V praxi se dá říci, že nezáleží na prostoru a jeho velikosti. Stejně působivou kompozici můžeme vytvořit jak ve velké, tak v malé zahradě. Jen použijeme přiměřených prvků svou velikostí v poměru k prostoru. Například v parku či v přírodě přirozeně rostou velmi vzrůstné dřeviny.To si však v zahradě  většinou nemůžeme dovolit. Do menšího prostoru vybíráme druhy, které nejsou tak velké a sdružujeme je do menších skupin. Od ostatních rostlin v zahradě (trvalky, keře) také použijeme menší druhy a snižujeme i jejich počet. Celkový dojem z kompozice bude zachován ve zmešeném měřítku.

Linie

Pomocí linií si vytyčíme prostor, abychom si lépe dokázali představit, jaká bude jeho konečná podoba. Linie nám pomohou rozvrhnout dominanty a ostatní prvky v kompozici. Polohu zahradních prvků v prostoru nám určí osové linie, perspektivní linie určují hloubku a velikost daného prostoru a obrysové linie určují tvar, velikost a vzájemné prostorové poměry použitých prvků.

Dominanta

Pomocí dominant můžeme opticky pracovat s prostorem. Převedeno do praxe to znamená, že správným umístěním dominanty prostor opticky zvětšíme, zmenšíme, zúžíme či prodloužíme. Pokud použijeme příliš dominantních prvků, pak působí kompozice roztříštěně. Jestliže se pustíme do plánování zahrady, je dobré se přiklonit ke sdruženým výsadbám, než si celou zahradu chaoticky osázet dřevinami a zbytečně si tak zahltit prostor. Výsadba, která je roztříštěná, je také náročná na údržbu.

Výběr druhů

Obecně můžeme vybírat ze soliterních stromů a dominujících keřů. Pro obě skupiny platí, že vybíráme z druhů, které jsou zajímavé svým habitem. Například zajímavým zabarvením kůry, pokrouceným růstem, zimními plody, olistěním, podzimním zbarvením a květy. Také se snažíme upřednostnit domácí druhy, které jsou v našem podnebí odolné. Správný výběr dřevin není jednoduchý a může nám působit komplikace. Každý by si přál mít vzrostlou zahradu co nejdříve, a proto nás láká použít rychle rostoucí druhy. To nám však může do několika let způsobit značné potíže, kdy se z naší zahrady stane neprostupná džungle. Na druhou stranu přiklonit se jen k pomalu rostoucím druhům znamená, že si na pěknou zahradu počkáme spousty let. Proto se raději přikloníme ke kompromisu. V odlehlejších částech zahrady zvolíme rychleji rostoucí stromy a keře a naopak v blízkosti domu pomaleji rostoucí. Výjimku tvoří místa, kde potřebujeme brzy stinné zátiší, například jižní terasa. K velkým souvislým plochám fasád použijeme štíhlé vyšší formy, které svým charakterem rozčlení velké plochy. Nelze obecně říci, jaký druh poroste na naší zahradě pomalu nebo rychle. Tyto předpoklady vyplývají z prostředí, stanoviště a ročních srážek. Každý druh má však svá specifika, kterými se můžeme přibližně řídit.

Výsadba listnatých stromů

Na výběr máme dvě možnosti. Výsadu na podzim nebo na jaře. Na podzim můžeme vysazovat stromy s kořenovým balem, ale až po opadání listů. Výsadbu provádíme ještě předtím, než zamrzne půda. Výhodou je dostatečná zimní vláha a dostatečné slehnutí zeminy. Půda lépe přilehne ke kořenům a tím se zvyšuje šance na dobré ujmutí. Jarní výsadbu provádíme hlavně u teplomilnějších dřevin, kterým na zimu hrozí vymrznutí. Narašené stromky se ujímají nejlépe. Pokud máme stromy bez kořenového balu (prostokořenné), vybíráme si jen ty, které mají tenký kmínek a malou korunu. U vzrostlejších stromů často hrozí špatné ujmutí. Důkladně prohlédneme kořeny a ponecháme jen ty zdravé. Do kořenové soustavy ale pokud možno zasahujeme co nejméně. Velmi důležité je kořenové vlášení (nejjemnější kořínky), které slouží jako vlastní čerpadlo živin dřeviny. Když nemůžeme výsadbu provést okamžitě, je nutné stromek dočasně založit. Kořenový systém nesmí nikdy zaschnout. Pro vyrovnání poměru mezi nadzemní (korunou) a podzemní částí (kořeny) musíme hned po výsadbě provést redukční řez dřeviny.

