Ještě do únoru letošního roku se topení dřevem zdálo být dobrou volbou jen tam, kde byl les a dostupné topivo za humny. Teď už se jeví jako mnohem racionálnější řešení i tam, kde se lidé dosud spoléhali na plyn. Jaké druhy dřeva jsou nejvýhřevnější a které patří k nejdostupnějším, nejlacinějším?
Říká se, že výhřevnost dřeva je srovnatelná s hnědým uhlím. Pravda je to jen z části. U hnědého uhlí se totiž dopočítáme průměrné výhřevnosti mezi 10-13 MJ/kg, zatímco absolutně suché dřevo osciluje kolem hodnoty 18,5 MJ/kg (dub má okolo 17 MJ/kg, bříza 20 MJ/kg). Takže to vypadá, že dřevo se vlastně řadí spíš někam k černému uhlí (uhlí černé má výhřevnost 19-24 MJ/kg). První háček ale spočívá v tom, že na absolutně suché dřevo, určené jako topivo, vlastně nikdy běžně nenarazíte.
Čerstvě pokácené dřevo nese ve svých zdřevnatělých pletivech značný podíl přirozené, relativní vlhkosti. Často 60 %, v extrémech pak i 90 %. A s takovým si moc nezatopíte. Hoří jen velmi špatně, hrozivě čmoudí, uvolňuje se z něj spousta spalin. Spalujete významný podíl balastních složek, a jeho celková výhřevnost je velmi nízká (stěží kolem 5- 7,3 MJ/kg). Výhřevnost jakéhokoliv čerstvého dřeva se hnědému uhlí ani neblíží. Proto se také čerstvé dřevo nechává vyschnout. S nižší vlhkostí roste výhřevnost.
Na topení jen suché dřevo
Vysychání je proces, kterým sníží vlhkost dřeva na přibližně 20 %. O takovém dřevu se říká, že je vzduchosuché. Pokud máte dřevo na zimu naskladněné několik let v zastřešeném dřevníku, třeba vyrovnané podél kamny ohřívané stěny, můžete ještě pár % vlhkosti dolů utáhnout. S každým procentem pak roste výhřevnost, klesají emise. Jen pro porovnání, stavební dřevo pro konstrukce má okolo 12-15 %, truhlářské výrobky pro venkovní instalace 10-14 %, pro vnitřní pak 8-10 % relativní vlhkosti.
Vysychání se dá také urychlit, umělým sušením. Pro palivové dřevo to ale není zrovna obvyklé řešení, protože se tím neúměrně zvyšuje cena topiva. Za kubík vysušeného naštípaného buku byste si připlatili i 3000,- To už se spíš vyplatí počkat, že čerstvé dřevo pomalu a svým tempem proschne. Tady je důležitý druh dřeva, to, z jakého stromu pochází. Některé totiž schnou velmi pomalu (buk, dub), v řádu let, jiné rychle, v řádu měsíců (bříza, borovice). Pokud je dřevo naporcováno a uloženo pod střechou, máte jistotu, že na rozmezí 17-20 % relativní vlhkosti bude to za 18-24 měsíců.
Když jej máte vyložené volně, bude to trvat – v závislosti na okolních podmínkách – o to déle. Proč na tom záleží? Abyste třeba nekoupili čerstvě pokácené dřevo v ceně vzduchosuchého nebo sušeného. Abyste nepřepláceli za dopravu dřeva, které ze svých kubíků objemu ještě neztratilo desítky % vody. Abyste si vybrali dřevo, kterým se dá dobře topit a má dobrou výhřevnost.
Výhřevnost totiž úzce souvisí s dokonalostí prohoření topiva, minimálním zakouřením, ohněm, který nelupe a nepraská, a který rovněž produkuje výrazně méně popela a méně zanáší komín. Jen dřevo s dobrou výhřevností, které je dostatečně vyschlé, vám zajistí intenzivní a rovnoměrný žár, nižší spotřebu. Je to prostě o poměru cena/výkon, kolik za své peníze dostanete tepla.
Výhřevnost je kritérium č. 1
Tím vynikají dřeva „tvrdá“, obecně ta z listnatých dřevin. Buk, dub, jasan. To ale neznamená, že při topení nedoceníte vlastnosti dřeva „měkkého“ – borovice, smrku. Na podpalování, zakládání ohně, se vlastně hodí lépe. A až se plameny rozhoří, krmíte už oheň tvrdým dřevem.
