Čas výsevu prvních letniček je tu, správný zahrádkář nezahálí ani v zimě

Klíčem k úspěchu je při výsevu letniček kvalitní osivo s dobrou klíčivostí, správné teploty, dostatek světla a vhodný substrát. Takto časně pak vyséváme především ty letničky, které potřebují delší čas mezi výsevem a vytvořením prvních květů. Například při březnovém až dubnovém výsevu bychom se u nich dočkali prvních květů až ke konci sezóny.

Začněme klíčivostí. Abychom letničky úspěšně předpěstovali, musíme mít semínka, která nám vyklíčí a to v požadovaném množství. Kvalitní osivo je vůbec to nejdůležitější. Ano, lze poté, co zjistíme, že neklíčí, zakoupit semínka nová, ale tím jen ztrácíme čas. Klíčivost semínek si přitom snadno můžeme vyzkoušet i v domácích podmínkách. Stačí na vatičku, kosmetické ubrousky a nebo filtrační papír, čili velmi savý a netoxický materiál nasáklý vodou, uložit vzorek semínek od každého druhu ze své zásobárny, alespoň cca 20. A do dvou týdnů budeme vědět, jak na tom s klíčivostí naše osivo je. Jenže takový pokus je dobré zahájit již někdy v půlce prosince. Lednové testování nás může s finálním výsevem posunout až do února.

Pokud si semínka nějakou dobu skladujeme (řádově až v letech), je dobré vědět, které druhy si dobrou klíčivost uchovávají až roky a které ji rychle ztrácí. Přeborníky jsou například hvozdíky, laskavce, iberky a ostálky, jejichž semínka si klíčivost uchovají až 5 let, ovšem záleží také na jejich skladování. Rychle klíčivost naopak ztrácí například semínka gazánií, verben a šalvějí. Rok stará semínka s klidem vysejte, ale již dva roky stará vyhoďte. A nebo si to ověřte pokusem, pokud je vám semen líto.

Co se týká skladování semen, ideální je teplota 5 °C a nízká vzdušná vlhkost. Navíc je dobré ještě před skladováním v takových podmínkách (např. v chladničce) semena umístit alespoň na několik dnů na místo, kde je opravdu hodně nízká vzdušná vlhkost. Ostatně z důvodu rizika vzdušné vlhkosti si zakoupíte semínka zabalená tak, aby nemohla navlhnout. Určitě pak platí, že stará a špatně skladovaná semena klíčí pomaleji, mnohá nevyklíčí vůbec a klíční rostlinky nejsou dobře vyvinuté, respektive jejich děložní lístky.

Zapomenout nesmíme ani na vhodné podmínky pro vyklíčení. Sebekvalitnější osivo nám bude klíčit problematicky, pokud mu nezajistíme takové podmínky, které odpovídají oblastem původu rostlin v době klíčení. Zahrádkář prostě musí znát i zeměpis a klima i v dálných končinách. Semena rostlin mají totiž v genech tyto podmínky nastaveny a klíčí pouze za takových podmínek, které vytváří předpoklad, že rostliny budou moci pokračovat ve svém vývoji a vytvoří semena nová. Příroda to má prostě vymyšleno chytře.

Roli hraje teplota, vlhkost půdy, vzdušná vlhkost, světlo a nebo tma a tedy hloubka výsevu. Pro většinu letniček je ideální výsevní teplota 18 až 22 °C. Pokud je třeba drobounká semínka vysévat na povrch substrátu a nezahrnovat je zeminou, je třeba první dny stále zalévat (tedy rosit), aby byla stále vlhká a nezasychala. Pokud nám zaschnou, nevyklíčí. Pomoci si též můžeme obalením výsevní nádoby do průhledné mikrotenové fólie, zakrytí sklem apod. Zajistíme tak 100% vzdušnou vlhkost a tu budeme udržovat až do zapuštění kořínků do substrátu.

