Ze starověku se zachovaly nejstarší konstrukce ozeleněných staveb, ty však už měly jinou funkci. Ti, kteří si dali paláce postavit, byli zámožní a bohatí. Báli se vydat za hradby a ze strachu se spíše schovávali. Ovšem nemohli věčně zůstat v ústraní. Také toužili vidět něco jiného než ponuré chodby a tmavé kouty. Proto začaly kromě honosných zahrad vznikat i první zelené střechy. Jejich majitelé se mohli procházet mezi stromy a květinami a přitom byli v bezpečí.

Funkce pro město a funkce krajinářská

Velikou výhodou je získání dalšího prostoru, včetně obytného zázemí nebo zahrady. Na střeše je dnes možné vybudovat zahradu se zelení a tím ušetřit mnoho místa. Zelenými střechami zvyšujeme podíl zeleně na úkor betonu a jiných monolitických ploch. Velice známé je působení zelené barvy na lidskou mysl. Proti šedivému městu je určitě mnohem příjemnější zelené pozadí.

Z ekologického hlediska

V porovnání s obyčejnou klasickou střechou se prokázalo, že zelené střechy vyrovnávají rozdíly extrémních teplot, snižují intenzitu vyzařování na sousední plochy, snižují prašnost a zvyšují vlhkost vzduchu. Mezi rostlinou a prostředím dochází k výměně tepelné energie. Za teplých letních dnů substrát teplo zadržuje a rostliny na něm prostředí ochlazují. V noci a v zimním období naopak teplo produkují. To všechno podporuje příznivě tepelné vlastnosti zelených střech.

Regulace vlhkosti

Svými životními procesy rostliny uvolňují vodu. Za vlhkých dnů rostliny kondenzují mlhu či srážky na povrchu listů a následně odvádějí vodu do substrátu. V suchém počasí je to naopak. Rostliny vlhkost vzduchu zvyšují.

Prašnost

Zelené střechy omezují prašnost ve městech tím, že nad nimi nevzniká tzv. termika. Jelikož se zelené střechy nepřehřívají tak, jako běžné střechy s asfaltovou hydroizolací na povrchu, ale i dlažbou, nevzniká proudění vzduchu, které následně rozpohybuje vzduch. V teplých dnech se pohybem vzduchu rozvíří prach a nečistoty v ulicích a následně nad městem vznikne opar. Tento příkrov nečistot lze ozelenělými střechami znatelně omezit, protože i za slunečního svitu je teplota v travním koberci podstatně nižší než teplota vzduchu.

Čistější ovzduší

Jako všechny rostliny, tak i rostliny rostoucí na zelených střechách produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý při fotosyntéze. Zároveň filtrují prachové částice ze vzduchu. Prach se poté zachycuje na povrchu listů a déšť jej sepláchne do půdy. Rostliny také absorbují plynné složky ze vzduchu (aerosoly a plynné škodliviny). Rostliny dovedou absorbovat i těžké kovy.

Více prostoru pro faunu a flóru

Jak rychle se zastavují městké části domy a zpevněnými plochami (betonem a asfaltem), tak rychle mizí místa vhodná pro drobnou faunu a flóru. Zelené střechy, na kterých roste různá zeleň, poskytují těmto drobným živočichům útočiště. Kvetoucí střechy jsou neodolatelným lákedlem pro motýly, ale také pro včely a jiný drobný hmyz. Malé vodní plochy na zelených střechách jsou lákadlem pro drobné ptactvo. Zajímavým využitím zelené střechy může být i záměrné pěstování chráněných druhů rostlin, které se v přirozeném prostředí stávají vzácnými, protože přírodní prostředí je stále více narušováno civilizací.

Zpomalení odtoku a zadržení dešťové vody

Názory se můžou lišit. Někteří odborníci prosazují názor, že vodou nasáklá zelená střecha zadržuje vodu stejně jako klasická střešní krytina, tedy skoro vůbec. Plní se tedy jakýsi „zelený střešní zásobník.“ Přitom je hlavní věnovat pozornost vegetačnímu souvrství zelené střechy jako celku a nebrat v úvahu pouze jednotlivé segmenty. Již během deště a násladně hned po něm se většina vody vypaří a vrátí zpátky do ovzduší. K odtékání vody ze střechy dochází až když se nasytí celé vegetační souvrství (střešní substrát) vodou a po překročení míry odpařování při trvalých srážkách.

