Pokud nemáme na zahradě stavbu, která by se dala takto využít, začneme uvažovat o stavbě nové. Umístění hledáme vedle dalších staveb, které na zahradě již stojí (skleník, garáž, pergola), kdy jsou výhodou již založené přístupové cesty. Materiál použijeme buď stejný nebo podobný (dřevo, kov, plast).

Na trhu najdeme široký výběr konstrukcí různých velikostí. Samozřejmě si však mohou šikovní kutilové svůj přístřešek vyrobit sami, včetně návrhu.

Při stanovení typu skleníku je určujícím faktorem stanoviště a účel. Druhy materiálů konstrukcí jsou dřevěné, nebo kovové, s dokonalou povrchovou úpravou, v různých tvarech (šestiúhelníkový nebo více úhelníkový, sedlový, přístavkový, s kopulí, volně stojící nebo opřený o stěnu budovy).  Zasklení skleníku může být čirým sklem, které je však třeba zabílit, abychom rostliny za parných dní nespálili, skla neprůhledného, se zdrsnělým povrchem z vnější strany, či polykarbonátovými deskami. V každém případě je trh přehlcen zbožím, výběr je veliký, moderní materiály, zajímavé konstrukce, různé typy. Usnadnění práce spojené s péčí o rostliny nám zajístí automatizovaná zařízení (větrání, závlaha, zastiňování), které má však své opodstatnění u větších staveb skleníků (malé plochy se hůře regulují).

Umístění pro skleník hledáme na slunném stanovišti. Přístupové cesty by měly být zpevněné a dostatečně široké pro snadnou manipulaci s kolečkem. Okolo skleníku i pařeniště myslíme na volný prostor pro květináče, bedýnky, nádrž s vodou atd.

U střešní pergoly vybíráme lehkou konstrukci, např. mezi domy natáhneme drát, který necháme porůst popínavými rostlinami např. přísavník (Parthenocissuc tricuspidata), které nám přes léto zajistí stín a v zimním období propustí dostatek světla.

Zátiší schované mimo dům vytvoříme např. v pravúhlém rohu zahrady. V tomto případě si můžeme dovolit více variací v kombinaci materiálu. Intimitu vytvoříme pomocí smíšených výsadeb keřů.

U místění altánu volíme velmi citlivě, vhodná jsou zákoutí zahrady, kde je klid a při procházce nás pěšina zavede přímo k altánu. Celou stavbu doplníme o věci, které jsou nám sympatické a příjemné. V prvé řadě myslíme na posezení (materiál odolávající povětrnostním vlivům a zároveň vhodně zkombinovaný), příjemný je při večerním posezení krb či gril, a nezapomínejme ani na večerní osvětlení (různé petrolejové lampy, louče, svíčky, kahany, lampiony). Pro zavedení elekrického proudu je nutné zkontaktovat odborníka. Doplňků pro altán je celá řada, ale mějme na paměti, že méně je někdy více.

Kostru přístřešku tvoří nosné sloupy spojené příčnými trámy, které podpírají celou konstrukci a jednoduchá sešikmená střecha. Výška je dána podle typu střechy, hlavně pokud je jiná než rovná (pultová nebo valbová). 

Celkový dojem dodá přístřešku střecha. Konstrukce se skládá z krovu a střešního pláště krytiny. Krov i plášť je možné zpracovat ze dřeva, oceli a pro masivnější stavby ze železobetonu. Velikost a tvar se odvíjí od využití přístřešku. Tvary jsou různé, nejpoužívanějším je obdélník. Přístřešek pro posezení musí být tak velký, aby poskytl dostatek stínu. Pohodlné zaparkování automobilu nám zase zajistí dostatečně prostorná stavba.

Střechu přístřešku pokryjeme eternitovými šindeli, keramickými taškami, moderními polykarbonovými deskami, dřevěnými deskami, železobetonovou deskou. Sklon střechy (spád) musí být přiměřený, aby byl zajištěn dostatečný odtok vody (odvíjí se od materiálu krytiny) a přístřešek je nakonec vhodné doplnit okapovými žlaby a svodem. Obecně platí, že čím hrubší materiál střešní krytiny, tím větší sklon střechy.

Materiál přístřešku může být různý. Lehké kovové konstrukce s polykarbonátovou deskou se dobře doplňují s moderním domem či městskou zástavbou, kde je nutné šetřit místem, možné je i využití dřevěné pergoly s polykarbonátovými deskami. Naopak robustnější dřevěné stavby doplněné zděnými a kamennými sloupy a zdmi, se hodí k tradičním venkovským stavbám, kde je dostatek prostoru.

Dřevěnou terasu tvoříme konstrukcí dřevěného roštu, na který pokládáme dřevěné desky. Podklad musí být pevný (beton, štěrk). Pokud stavíme terasu na travnatém povrchu, položíme nejprve černou folii, aby nám tráva terasou neprorůstala. Kvůli údržbě by mělo být možné zase konstrukci kdykoliv rozmontovat. Celá stavba musí být vzdušná - kvůli plísni a hnilobě.

Dřevo, které použijeme, musí být impregnované. Nejčastěji se pouívá smrk (finančně dostupný), je však vhodné použít i cizokrajné dřevo, které je velice odolné i bez impregnace. Vytvoření dřevěné terasy není jednoduchou záležitostí, proto doporučujeme zkontaktovat doborníky. Zamezíme tak materiálovým i finančním ztrátám.

Zahradní krb, gril či udírna

K příjemné součásti naší zahrady určitě patří zahradní gril, krb či udírna. Jde o složitější stavbu, kde pracujeme s otevřeným ohněm. Hodně záleží i na prostoru, který máme k dispozici. Pokud máme dostatek prostoru, je možné postavit zděnou stavbu. Při omezeném prostoru nám musí stačit gril přenosný. Zděný gril je stavba, která vyžaduje určité naplánování a zkušenosti, proto je rozumnější se poradit s odborníky a nepřeceňovat své možnosti.