Větší semínka zasypáváme substrátem, načež klíčí ve tmě. Obecně platí, že titěrná semínka většinou sejeme na povrch a ta větší do půdy. Vrstva substrátu by měla být alespoň stejně silná, jaká je velikost semen, ovšem může to být i dvoj či trojnásobek. Nejlepší je si tento údaj přečíst na obalu zakoupených semínek a pokud máte semena vlastní, není nic jednoduššího, než si potřebné údaje vyhledat (internet, regál se semeny v obchodě, literatura, konzultace se zahradníkem či zkušenějším zahrádkářem).

Špatnou zprávou je, že obvykle nestačí pro předpěstování rostlin vnitřní okenní parapet v bytě. Světla je zde v lednu většinou málo. Můžeme ale přisvítit vhodným zdrojem světla, ideální jsou však vytápěné skleníky či zimní zahrady a nebo bohatě prosklené verandy, ovšem vytápěné, v těch chladných se bude dařit leda tak bramboříkům a jiným druhům, které vyžadují v zimě chlad. Na vnitřním okenním parapetu by lednová (resp. zimní) délka dne a intenzita světla nestačily a výsledkem by byly příliš vytáhlé a slabé semenáčky.

Nevhodný a nekvalitní výsevní substrát může znehodnotit veškeré naše snažení. Určitě nestačí běžná zemina ze záhonů, často obsahuje zárodky nemocí, ale i semena plevelů. Ano, můžeme ji propařit, ale vhodnější bude koupit výsevní substrát. Ten má navíc ještě jednu výhodu, obsahuje totiž minimum živin, jimiž jsou semínka zásobena a zpočátku si vystačí s vodou, která obsahuje základní minerály. Určitě nepoužívejte vodu destilovanou, ta je dobrá leda tak do chladiče automobilu. Výsevní substrát by měl obsahovat jemně namletou rašelinu, určitou zásobu živin, ale ne vysokou a měl by mít kyselejší pH. Velkou předností takového substrátu je i fakt, že rašelina je lehká a přitom dobře drží vodu. Jelikož v zimě obvykle nemáme k dispozici zásobu dešťové vody, zaléváme vodou z kohoutku, ale dostatečně odstátou a zahřátou na teplotu v místnosti. Napouštíme ji proto do nádoby nejlépe alespoň den předem.

Padání klíčních rostlin je houbová choroba (může být způsobena např. houbami rodů Pythium, Phytophthora, Fusarium nebo Rhizoctonia), která způsobuje, že klíční rostlinky vypadají, jako bychom je podťali, prostě si lehnou, stonky jsou zdola tenoučké a kořínky se nevyvíjí. Rostliny prostě leží na substrátu a obvykle se již ani nezvednou. Použít lze preventivně postřik například přípravkem Previcur a nebo jiným, který předchází houbovým chorobám. Rostlinky však také potřebují dostatek světla a vhodnou teplotu. Jestliže jsme psali, že pro vyklíčení letniček je obecně ideální teplota 18 až 22 ^oC, pro klíční rostlinky a mladé rostliny až do přepichování je to 16 oC. Houby způsobující padání klíčních rostlin totiž potřebují teploty vyšší jak 16 ^oC.

Jakmile nám již rostlinky vytvoří první pravé lístky, můžeme přepichovat. Ovšem přepichujeme v závislosti na hustotě výsevu, v případě řídkého klidně ještě nějakou dobu počkáme, ale hustý výsev vyžaduje přepichování co nejdříve, aby nám rostliny nezačaly zahnívat a aby se zbytečně nevytahovaly. Vytahování je též způsobováno nedostatkem světla. Při přepichování již můžeme použít výživnější substrát, zásobu živin v semínkách již rostliny dávno spotřebovaly. Určitě bude stačit profi zahradnický substrát, případně zakoupíme substrát určený pro letničky. Přepichujeme do sadbovačů, čímž si později usnadníme práci při přesazování do květináčů, truhlíků a na záhony a skalky.