Ochranné působení na stavbu

Na každou střešní krytinu působí celoročně mnoho faktorů. Působení horka, chladu, UV záření, větru, ozonu, a různých chemických látek omezuje životnost každého materiálu. Pomineme-li vlastnosti domu a jeho konstrukce, je životnost střešního pláště ozeleněné střechy při správném založení v podstatě neomezená.

Izolace tepla

Velké izolační tepelné schopnosti mají rostlinné polštáře na střechách. Čím je rostlinný polštář hustší a tlustší, tím je účinnější. Hodně tepelné energie také zadržují listy rostlin. Hustý rostlinný polštář také brání substrát před poryvy větru. Tím se vzduch skoro nehýbe a ztráty způsobené větrem se rovnají téměř nule. Proto u samostatně stojících budov, které nejsou chráněné před větrem, šetří hustý rostlinný polštář tepelné energie.

Zvuková izolace

Rostliny na střeše působí jako větrolam, substrát společně s rostlinami u zelených střech působí jako zvuková izolace. Stěny vytvořené pomocí zeleně tříští zvukové vlny a tím dochází k menší hlučnosti.

Zelené střechy rozdělené podle druhu

Různé druhy ozelenění zahrnují rozmanité formy vegetace, které mohou navzájem plynule přecházet a lišit se od sebe podle nároků na stanoviště, přičemž podléhají dynamickým změnám. S ohledem na poznatky z botaniky a využití rostlin můžeme zelené střechy rozdělit do tří kategorií, které vymezíme pomocí několika kritérií.

Požadavky na stavbu a stavební materiály

Toto téma je lepší přenechat odborníkům. Jde o to, že nesprávným řešením konstrukce zelené střechy si můžeme natropit více problémů, než získat užitečných předností. Například zatížení střešního pláště, odvodnění, ochrany proti emisím nebo skladba vegetačního souvrství ploch a další,to vše je otázkou zkušeností odborníků, kteří se o střešní problematiku zajímají do hloubky. Nehledě na to, že počáteční úpravy lze nejlépe provádět s odborným vybavením (technikou a nástroji).

Vertikální zahrady

Vertikální zahrady jsou vlastně zelené stěny tvořené stovkami a tisíci rostlin, které pro svůj růst potřebují minimum substráru nebo dokonce žádný. Upevnění rostlin se provádí na plstěné desky, kterými protéká živný roztok. Ten se postará o vláhu a živiny. Takto funkční panely se na kostrukci domu upevní tak, aby mezi konstrukcí a stěnou bylo alespoň 10 cm volného prostoru. Nosná zeď musí být stoprocentně izolovaná proti vodě.

Různé možnosti uplatnění

Vertikální zahrady najdou uplatnění všude tam, kde je nedostatek prostoru. Jsou ideální pro husté zástavby, nebo do velkých vnitřních otevřených prostor (atria, nákupní střediska, honosné hotely). Mají spoustu výhod: jsou estetickým doplňkem, čistí vzduch - díky schopnosti rostlin absorbovat nečistoty, mají schopnost regulovat teplotu budovy (izolační vlastnosti) a v neposlední řadě ozeleňují prostředí tam, kde by to nebylo jinak možné.

Možnosti a náklady na realizaci

Zhotovit vertikální zahradu není vůbec jednoduché. Realizaci ponecháme stejně jako u zelených střech raději na odborné firmě. Následná nefunkčnost by nás mohla mrzet při představě investic, které jsme do stavby vložili. Pokud úkol realizace svěříme odborné firmě, můžeme zaplatit až 20.000,- Kč za metr čtvereční. Realizací se v České republice zatím zabývá jen málo firem.

Malé shrnutí na závěr:

Stavbou zelených střech a vertikálních zahrad můžeme do budoucna podpořit zdravější prostředí pro generace, které přijdou po nás. Rozhlédneme-li se po světě, zjistíme, že to není tak nerealizovatelné. Takové investice se totiž mnhonásobně vrátí. Velice zajímavé projekty těchto staveb najdeme po celém světě a určitě stojí za shlédnutí.