Výsadba jehličnanů

Podle posledních poznatků je nejlepší dobou pro výsadbu jehličnanů jaro. Nejlépe se ujímají dřeviny mírně narašené. To poznáme tak, že konce větviček jsou světle zelenkavé. Při podzimní výsdadbě se musíme vyvarovat horkým dnům a rostliny sázíme raději za deště. Vhodný je konec srpna a začátek září. Rostliny pěstované v kontejnerech je možné vysazovat po celé vegetační období (pozor na horké dny). Musíme však počítat s nepoměrně vyšší pořizovací cenou. Ve stromkových školkách jsou k dostání dřeviny s kořenovým balem, který je obalený speciální textilií nebo drátěným pletivem. Takový bal se před výsadbou zásadně nepoškozuje. Textilie se po nějakém čase rozloží a drátěné pletivo bez problémů prorostou kořeny stromu. Při sundání balu bychom mohli zapříčinit znehodnocení stromku. Při doručení zásilky s dřevinami může být bal poškozený nebo suchý, což je signálem, že strom nemusí být v pořádku. Strom pěstovaný v drsnějších klimatických podmínkách, než má naše zahrada, má vždy větší šanci na ujmutí. V každém případě si na naší zahradě polepší. Investicí do kvalitního nákupu si prostě ušetříme spoustu komplikací.

Vysazujeme do kvalitní zeminy

Důležitým faktorem pro úspěšné ujmutí stromku je samozřejmě půda. Zeminu většinou vylepšujeme rovnou při výsadbě přidáním vhodného substrátu. Dřevinu vysazujeme do jámy dvakrát až třikrát větší než má kořenový bal. Když nemáme jistotu, jaký substrát je vhodný, pak raději zakoupíme speciální substrát, který je určen pro určitý druh rostlin.

Zakůlování stromku po výsadbě

Při výsadbě malého stromu postačí kůl na návětrné straně. Stromek vyvážeme ke kůlu volným úvazkem ve tvaru osmičky tak, aby byl volný a nedošlo k jeho zaškrcení při růstu kmene. U větších listnatých stromů použijeme kůly tři, ke kterým je vyvážeme. Jehličnaté stromy vyvazujeme ke dvěma kůlům, které zatlučeme šikmo ke stromu. Po jednom až dvou letech, když je strom již dostatečně zakořeněný, můžeme kůly odstranit.

Dostatečná zálivka

Jakmile strom zasadíme, nesmíme zapomenout na dostatečnou zálivku. Strom v podstatě utrpěl šok, který je pro něj velice náročný a my mu jej pomůžeme překonat dostatkem vody. V tuto chvíli je zálivka životně důležitá. Příznakem nedostatku vody je povadlost. Hlavně u jehličnanů je nutné přestříknout celou korunu několikrát za den a omezit tak výpar vody. Proto je po výsadbě listnatých stromů tak důležitý redukční řez.

Přemokření půdy

Opakem nedostatečné zálivky je přemokření půdy. To se velmi často stává v jílovitých půdách. Výsadbová jáma je přemokřená a kořeny stromu pomalu uhnívají. Tato změna není bohužel dlouho viditelná. Až po čase jsou vidět známky vadnutí a strom odumře. Na přemokření půdy je důležité si dávat pozor a kontrolovat množství vody v okolí kořenového balu. Obzvláště u zakůrované výsadby, kde si při zálivce odhrneme kůru a zkontrolujeme množství vody.

Kosterní listnaté dřeviny

• jilm habrolistý (Ulmus carpinifolia) - nenáročný
• jeřáb obecný (Sorbus aucuparia) - nenáročný
• lípa malolistá (Thilia cordata) - potřebuje výživnější půdy
• dub letní (Quercus robur) - hlubší a výživné půdy
• trnovník (akát) - odolný
• platan javorolistý (Platanus) - odolný
• třešeň (Prunus) - vlhčí půdy s dostatkem vápníku
• jasan pensylválský (Fraxinus pensylvanica) - nenáročný
• jabloň (Malus) - nenáročné
• buk lesní (Fagus sylvatica) - zásadité a vlhké půdy
• javor babyka (Acer campestre) - nenáročný
• bříza bělokorá (Betula pendula) -nenáročná
• habr obecný (Carpinus betulus) - nenáročný
• katalpa obecná (Catalpa bignonioides) - nenáročná

Kosterní a soliterní jehličnany

• smrk ((Picea) - nenáročný
• jedle (Abies) - vlhké a výživné půdy
• jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) - propustné půdy, chráněné místo
• cedr (Cedrus) - nenáročný
• modřín opadavý (Larix decidua) - nenáročný
• borovice (Pinus) - nenáročná
• douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) - živné půdy, nezamokřené

Dominantní keře

• škumpa orobincová (Rhus typhina) - krásné vybarvení na podzim
• magnolie (Magnolia soulangeana) - choulostivé na zimu
• pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) - chráněné stanoviště
• mišpule obecné (Mespilus germanica) - slunná poloha
• kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum) - polostín, otužilá

Dominantní dřeviny v námi projektované zahradě:

Jak jsme se již několikrát zmínili, okolo námi navrhované zahrady jsou již vzrostlé stromy, které zde ponecháme a využijeme jejich velikosti. Spodní část lemuje někkolik bříz, javorů a lip. Tuto skutečnost považujeme za přednost. Jako dominantní jsme navrhli dřeviny ovocné - jabloň, třešeň, švestku a hrušeň. V předzahrádce u dolního vchodu jsme celou kompozici doplnili o škumpu a magnólii. Za velkou dominantu lze považovat také svah osázený stálezelenými keři a skalničkami. V hlavním bodě svahu (v čele) jsou navržené krásné juky. Průběžně jsme celou výsadbu doplnili o jehličnany.