Měkké dřevo je sice super, ale hoří rychle, takže byste ho co do objemu brzy spotřebovali větší množství. Navíc byste museli častěji přikládat. Pro topení tedy poptáváte tvrdé i měkké dřevo, jen v určitém poměru (zvýhodňujícím dřevo tvrdé). To, jak je které dřevo výhřevné, vyčtete z tabulek anebo se to můžete naučit jako básničku: sestupně habr, dub, jasan, javor, bříza, olše, buk, borovice, modřín, smrk. Ale můžete to odvodit i laicky, selským rozumem. Dřeviny, které rostou pomalu, mají větší hustotu dřeva, a tím i větší tvrdost – a výhřevnost. Typicky tedy habr, buk, dub, jilm. Rychleji rostoucí (topol, vrba) mají lehčí a měkčí dřevo, nižší výhřevnost. U jehličnanů zvyšuje výhřevnost podíl pryskyřic.
Rovnané, sypané. Tady je třeba počítat
S fyzikou a dendrologií, respektive výhřevností, možná souvisel poměr cena/výkon, ale pak je tu ještě nezanedbatelná kapitola ekonomická. Tedy poměr mezi nabídkou/poptávkou, který ovlivňuje cenu palivového dřeva. Některé je pro své kvality vyhledávané, nedostatkové, dražší. S cenou rovněž zamává i to, jak už bylo procesně zpracováno. Zda už je krácené, štípané nebo neštípané, na jakou délku a jak je vlastně uloženo. To je mimochodem dost nepříjemná finta, na kterou se můžete snadno nachytat.
Že jeden kubík (1 m3) dřeva bude skutečně obsahovat kubík dřeva, takzvaný plnometr nebo pevný metr (plm, pm) je spíše výjimkou, než pravidlem. Mnohem častěji je totiž cena i objem počítán po tzv. prostorových či rovnaných metrech (prm, rm). To znamená, že do onoho kubíku se vejde 60-75 % dřeva, a zbytek tvoří volný prostor mezi narovnanými poleny. A pak je tu ještě kategorie prms, prsm (prostorový metr volně sypaný), tedy dřevo volně sypané do kontejneru nebo přepravního boxu, případně odpočítané na pytle nebo palety. Tam teoreticky může být % volného prostoru ještě více.
Další finta prodejců – možná zcela nezáměrná – je prodej dřeva ve formátu atypických balení. Které obsahují například 1,6 nebo 2,7 prm (nebo prms), což je třeba přepočítávat, abyste zjistili, kolik toho vlastně za ty peníze bude. Fintou může být i prodej dřevěných směsí, složených z vícera druhů dřevin. Taková jehličnatá nebo listnatá směs vás ale levněji vyjít nemusí, protože těžko předem říct, jestli v ní nejsou třeba tvrdá výhřevná dřeva zastoupena jen sporadicky.
Jinak platí, že čím více chcete dřevo upravené (od hotové kulatiny, přes metrové štípy, k polenům až po dvaceticentimetrové špalíčky), tím víc to stojí. Čím plnější metr dřeva chcete, tím je to dražší.
Ceny jsou o pětinu vyšší, než loni
Některé nabídky vypadají cenou velmi slibně, ale jejich háček tkví třeba právě v tom, že jde o dřevo sypané, a při něm platíte „za vzduch“. U kupovaného dřeva vás bude určitě zajímat jeho druh, objemová hustota dřeva, vlhkost a typický háček všech výhodných nákupů - cena za přepravu. Doprava zdarma bývá (někdy, někde) jen do určité vzdálenosti, od určitého objemu odebraného topiva, připlácet pak můžete i za složení. A teprve až když máte všechny tyto informace – o tom, kolik kde budete platit - pohromadě, dá se počítat.
O tom, že topit dřevem je vlastně dobrý nápad, začalo letos přemýšlet spousta lidí. A prodejci palivového dříví si toho pochopitelně všimli také. Ceny jsou proto o 12- 20 % vyšší, než loni touto dobou (ceny palivového dřeva obvykle s podzimem narůstají, levněji se dá koupit na jaře). Ve velmi volném rozptylu se ale připravte na to, že za štípané sypané – tedy prms (krácené na 25-33 cm) budete u dřeva tvrdých listnatých stromů platit +/- 1800 za kubík a u měkkých listnatých, potažmo jehličnatých okolo +/- 1500 korun.
Narazit samozřejmě můžete na ledacos, třeba na buk štípaný a řezaný, s 1900 – 2100,- prms. To už se vám ale možná spíš vyplatí sáhnout po dřevu rovnaném (prm), v metrových délkách, které si do kamen uzpůsobíte sami (vyjdou v průměru na 2100,- za tvrdé listnaté; 1700,- za měkké nebo jehličnaté). V součtu vás dnes topení dřevem vyjde zhruba o pětinu dráž, než ještě loni. Do minulosti ale nemá moc cenu hledět. A výhled na nastávající zimu je asi takový, že kdo bude topit dřevem, rozhodně na tom neprodělá.
