Červnové výsevy v zahradě Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Jakou zeleninu, bylinky, ale i okrasné rostliny můžeme vysít ještě v červnu? Je toho skutečně spousta, například po celou sezónu si můžeme vysévat saláty, v červnu pak vysejeme například kopr, čekanku, roketu, hrách a fazole, mrkev a zimní zeleninu, ovšem také letničky a rostliny dvouleté.

Ze salátů vyséváme v červnu raději odrůdy salátu letního, případně i celoročního. Prostě ty odrůdy, které jsou odolnější vybíhání do květu. Dále jsou vhodné listové saláty určené k řezu, nejčastěji jde o kadeřavé a velmi chutné saláty. Průběžně z nich odřezáváme listy a ty postupně dorůstají. Chuťově vynikající je též salát ledový, římský a chřestový, případně kozlíček polníček, ale to již vlastně není salát jako takový, používá se však stejně.

Pokud chceme nyní vysévat salát, vybereme stinnější stanoviště, čímž opět eliminujeme jeho vybíhání do květu. Hledáme tedy záhon pod stromy, přistíněný keři či vyššími trvalkami, dařit se jim též bude pod okurkami či mezi paprikami. Určitě budou saláty vyžadovat dostatek vody, aby byly křehké a šťavnaté. A pozor, pod saláty se rádi schovávají slimáci, proto je důležitá průběžná kontrola, aby vám salát nespásl nezvaný host. Se zálivkou je též vhodné hnojení jednou týdně, ovšem záleží na humóznosti půdy. Vynikajícím hnojivem je kopřivová jícha.

Obdobně jako saláty a polníček využíváme i roketu a stejně tak ji opakovaně vyséváme. Opět je třeba stinnější stanoviště a dostatečná zálivka. Na sluníčku roketa nejenže vybíhá do květu, ale má také palčivou chuť. Za suchého počasí a nedostatku je vhodnější vysévat místo rokety rukolu (vytrvalý křez tenkolistý, jinak též wild rocket). Jde o trvalku s mohutnějšími kořeny, které si najdou vodu hlouběji. Velmi pěkné jsou též žluté květy rukoly.

Voňavý kopr vyséváme právě v červnu, načež buďto sklízíme zelené listy a nebo necháme kopr vykvést a dozrávat, načež použijeme květy se semeny i listy například do zeleninových nálevů (nakládačky apod.). Sklízíme-li listy, brzy nám kopr obrazí. Vyšší odrůdy kopru mohou vyžadovat oporu.

Čekanka je pěstována pro kořeny, které na konci léta sklidíme a v zimě na nich pak pěstujeme bělavé puky. Pěstujeme ji však též jako rostlinu salátovou, kterou též sklízíme ke konci léta a na podzim. I v případě čekanky hledáme stinnější stanoviště. Čekanka vybíhající do květu hořkne. Důležité jsou pro čekanku živiny, čili dobře pohnojený záhon s přidaným kompostem. Čekanky mají rády dostatečnou zálivku, ale při přemokření půdy jim uhnívají kořínky.

I hrách a fazole můžeme vysazovat ještě v červnu. U hrachu je však lepší dosáhnout postupným výsevem postupné sklizně. Obě plodiny vyžadují výživnou půdu a za sucha bohatou zálivku, stanoviště slunné. Prospěje též mulčování. U hrachu a pnoucích se fazolí je třeba použít oporu, díky které dosáhneme vysoké úrody.

Fazole však lze pěstovat i keříkové. V každém případě ale fazole potřebují, ať již jakékoli, k výsevu teplou půdu, proto s nimi čekáme co nejdéle. Půda jim vyhovuje lehčí, propustná, s pH 6,0 až 6,8. Keříčkové fazole rychleji (dříve) plodí a sklizeň provedeme za kratší dobu. Díky kratší vegetační době též tolik netrpí chorobami a škůdci. U pnoucích fazolí pro změnu využijeme jejich výšku v kombinace s nádhernými květy. Plodí později, ovšem lusky můžeme sklízet až do podzimu.

Fazole a hrách mají ještě jedno společné, mají na kořenech nitrofilní bakterie vázající vzdušný dusík, kterým obohacují půdu. Stejnou vlastnost má například i jetel a vůbec vikvovité rostliny. Na začátku svého růstu jim však prospěje kvalitní kompost, případně hnůj.

Zimní zelenina je taková, kterou budeme sklízet v zimě. Patří mezi ni pór, zimní zelí, kadeřávek, růžičková a hlávková kapusta. Tuto zeleninu vyséváme zhruba v polovině června přímo na záhony, případně do sadbovačů či jakýchkoli malých mobilních nádob či kelímků a na záhony zelenina půjde, až se jí uvolní místo. Stanoviště hledáme mírně zastíněné a pravidelně zaléváme.

I mrkev ještě můžeme vysít v červnu, nejlépe odrůdy s kratším a nebo kulatým kořenem. Musíme být trpěliví, mrkev klíčí velice dlouho, přičemž stále zaléváme.

V červnu též rychlíme letničky jako jsou slunečnice, černuchy, krásenky, měsíček, lichořeřišnice, brutnák a také vlčí mák. Každý den za sucha zaléváme a těšíme se jejich růstem. Později jimi můžeme zaplnit prázdnější místa v zahradě. Také dvouleté květiny vyséváme v červnu, například macešky, karafiáty, pomněnky, sedmikrásky, náprstníky apod. Některým však při klíčení škodí vysoké teploty, proto je chráníme před sluncem a dokonce i zatemňujeme, nikoli jen přistiňujeme. Jakmile ale semínka začnou klíčit, zatemnění odstraníme a zůstaneme jen u přistínění. I u těchto květina je nezbytná pravidelná zálivka.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com