Vegetační doba je 100 až 140 dní. Raným druhům zelí se daří nejlépe ve vlhčích půdách bohatých na živiny. Letní zelí tvoří hlávky o hmotnosti od 1000 - 1500 g. Sklizeň začínáme koncem června do začátku září. Vegetační doba letního zelí je 130 - 180 dní. Letní zelí se rovněž nehodí pro skladování, pěstuje se spolu s raným zelím k přímé konzumaci. Polozdní a pozdní druhy mívají zhruba 3 kg a obsahuje více cukrů. Tyto druhy se obvykle využívají ke krouhárenství. Skladování je vhodné zhruba do konce prosince. Pozdní a polopozdní druhy s malými hlávkami o hmostnosti 1,5 - 2 kg se hodí pro skladování nejlépe. Za dobrých podmínek vydrží až do konce května. Protože je bohaté na vlákninu a obsahuje méné sacharidů, není vhodné pro kvašení. Vegetační doba pozdních a polopozdních odrůd je až 200 dní.

Pro červené zelí je typická mírně nasládlá chuť. I když má méně vlákniny, obsahuje více sacharidů. Hodí se ke krátkodobému skladování. K přímé konzumaci se výborně hodí do salátů a k dušení. Odrůdy červeného zelí jsou např. Mars, Kalibos, Pourovo červené atd.

Každá sklizeň by měla probíhat za suchého počasí, aby hlávky byly suché a čisté. Každou hlávku zbavujeme košťálu a likvidujeme přebytečné listy. Zelí určené k uskladnění ukládáme do beden či speciálních přepravek do suché, vzdušné místnosti bez mrazu. Ideální je k tomuto účelu sklep. Pro úspěšné skladování je nutné zelí pravidelné zkontrolovat a poškozené a nějak napadené hlávky zlikvidovat. Při skladování mohou být velkými nepřiteli myši.

Pokud chceme zelí nakládat, pro tento účel se hodí pouze bílé zelí. Nejprve zelí nakrouháme a ochutíme kmínem, solí a příp. podle chuti dalšími přísadami. Zelí dále napěchujeme do soudku (vhodný je keramický nebo dřevěný). Ideální je zelí do nádoby ušlapat. Aby se k zelí nedostal vzduch, zatížíme ho. Kvasí při pokojové teplotě. Po vykvašení se přenáší do chladné místnosti.

Charakteristika rostliny

Odrůdy: Rané druhy:
Dita - tvoří kulovitou hlávku se špičkou;
Juna F1 - hlávka má vejčitý tvar, je odolná vůči praskání;

Letní druhy:
Ida F1 - tvoří velké hlávky odolné vůči praskání;
Hanibal F1 - výborně se hodí ke krouhání, hlávka je středně velká;
Inter - hodí se pro přímý výsev;

Polopozdní a pozdní druhy vhodné ke krouhání:
Sonja F1 - šedozelená hlávka má ploše kulovitý tvar;
Midor F1 - tvoří velkou hlávku a nízký košťál;
Pourovo pozdní - velké, kulovité hlávky mají fialový povrch;
Pourovo polopozdní - světle zelená hlávka je ploše kulovitá;

Pozdní druhy vhodné ke skladování:
Zerlina F1 - tmavě zelená hlávka je odolná vůči praskání;
Holt - tvoří menší hlávky balonovitého tvaru
Druh: brukvovitá zelenina
Typ listu: laločnaté
Barva květu: žlutá
Kvete: Kvete v druhém roce od výsevu. Kvete od června do července. Semena zrají v srpnu.
Náročnost pěstování: Zelí není náročné na pěstování.
Použití: Hodí se jak pro přímou konzumaci, tak pro konzervárenství k výrobě kvašeného zelí.
Trvanlivost: Je to dvouletá rostlina.
Odolnost: nemrazuvzdorná
Vlhkomilnost: normální
Substrát: ----------------
Náročnost na pěstování: bez nároků
Doba květů: červen, červenec

Požadavky na pěstování

Stanoviště: Pro pěstování je vhodné slunné stanoviště.
Voda: Rostlina je poměrně náročná na zálivku. Během celé vegetace je nutné zajistit pravidelnou zálivku. Zálivku omezíme vždy zhruba 3 týdny před sklizní, aby nedocházelo k praskání a uhnívání hlávek.
Hnojení: Hnojíme zhruba 14 dní po výsadbě ledkem. Další aplikaci hnojiva aplikujeme před tvorbou hlávek zhruba 14 dní po 1. hnojení.
Množení: Množení je možné semeny.
Sadba: Výsev záleží na druhu zelí. Rané druhy zelí vyséváme od ledna do února do skleníku. Semena klíčí při 20°C. Sazenice vysazujeme na záhon v březnu do sponu 50 × 30 cm. Sklizeň začíná od dubna do května.

Od března do dubna vyséváme do skleníku semena letního zelí. Ven na záhon přijdou v květnu. Sazenice sázíme do sponu 50 x 50 cm. Sklízíme od července do srpna.

Polopozdní a pozdní druhy vyséváme v dubnu. Sazenice vysazujeme na záhon od června do srpna do sponu 60 x 60 cm. Sklizeň probíhá od září do listopadu.
Zemina: Půdní nároky nejsou pro všechny druhy stejné, liší se podle druhu rostliny.
Škůdci: Zelí často napadají dřepčíci, které se rozmnožují zejména za suchého počasí. Jejich počet snížíme intenzivní zálivkou. Žluté larvy plodomorky zelné napadají řapíky listů, které se následně kroutí a srdéčka odumírají. Účinný je postřik přípravkem Decis. Mšici zelnou hubíme postřiky Pirimor, Reldan nebo Cronethon. Tento škůdce saje na listech. Listy pak vadnou a odumírají.
Choroby: Při přehnojování dusíkem je možné napadení plísní šedou. Skvrnitost listů způsobuje obvykle vlhké počasí. Aplikujeme preventivní postřik Rovral Flo.
Tip: Nutné je pravidelné okopávání nebo plečkování.

Časté dotazy a problémy při pěstování

Jak často bych měl zelí hlávkové zalévat?

Zelí hlávkové by mělo být zaléváno pravidelně, aby půda zůstala vlhká, ale ne přemokřelá, zhruba 2-3krát týdně v závislosti na podmínkách.

Kdy je nejlepší čas pro výsadbu zelí hlávkového?

Nejlepší čas pro výsadbu zelí hlávkového je na jaře nebo na podzim, když teploty nejsou příliš vysoké ani nízké.

Články na téma Zelí


Jak si naložit kyselé zelí

Jak si naložit kyselé zelí

Vypěstovat si zelí není vůbec složité, ale k naložení dobrého kysaného zelí si vystačíme i s tím kupovaným. Jaké zelí pěstovat a jaké a kdy koupit? Jak si naložit kyselé (resp. kysané) zelí?

Katrán přímořský, lahůdková zelenina, které se říká mořská kapusta a nebo mořské zelí

Katrán přímořský, lahůdková zelenina, které se říká mořská kapusta a nebo mořské zelí

Čeleď brukvovité nabízí mnoho druhů různé zeleniny, ale i rostliny okrasné. Typická je pro tuto čeleď dosti uniformní stavba květů a charakteristické plody zvané šešule. Na celém světě najdeme cca 4000 druhů čeledi brukvovité a hojně je zastoupena i na našem území. Ze zemědělského hlediska jde o čeleď velice významnou. Katrán přímořský však u nás mnoho lidí nezná, přesto se mu bude dařit i v našich zeleninových zahrádkách.